Prioritami vlády Petra Fialy (ODS) jsou podle preambule programového prohlášení stabilizace veřejných financí, orientace na EU a NATO nebo penzijní reforma. Kabinet v pátek dokument zveřejnil na svém webu. Mezi klíčové oblasti řadí vláda také vzdělávání, podporu svobodného trhu, životní prostředí, bydlení, digitalizaci či vědu a výzkum. Zaměří se i na modernizaci státní správy a chce se postarat o zlepšení politické kultury. V dopravě si pak stanovila ambiciózní cíl postavit 200 kilometrů dálnic.
Programové prohlášení je on-line. Vláda chce postavit 200 kilometrů dálnic a ústavně chránit vodu
Zásadní změny v oblasti veřejných financí plánuje kabinet dotáhnout přibližně v polovině svého mandátu, aby byly účinné od roku 2024. „Chceme stát, který nežije na dluh, který je chytrý, efektivní a úsporný,“ píše vláda v úvodu programového prohlášení, které schválila ve čtvrtek. Cestu ke stabilitě vidí vláda v reformě výdajů státu, ne ve zvyšování daňové zátěže.
Pětikoalice chce i stát, který patří do demokratické Evropy a prosazuje hodnoty svobody a demokracie. Soustředit se chce i na bydlení, vzdělávání a to, aby lidé měli jistotu důstojného života ve stáří. „Reforma penzijního systému bude postavena na celospolečenském konsenzu, který zajistí dlouhodobou perspektivu,“ stojí v programovém prohlášení.
Kabinet v úvodu dokumentu uvádí, že se bude muset vyrovnat i s řadou jevů, které přichází zvnějšku. „Z významné části jsou také neblahým důsledkem řady rozhodnutí vlády minulé. Jde o vysokou inflaci, epidemii covidu-19 i důsledky energetické krize,“ shrnuje prohlášení klíčové aktuální úkoly, o kterých hovoří vládní politici už od svého prosincového jmenování.
Své plány označuje vláda za velice ambiciózní. „Ale víme, že je třeba začít je naplňovat co nejdříve. Naše země si už nemůže dovolit žádná další zpoždění,“ stojí v prohlášení. Kabinet chce být otevřený a transparentní a hájit zájmy všech občanů.
Programové prohlášení schválila vláda jednomyslně ve čtvrtek. Jednotlivé kapitoly navazují na programovou část koaliční smlouvy a většinou jsou obsáhlejší a obsahují konkrétní termíny. Vláda požádá Poslaneckou sněmovnu o důvěru ve středu 12. ledna, v dolní komoře má většinu 108 hlasů.
Daňový strop nebo zrušení EET
Plány ve veřejných financích se shodují s koaličním programem, který současná vládní koalice zveřejnila v listopadu. Novinkou je ve vládním dokumentu jen zavedení možnosti odečíst si z daní do určitého limitu platby za pečovatelské služby, příslib revize regulovaných cen a systému kontrol veřejných prostředků.
Ve veřejných financích vláda chce vytvořit pravidlo daňové brzdy, které stanoví strop daňového břemene. „Jakmile jej složená daňová kvóta dosáhne, zvyšování daní bude automaticky vyloučené,“ uvádí vládní programové prohlášení i koaliční smlouva. Konkrétní hranici ale neobsahuje.
Vedle toho se vláda chystá zavést valorizaci daňové slevy na poplatníka, což je částka, kterou si každý plátce daně z příjmu může odečíst ze své daňové povinnosti. Od ledna je základní sleva na dani na poplatníka 30 840 korun.
Kabinet chce dále zrušit povinnost elektronicky evidovat tržby (EET), zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH a limit pro paušální daň na dva miliony korun a snížit sociální pojištění na straně zaměstnavatelů o dva procentní body v případě konsolidovaných veřejných financí. V plánu má i splnit podmínky pro přijetí eura.
Doprava a 200 kilometrů dálnic
Hlavní dopravní prioritou pak bude dostavba chybějící dopravní infrastruktury. Do roku 2025 by se podle plánů kabinetu stávající dálniční síť měla rozšířit až o 200 kilometrů. Vláda zároveň chce zavést větší kontrolu efektivity vynaložených peněz a času na dopravní stavby.
Vedle stavby Pražského okruhu, D35 a dostavby D1 mezi Říkovicemi a Přerovem chce vláda do konce roku 2025 zprovoznit například obchvat Českých Budějovic a další úseky D3 či prodloužit dálnice D4, D6, D49 a D55. Dokončena by měla být také dálnice D48 včetně obchvatu Frýdku-Místku, dále tři úseky o celkové délce 21,4 kilometru na dálnici D55 a také další části Velkého městského okruhu v Brně na silnici I/42.
V úsecích, kde nebude nutná dálnice, je cílem zvýšit kapacity vybraných silnic první třídy. Koalice zároveň slibuje minimálně šest miliard korun ročně od roku 2023 na opravy silnic druhé a třetí třídy. Součástí stavby dálnic a silnic má být také budování nových odstavných ploch pro kamiony, kterých by do čtyř let mělo být více než 4500.
Na železnici je prioritou vlády příprava vysokorychlostních tratí, které chce zároveň napojit na některá krajská města. Ke stavbě by následně měly být připraveny první části rychlotratí z Prahy do Drážďan, z Prahy do Brna, z Brna do Ostravy a z Brna do Vídně.
Dalším cílem na železnici je modernizace až 290 kilometrů stávající železniční sítě, včetně klíčových dopravních uzlů v Plzni a Pardubicích. Začít by měla také přestavba železničního uzlu v České Třebové. Urychlit chce koalice také stavbu trati z centra Prahy na ruzyňské letiště.
Digitalizace veřejné správy
Do tří let pak chce vláda dokončit digitalizaci služeb veřejné správy. Nejpozději v roce 2023 by podle ní měla také skončit povinnost nosit s sebou průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak.
Plánuje vytvořit Portál podnikatele a jednotné digitální tržiště. Hodlá rovněž vytvořit platformu pro spolupráci veřejného a soukromého sektoru na poli kybernetické bezpečnosti.
V programu vlády je rovněž vytvoření podmínek pro zajištění stabilního, rychlého a cenově dostupného internetového připojení na základě nabídky poskytovatelů. Oblasti s nedostatečnou tržní nabídkou se mají pokrýt pomocí cílené podpory poskytovatelů. I ve vzdálených oblastech chce podporovat výstavbu optických sítí. Hlavní železniční koridory mají mít kvalitní pokrytí mobilním signálem i uvnitř vagónů a v tunelech.
Redaktor ČT Petr Vašek k programovému prohlášení vlády (zdroj: ČT24)
Nový kabinet chce rovněž podpořit vývoj chytrých aplikací postavených na standardu 5G. Bude podporovat využívání nových technologií a zároveň i systematicky podporovat výuku digitálních dovedností napříč vzdělávací soustavou v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.
Vláda chce také vyhodnotit stávající případy vendor lock-in, tedy závislosti zákazníka na určitém poskytovateli IT služeb či produktů. Software nebo jeho části vytvářené na zakázku budou otevřené, aby je mohly využít i další státní instituce, stojí rovněž v programovém prohlášení.
Ústavní ochrana vody
Koalice chce do konce letošního roku také předložit návrh na ústavní ochranu vody. Plánuje i novelu zákona o ochraně půdy a zpřísnění pokut za poškozování životního prostředí. Do poloviny roku 2022 chce kabinet předložit dopadové studie pro návrhy vyplývající ze Zelené dohody pro Evropu.
„Ochranu vody a jejích zdrojů považujeme za národní zájem, a proto do konce roku 2022 předložíme návrh na ústavní ochrany vody,“ stojí ve vládním prohlášení.
Jako prioritu dokument uvádí i zadržení vody v krajině a obnovu přirozeného vodního režimu. Vláda slibuje, že podpoří tisíce projektů obnovy mokřadů, tůní, malých nádrží, ochrany biotopu a revitalizace toků. Vznik nových vodárenských nádrží má být povolen jen výjimečně pro účely zásobování obyvatel pitnou vodou.
Koalice pak zopakovala, že Zelenou dohodu pro Evropu vidí jako příležitost, jak investicemi do udržitelného rozvoje, čistších zdrojů a cirkulárního hospodaření modernizovat českou ekonomiku a zlepšit životní prostředí.