Senát odmítl povinný podíl tuzemských potravin v českých obchodech. Novelu zákona o potravinách, která měla kvóty zavést od příštího roku, vrátil sněmovně s návrhem na vypuštění tohoto sporného návrhu. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyřazení kvót podpořil. Do vládní novely se kvóty dostaly ve sněmovně na základě pozměňovacího návrhu poslanců SPD a provází je od začátku kritika. Očekává se, že sněmovna už je znovu nepodpoří.
Prodejní kvóty na české potraviny Senát odmítl, návrh se vrací do sněmovny
8 minut
Události: Potravinový zákon
K důvodům, proč senátoři kvóty odmíli, patří i to, že jsou v rozporu s právem EU. Evropská komise už varovala, že v případě jejich přijetí se Česko může dočkat z Bruselu žaloby. Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Mlsna už dříve uvedl, že by novela ve sněmovní verzi narušila soutěžní prostředí nejen v České republice, ale také v Evropské unii. Podle senátorů by čeští zemědělci navíc nebyli ani schopni některé z kvót naplnit.
Jejich vyřazení podpořil i ministr zemědělství, podle kterého je opatření nešťastně napsané, velké části zemědělců a potravinářů by mohlo ublížit a není ani vymahatelné.
Pro opětovné schválení ve sněmovně zřejmě nebude dost hlasů, svou podporu kvótám stáhli poslanci ANO. Pokud by chtěla Senát přehlasovat a setrvat na svojí verzi, bylo by proto zapotřebí alespoň 101 poslanců.
Jak být soběstačnější v produkci potravin
Zastánci sporného ustanovení argumentují tím, že i koronavirová krize ukázala, jak je žádoucí, aby Česko bylo soběstačnější v produkci potravin, které místní zemědělci dokážou vyrobit za stejných či nižších nákladů ve srovnání se zahraničními.
Kvóty měla zavést novela zákona o potravinách na základě pozměnovacího návrhu poslanců SPD. „Je to velká škoda pro české zemědělce, pro české spotřebitele a pro českou krajinu a v neposlední řadě i pro českou potravinovou bezpečnost, že Senát vyjmul ten úsek , který právě nadřazoval zájmy českých zemědělců a českých spottřebitlelů nad zájmy nadnárodních korporací a Evropské unie,“ řekl předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Je to paskvil, zaznívalo Senátem
Návrh má ale především řadu kritiků. Redaktorka ČT Kateřina Trnková, která dění ve Valdštejnském paláci od rána sledovala, uvedla, že například Jaroslav Větrovský za Klub ProRegion, který sdružuje členy ČSSD a hnutí ANO, řekl, že je sice velmi důležité podporovat české zemědělce, ale mělo by se jít jinou cestou než kvótami.
A podle Zdeňka Nytry z klubu ODS jsou kvóty dokonce logickým nesmyslem, protože si neumí přestavit, jak by v praxi prodejci měli dohlížet na to, aby byly kvóty naplněny. Netýkají se totiž nabízeného, ale prodaného množství českých produktů, takže by prodejci museli stát například u košíků a sledovat, zda si lidé do nich dávají české, nebo zahraniční produkty.
Senátor Petr Štěpánek (STAN) zdůraznil, že zákon jako takový, tak jak ho vypracovalo ministerstvo zemědělství, je dobrý, protože obsahuje řadu ustanovení, která posilují ochranu českých spotřebitelů, zákazníků a také různých producentů zboží, zemědělců. Kvóty jako takové ale považuje za špatné a nemají v něm co dělat. „Hovořil jsem se zástupci ministerstva zemědělství, Asociací soukromých zemědělců, Agrární komorou, Potravinářskou komorou, Hospodářskou komorou a nikdo z nich kvóty nechce, naopak všichni nás žádají, abychom to vypustili,“ dodal.
Ohledně kvót zaznělo několikrát i slovo „paskvil“, použila ho například někdejší předsedkyně sněmovny a současná senátorka Miroslava Němcová (ODS a TOP 09). Konkrétně se pozastavila nad tím, že se řeší na plénu kvóty na prodej českých potravin v době, kdy Česká republika avizuje pro své předsednictví EU jako jednu ze svých pritorit právě podporu jednotného vnitřního trhu a jeho prohlubování. A zdůraznila, že kvóty by rozhodně nepomohly drtivé většině českých zemědělců, jen těm největším.
Senátor Petr Štěpánek (STAN) uvedl, že kromě odstranění kvót z vládní předlohy bude usilovat také o návrat k označení „česká potravina“ namísto návrhu SPD, který počítá s označením „potravina z krátkého dodavatelského řetězce“, které je podle senátora pro lidi nesrozumitelné, zatímco původní označení už znají a jsou na něj zvyklí.
Proti kvótám na tuzemské potraviny se už dříve vyslovil i premiér Andrej Babiš (ANO). Schválený návrh označil za nesmysl. Němcová ve čtvrtek v plénu ale označila Babišovo odmítnutí kvót za účelové a nedůvěryhodné. Babišův střet zájmů je v otázce kvót podle ní neoddiskutovatelný.
Herbert Pavera (ODS a TOP 09) označil kvóty v zákoně za chybu ministra zemědělství (Miroslava Tomana, ČSSD), chybu vlády i poslanců, kteří pro ně hlasovali.
Senátoři však obecně hodnotí předlohu jako celek za velmi dobrou a pečlivě připravenou, která řeší řadu velmi podstatných věcí, jako třeba dvojí kvalitu potravin. Předloha má totiž na návrh vlády především zavést pokuty za prodej potravin dvojí kvality, tedy těch, které jsou zaměnitelné s výrobky v jiných státech EU, ale s jiným složením.
Na plénu zaznívalo několikrát volání po potřebě větší ochrany a podpory českých zemědělců a senátor Nytra v této souvislosti vznesl také otázku, proč nemohou fungovat farmářské trhy, které by nabízely české a tuzemské potraviny a plodiny, zatímco i přes pandemii koronaviru velké řetězce, které ale nabízejí zahraniční plodiny, a ne ty české, fungovat mohou.
Senát odmítl převod dozoru
Senát také odmítl další poslanecký pozměňovací návrh, který převádí dozor nad restauracemi a dalšími otevřenými stravovacími provozy z hygienické služby na Státní zemědělskou a potravinářskou inspekci.
Ve sněmovně s ním přišel poslanec ČSSD Jan Birke. Podle Birkeho umožní změna mimo jiné to, aby krajské hygienické stanice uvolnily desítky pracovníků z dozoru nad restauracemi na řešení epidemiologické situace. Navíc se tak podle něj dokončí přesun dozoru nad tímto typem provozů veřejného stravování pod ministerstvo zemědělství.
Senátor Lumír Kantor (KDU-ČSL a nezávislí) poukazoval například na to, že převod pravomocí nepodporují odbory, Svaz obchodu a cestovního ruchu ani Česká lékařská komora. Zastřešení pod potravinářskou inspekcí podle něj přináší riziko ovlivňování a přílišné provázanosti. Návrh senátního výboru pro zdravotnictví, který pravomoci vrací zpět, podle něj jen ruší to, co v době plného využití hygieniků schválila sněmovna bez projednání. Ve sněmovně převod pravomocí na SZPI odmítl i ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).
Místo kvót by mohla pomoci směrnice o nekalých praktikách, říká komora
Agrární komora chápe výhrady senátorů, kteří se obávali žalob ze strany Evropské komise, sdělil prezident Jan Doležal. Debata ale podle něho ještě není uzavřená, bude záležet na poslancích, zda neprosadí svou verzi novely zákona o potravinách.
Komora kvůli podpoře českých zemědělců nyní doufá v to, že by jí mohla pomoci evropská směrnice o nekalých obchodních praktikách, kterou má Česko převést do české legislativy. „Jedná se zejména o povinnost kupujících zaplatit dodavatelům za zboží podléhající rychlé zkáze nejpozději do 30 dnů po dodání. Dále směrnice posiluje práva dodavatelů při zrušení objednávky na poslední chvíli ze strany kupujícího nebo při příležitosti jiných neočekávaných změn smluvních podmínek,“ uvedl prezident komory.
Směrnice pak podle něj označuje za nekalou obchodní praktiku také situaci, kdy kupující nutí dodavatele podílet se na nákladech slevové akce. „Což bývá podle našich informací častý nešvar tuzemských obchodníků,“ doplnil.
Dodal, že komora v symbolické rovině rozumí motivaci poslanců, kteří chtěli kvóty na potraviny zavést. „Zemědělci totiž dlouhodobě potřebují nastavit férovější podmínky pro odbyt svých výrobků,“ sdělil.
Senátoři nechali ve znění novely zákona návrh, který by mohl zvýhodnit lokální producenty ve stravovacích zařízeních státu nebo kraje. V tom vidí prezident Agrární komory do budoucna velký potenciál. „Můžeme tak zemědělce motivovat, aby přešli od jednoduché polní výroby a pěstování několika málo komodit a zaměřili se na větší pestrost produkce, a tedy i nabídky,“ doplnil Doležal.
