Příliš odvážný závazek. Politici pochybují, že jsou dvě procenta na obranu splnitelná

Příští rok má dostat armáda do svého rozpočtu navíc 10 miliard a hospodařit tak s více než 85 miliardami korun. Je však stále nejasné, zda se Česku v příštích několika letech podaří splnit závazek vydávat na obranu dvě procenta z hrubého domácího produktu. 

Video Události
video

Události: Kolik by museli vojáci utrácet, aby splnili závazky vůči NATO

Loni na jaře slíbil premiér Andrej Babiš (ANO) americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, že Česko bude v roce 2024 vydávat na obranu dvě procenta HDP. Nyní je ale český premiér ke splnění takového závazku skeptický.

Premiér vypočítává, že dnes by dvě procenta znamenala zhruba 130 miliard korun, tedy zhruba o 60 miliard víc, než nyní Česko dává. „To samozřejmě ani není možné. A resort obrany není ve stavu utratit ty rozpočty,“ dodává.

Ministerstvo obrany spočítalo, že k dosažení závazku vůči NATO musí v příštích dvou letech růst výdaje o 10 miliard ročně. V letech 2023 a 2024 pak má částka poskočit skoro na dvojnásobek, na 19 miliard ročně. 

Proto armáda požaduje v letech 2021 až 2024 dalších víc než 125 miliard. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) je ale zatím napevno přislíbit nechce. „Je to obrovská částka a já v tuto chvíli nejsem schopna to říct. Rozhodně by to nesmělo být na úkor toho, že neporostou důchody,“ řekla. 

Vojáci mají připraveny rozsáhlé strategické projekty na modernizaci armády. Jenom letos chce ministerstvo podepsat strategické smlouvy na nákup vojenské techniky za rekordních 73 miliard korun, více než polovina z těchto peněz půjde na pořízení bojových vozidel pěchoty. Za 52 miliard korun chtějí vojáci koupit 210 pásových transportérů. Ve hře jsou tři typy: německý Lynx , švédské bojové vozidlo CW 90 a rakousko-španělský ASCOD.

„Armáda musí přezbrojit,“ zdůrazňuje ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). „Musí modernizovat svoji techniku a musí dodržet svoje závazky, co máme v NATO,“ dodává. 

Opozice je k závazku skeptická…

K tomu, že Česko během čtyř let bude na obranu vydávat dvě procenta hrubého domácího produktu – například Bankovní asociace odhaduje, že ten letos poroste o dvě procenta a příští rok o 2,3 procenta – je skeptická také celá opozice.

„Příští rok bude rokem volebním, a to se vždycky hledají priority někde jinde než na obraně,“ poznamenala šéfka sněmovního výboru pro obranu Jana Černochová (ODS). Předseda hnutí STAN Vít Rakušan považuje závazek za velmi ambiciózní. „Ale měli bychom se chtít těm dvěma procentům aspoň přiblížit, když ne jich dosáhnout.“

… nebo ho chce zrušit

Část opozice je pak proti závazku jako takovému a požaduje jeho zrušení či přehodnocení. „To je přece nesmysl. Možná si časem pořídíme loďstvo nebo nějakou kosmickou letku a pak můžeme utrácet jakoukoli částku,“ řekl místopředseda sněmovního výboru pro obranu Alexander Černý (KSČM). 

„Je to takzvaný spojenecký závazek, se kterým my v SPD jsme ale nesouhlasili,“ uvedl předseda hnutí SPD a místopředseda sněmovny Tomio Okamura. 

Místopředseda sněmovního výboru pro obranu Jan Lipavský (Piráti) považuje deklaraci vlády za nerealistickou a vláda by měla podle něj tento plán přehodnotit. 

Kabinet bude o státním, a tedy i obranném rozpočtu na příští rok poprvé jednat v červnu a definitivně ho bude schvalovat v září. Právě letos na podzim by mělo být jasnější, jestli Česko bude schopné v roce 2024 vydávat na obranu požadovaná dvě procenta HDP.