Příslib dvou procent HDP na obranu v roce 2024 platí, ujistil ministr Metnar

27 minut
Lubomír Metnar v Interview ČT24: „Zatím nevím, že by se dvě procenta v roce 2024 neměla dávat.“
Zdroj: ČT24

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) neví o tom, že by vážně hrozilo předčasné zastavení růstu výdajů na obranu. O tom se zmínil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda ani koaliční rada podle Metnara o ničem takovém nejednaly, sám stále počítá s tím, že v roce 2024 bude Česko na obranu vydávat dvě procenta HDP. Odmítl přitom, že by armáda nebyla schopna peníze účelně utratit. Lubomír Metnar byl hostem úterního Interview ČT24.

Výdaje na obranu rostou a růst mají i nadále. Vláda slíbila, že v roce 2024 bude dávat resortu, který nyní vede Lubomír Metnar, dvě procenta z hrubého domácího produktu. Nedávno to ale zpochybnil šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček, který řekl Českému rozhlasu, že nevidí politickou vůli ke změnám, které považuje za nutné k naplnění slibu. „Bude to buď znamenat zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, protože těch 60 miliard by se muselo někde najít, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu, aby se našly,“ uvedl.

Ministr obrany ale jeho obavy o politickou vůli nesdílí. „Nevím, kde (Hamáček) došel k tomu, že by nebyla vůle, ale já jsem nezaznamenal nic, kdy bychom měli rozpočet obrany zastropovat na 1,5 procenta. Neslyšel jsem to ani z úst pana premiéra, nikoho, jenom pana Hamáčka,“ podotkl Lubomír Metnar.

Ujistil, že v rozpočtu na příští rok bude chtít mít pro svůj resort vyčleněných plánovaných 85 miliard korun. „Má ambice je dosáhnout toho závazku. A není to jen závazek a ambice ministra obrany, je to i závazek z programového prohlášení vlády. Ten zatím nikdo nezpochybnil,“ dodal.

Armáda umí nakupovat, akvizice startují, věří ministr

Argument odpůrců rychlého navyšování obranného rozpočtu tvrdí, že i kdyby armáda peníze navíc dostala, stejně je nedokáže účelně utratit. Tak se ostatně vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). I to ale šéf resortu odmítl. Vojáci podle něj netápou, jasně vědí, co si potřebují koupit, k čemu slouží řada strategických dokumentů.

„Tam jsou všechny schopnosti rozepsány do detailů, co armáda potřebuje nejen z hlediska, aby byla bojeschopná, aby byla schopná bránit území ČR, ale aby také byla schopná dostát závazkům, ke kterým se zavázala v rámci NATO,“ upozornil Metnar. Zdůraznil, že nákupy, o kterých se léta jen hovořilo, již skutečně odstartovaly. „Za poslední roky se utratilo to, co se neutratilo za posledních osm let. Akvizice se rozjely. Za rok 2019 jsme udělali nákupy za více než 43 miliard korun,“ vyčíslil.

Odešel náměstek pro vyzbrojování. „Chyba se stala a nezachytil ji,“ komentuje Metnar

S tím, jak začalo ministerstvo obrany přidělovat zakázky, se ale také začaly objevovat skandály. Jako o předražené se psalo o zakázkách na pasivní radary Věra NG i na armádní rušičky. Zejména kvůli první zmíněné zakázce rezignoval Metnarův náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha a ministr dal najevo, že je mu jeho odchod po chuti.

„Podal rezignaci po našem rozhovoru, protože chyba s předpokládanou cenou se stala a nezachytil ji ani on,“ poznamenal. Problém s radary spočívá v tom, že Lubomír Metnar loni prezentoval vládě zakázku s očekávanou cenou 780 milionů, nakonec ale stát zaplatí půl druhé miliardy. Ministerstvo to vysvětlilo tím, že úředníci pro vyčíslení původní částky použili starý průzkum trhu a navíc do ní zakalkulovali pouze samotné radary, které ale tvoří pouze její část.

„Průzkum byl dělán jenom na jádro radarů a nebyl dělán na celý bojový systém. To byla chyba, která se stala, několikrát jsme ji v médiích přiznali. Přijal jsem nejenom personální, ale i systémová opatření,“ upřesnil ministr.

Ujistil přitom, že obranný rozpočet nespočívá pouze v armádních nákupech. Jde také o to, co vojáci dělají – jak jsou připraveni a nakolik působí na aliančních misích. Lubomír Metnar uvedl v Interivew ČT24, že česká armáda bude dále působit v Iráku, i když trochu jiným způsobem. „Při setkání v Bruselu jsme se domluvili, že větší tíha přejde na misi NATO. My jsme tam ve dvou misích, v misi NATO a globální koalici. Větší část bude přebírat NATO,“ shrnul s tím, že o další působení NATO požádal irácký premiér.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Senát schválil nová pravidla pro kybernetickou bezpečnost

Vyloučení technologií, které by mohly představovat bezpečnostní riziko pro stát, má umožnit zákon o kybernetické bezpečnosti, který ve středu schválil Senát. Norma, kterou nyní dostane k podpisu prezident, počítá rovněž s prověřováním dodavatelů technologií pro stát. Po dlouhé debatě Senát naopak zpět poslancům vrátil školskou novelu, která má omezit odklady. Zákonodárcům vadilo zavedení slovního hodnocení. Senátorský klub ANO se neúspěšně snažil na pořad schůze zařadit též projednání bitcoinové kauzy.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

O zvýšení kvót pro pracovníky z ciziny debatovali hosté Událostí, komentářů

Díky zvýšení kvót pro cizince mimo EU, o němž rozhodla vláda, bude možnost získat více pracovníků ze zahraničí. Kvóty začnou platit od července. Firmy to sice vítají, problém nedostatku sil to ale podle nich neodstraní. Upozorňují, že byrokratická zátěž je mnohem vyšší než v okolních zemích, což tuzemské zaměstnavatele znevýhodňuje. O tématu debatovali v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj a místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů Jiří Vaňásek. Pořad moderovala Jana Peroutková.
před 3 hhodinami

STAN podle Šebelové vládu při hlasování o nedůvěře podrží

Vláda bude pokračovat ve stávajícím složení, dohodla se v úterý vedení STAN a ODS. Nová ministryně spravedlnosti Eva Decroix (ODS) se zavázala, že bitcoinová kauza bude transparentně objasněna, budou vyvozeny konkrétní kroky a zadá se externí audit. Místopředsedkyně STAN Michaela Šebelová věří, že ODS má snahu se věcmi transparentně zabývat, uvedla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Zároveň oznámila, že nikdo z poslanců STAN se příští týden nepřidá k vyslovení nedůvěry vládě.
před 6 hhodinami

Vláda upravila kvóty pro pracovníky z ciziny. Více víz bude pro experty

Kvóty pro přijímání pracovníků z ciziny se v jedenácti českých zastupitelských úřadech po světě od července upraví. Posílí se počet míst pro experty, ubude víz pro nekvalifikované síly. Česko chce nově získat 24 specialistů na informační technologie z Indie, 650 vysoce kvalifikovaných sil z Číny či dalších 120 z jiných asijských zemí. Naopak kvóta pro 120 lidí z Afriky s většinou nízkou kvalifikací se má škrtnout, oznámil po jednání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS).
před 7 hhodinami

Podívejte se, kde v Česku pracují cizinci a čím se živí

V Česku pracuje a platí daně 858 550 cizinců – tedy lidí bez českého občanství. Ti všichni nějakým způsobem přispívají do rozpočtu státu. Nejsou ve všech částech země zastoupení stejným počtem, podle dat ministerstva práce a sociálních věcí se koncentrují hlavně v několika místech republiky. A podobně se liší i to, čím se živí.
před 9 hhodinami

Do finále výběru šéfa ČT jdou Fridrich, Chudárek, Karas, Ponikelský a Šmuclerová

Do užšího výběru na místo generálního ředitele České televize postoupili ve středu ředitel programu ČT Milan Fridrich, obchodní ředitel ČT Hynek Chudárek, bývalý šéf ostravského studia ČT Miroslav Karas, výkonný ředitel ČT Sport Jiří Ponikelský a předsedkyně dozorčí rady CNC Libuše Šmuclerová.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Obvinění po razii NCOZ si zatím vyslechli čtyři lidé. Způsobili škodu 34 milionů

Obvinění z daňové trestné činnosti si po úterní razii Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) v Plzeňském, Karlovarském a Ústeckém kraji zatím vyslechli čtyři podnikatelé z Mostecka a Teplicka. Detektivové v úterý zadrželi osm lidí, zbývající čtyři by měli být v průběhu středečního odpoledne propuštěni na svobodu. Pro ČT to uvedla náměstkyně ústecké krajské státní zástupkyně Kateřina Doušová. Škoda je zhruba 34 milionů korun.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Sněmovní debatu opět ovládla bitcoinová kauza. Poslanci nic neprojednali

Sněmovní jednání ve středu znovu vyplnila vystoupení opozičních politiků k aféře kolem daru ministerstvu spravedlnosti v bitcoinech. Návrhy zákonů tak sněmovna stejně jako v pátek neprojednávala. Mimořádnou schůzi svolanou zejména k závěrečnému schvalování předloh poslanci přerušili po necelých čtyřech hodinách do pátečního rána, aniž schválili program.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...