Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) neví o tom, že by vážně hrozilo předčasné zastavení růstu výdajů na obranu. O tom se zmínil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Vláda ani koaliční rada podle Metnara o ničem takovém nejednaly, sám stále počítá s tím, že v roce 2024 bude Česko na obranu vydávat dvě procenta HDP. Odmítl přitom, že by armáda nebyla schopna peníze účelně utratit. Lubomír Metnar byl hostem úterního Interview ČT24.
Výdaje na obranu rostou a růst mají i nadále. Vláda slíbila, že v roce 2024 bude dávat resortu, který nyní vede Lubomír Metnar, dvě procenta z hrubého domácího produktu. Nedávno to ale zpochybnil šéf koaliční ČSSD Jan Hamáček, který řekl Českému rozhlasu, že nevidí politickou vůli ke změnám, které považuje za nutné k naplnění slibu. „Bude to buď znamenat zásadní změnu ve struktuře státního rozpočtu, protože těch 60 miliard by se muselo někde najít, nebo zásadní debatu o příjmech státního rozpočtu, aby se našly,“ uvedl.
Ministr obrany ale jeho obavy o politickou vůli nesdílí. „Nevím, kde (Hamáček) došel k tomu, že by nebyla vůle, ale já jsem nezaznamenal nic, kdy bychom měli rozpočet obrany zastropovat na 1,5 procenta. Neslyšel jsem to ani z úst pana premiéra, nikoho, jenom pana Hamáčka,“ podotkl Lubomír Metnar.
Ujistil, že v rozpočtu na příští rok bude chtít mít pro svůj resort vyčleněných plánovaných 85 miliard korun. „Má ambice je dosáhnout toho závazku. A není to jen závazek a ambice ministra obrany, je to i závazek z programového prohlášení vlády. Ten zatím nikdo nezpochybnil,“ dodal.
Armáda umí nakupovat, akvizice startují, věří ministr
Argument odpůrců rychlého navyšování obranného rozpočtu tvrdí, že i kdyby armáda peníze navíc dostala, stejně je nedokáže účelně utratit. Tak se ostatně vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO). I to ale šéf resortu odmítl. Vojáci podle něj netápou, jasně vědí, co si potřebují koupit, k čemu slouží řada strategických dokumentů.
„Tam jsou všechny schopnosti rozepsány do detailů, co armáda potřebuje nejen z hlediska, aby byla bojeschopná, aby byla schopná bránit území ČR, ale aby také byla schopná dostát závazkům, ke kterým se zavázala v rámci NATO,“ upozornil Metnar. Zdůraznil, že nákupy, o kterých se léta jen hovořilo, již skutečně odstartovaly. „Za poslední roky se utratilo to, co se neutratilo za posledních osm let. Akvizice se rozjely. Za rok 2019 jsme udělali nákupy za více než 43 miliard korun,“ vyčíslil.
Odešel náměstek pro vyzbrojování. „Chyba se stala a nezachytil ji,“ komentuje Metnar
S tím, jak začalo ministerstvo obrany přidělovat zakázky, se ale také začaly objevovat skandály. Jako o předražené se psalo o zakázkách na pasivní radary Věra NG i na armádní rušičky. Zejména kvůli první zmíněné zakázce rezignoval Metnarův náměstek pro vyzbrojování a akvizice Filip Říha a ministr dal najevo, že je mu jeho odchod po chuti.
„Podal rezignaci po našem rozhovoru, protože chyba s předpokládanou cenou se stala a nezachytil ji ani on,“ poznamenal. Problém s radary spočívá v tom, že Lubomír Metnar loni prezentoval vládě zakázku s očekávanou cenou 780 milionů, nakonec ale stát zaplatí půl druhé miliardy. Ministerstvo to vysvětlilo tím, že úředníci pro vyčíslení původní částky použili starý průzkum trhu a navíc do ní zakalkulovali pouze samotné radary, které ale tvoří pouze její část.
„Průzkum byl dělán jenom na jádro radarů a nebyl dělán na celý bojový systém. To byla chyba, která se stala, několikrát jsme ji v médiích přiznali. Přijal jsem nejenom personální, ale i systémová opatření,“ upřesnil ministr.
Ujistil přitom, že obranný rozpočet nespočívá pouze v armádních nákupech. Jde také o to, co vojáci dělají – jak jsou připraveni a nakolik působí na aliančních misích. Lubomír Metnar uvedl v Interivew ČT24, že česká armáda bude dále působit v Iráku, i když trochu jiným způsobem. „Při setkání v Bruselu jsme se domluvili, že větší tíha přejde na misi NATO. My jsme tam ve dvou misích, v misi NATO a globální koalici. Větší část bude přebírat NATO,“ shrnul s tím, že o další působení NATO požádal irácký premiér.
