Sněmovna schválila zrychleně předlohu, podle které ředitelé škol mohou vyhlásit kvůli pandemické situaci mimořádné ředitelské volno. Opoziční SPD zablokovala projednání novely pandemického zákona, který má podle současné úpravy končit 28. února, novela by jeho konec odsunula na listopad. Mimořádná schůze k této části pandemického zákona by se měla konat příští úterý, uvedl předseda pirátských poslanců Jakub Michálek. Poslanci také volili zbývajícího místopředsedu sněmovny, křeslo zůstalo i po další volbě neobsazené.
Ředitelé škol mohou v případě velkého počtu učitelů v karanténě nebo v izolaci kvůli covidu-19 vyhlásit výuku na dálku či mimořádné ředitelské volno po dobu až deseti dnů ve školním roce. Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné.
Ministr školství Petr Gazdík (STAN) poslancům řekl, že úprava má zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou, řekl ministr.
Normu ještě projedná Senát, který by souhlas mohl dát příští týden. Školský zákon v současnosti umožňuje ředitelům vyhlásit pět volných dnů za školní rok, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.
Křeslo zbývajícího, šestého místopředsedy sněmovny zůstalo i po úterní tajné volbě neobsazené. Nominant hnutí ANO, někdejší vicepremiér Karel Havlíček a předseda SPD Tomio Okamura neuspěli podle očekávání ani v druhém kole, sdělil předseda volební komise Martin Kolovratník (ANO).
Ve druhém kole bylo potřeba získat hlasy 83 poslanců. Havlíčkovi dalo hlas 61 členů dolní komory, Okamura obdržel 24 hlasů. Hlasovací lístek si v tomto kole vyzvedlo 165 poslanců, odevzdalo jej 154 poslanců. Zbylých 11 zákonodárců nehlasovalo.
Nynější volba šestého místopředsedy sněmovny byla již třetí. V minulosti se o pozici střetli někdejší předseda dolní komory Radek Vondráček (ANO) a Okamura, neuspěli. Vondráček se posléze stal předsedou ústavně-právního výboru, Okamura vede petiční výbor. Havlíček dříve nemohl do předsednictva dolní komory kandidovat kvůli neslučitelnosti funkcí, protože byl stále členem vlády.
Pandemický zákon
Novela předpokládá, že protikoronavirová mimořádná opatření vydaná podle pandemického zákona zřejmě budou moci zahrnout širší okruh činností než teď. Úřady budou moci nařídit testování na covid-19 také například podnikatelům, studentům, žákům a předškolákům, nejen zaměstnancům a jiným pracovníkům. Nařízení izolace nebo karantény budou moci orgány ochrany veřejného zdraví podle předlohy oznamovat lidem i telefonicky nebo krátkou textovou zprávou.
„Hnutí SPD bude postupovat i dále tak, že ze všech sil budeme pracovat na tom, aby tento totalitní zákon vládní pětikoalice nebyl ve sněmovně přijat,“ uvedl Tomio Okamura, předseda SPD, která úterní projednávání zákona vetovala. Uvedl také, že pandemický zákon je pouze překlopením nouzového stavu. Pro veto podle něj stačí podpisy dvaceti poslanců, které má u sebe.
SPD požaduje, aby pro vstup do restaurací a dalších zařízení stačilo prokázat se negativním testem na koronavirus a aby byly uznávány protilátky, uvedl Okamura. Kritizoval i vládou schválenou neomezenou platnost návrhu. SPD podle svého předsedy usiluje o zrušení pandemického zákona. „Veškerá opatření lze podle potřeby provádět cíleně výhradně na rizikové skupiny prostřednictvím zákona na ochranu veřejného zdraví a krizového zákona, nikoli plošně,“ uvedl Okamura.
První místopředsedkyně poslaneckého klubu ODS Eva Decroix uvedla, že koalice vnímá tento zákon jako mimořádné opatření, současně je nutné uvažovat o obecné pandemické normě. Věří, že doba do konce listopadu je dostatečně dlouhá, aby bylo možné takovou normu připravit. Pandemická pohotovost podle ní skončí ve chvíli, kdy to situace umožní.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) připomněl, že jeho ministerstvo původně navrhovalo prodloužit platnost zmíněné části pandemického zákona do konce srpna příštího roku, souhlasil však s listopadovým termínem.
Omezení kulturních akcí i sportovišť
Opatření pandemického zákona budou moci podle novely vydávat pro své resorty také ministerstva obrany a vnitra. Cílem je podle zdůvodnění to, aby mohla být „zachována akceschopnost bezpečnostních složek“.
Mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví nebo krajských hygienických stanic budou moci nově regulovat jakoukoli činnost provozovanou v provozovně, na tržišti a v tržnici, a to včetně provozní doby. Úřady budou moci omezovat také hudební, divadelní a filmová představení, kulturní festivaly či veletrhy, dětské zotavovací akce a příměstské tábory. Opatření budou moci omezit provoz vnitřních a venkovních sportovišť, ale také výuku ve všech typech škol i v předškolních zařízeních. Úplný zákaz provozu by mohl hrozit hudebním, tanečním a herním klubům, diskotékám, hernám a kasinům.
Na základě pandemického zákona bude moci ministerstvo nařídit samoizolaci lidem, kteří se vracejí ze zemí se zvýšeným rizikem nákazy koronavirem. Bude moct stanovit povinnost vyplňování příjezdového formuláře.
Svoboda: Zákon se váže k současné situaci
Ministr zdravotnictví Válek uvedl, že pozměňovací novela pandemického zákona přináší tři velké změny. „Zohledňuje všechny výhrady správních soudů a všech soudů, které se vyjadřovaly k různým opatřením. Druhá zásada je stanovení v jasné a definované formě způsobu odškodnění za ztráty, které opatření způsobují podnikatelům. Odškodnění vycházejí z doporučení soudu i legislativní rady vlády. Třetí změna je, že se lépe a jasně definuje pozice krajských hygienických stanic,“ vypočítal. Ministr dodal, že jeho cílem je srovnat pravidla s Evropskou unií, aby Česko mělo stejné podmínky a co nejrychleji se vrátilo „k normálnímu stavu“.
Místopředseda zdravotnického výboru Julius Špičák (ANO) zdůraznil, že v návrhu novely zákona „stále chybí vysvětlení regionality. Když bude kritická situace v jednom regionu, kdo to v něm vyhlásí a jaké všechny složky budou zapojeny.“ Chybí mu také jasná definice opatření například v případě škol, zda omezení budou uplatňována celoplošně.
Předseda zdravotnického výboru Bohuslav Svoboda (ODS) podotkl, že důvodem omezení platnosti pandemického zákona je, že není jasné, jak se bude pandemie vyvíjet. „Je to zákon, který je jednoznačně navázaný na stávající covidovou situaci, takže jsme navrhli, aby přestal být účinný k 30. listopadu.“ Výbor podle něj předpokládá, že na podzim by se mohla objevit další vlna. Když se neobjeví, zákon přestane platit, kdyby se objevila, bylo by možné diskutovat o jeho pokračování.
