Podobný počet nelegálních migrantů jako za celý květen zadržely policejní hlídky na jižní Moravě jen v posledním týdnu. S tím, jak se otepluje a blíží se léto, migrantů putujících střední Evropou přibývá – podobně jako loni. A stejně jako loni přicházejí do České republiky především ze Slovenska. Loni zavedla Praha kvůli množství nelegálních migrantů i plnohodnotné kontroly na česko-slovenských hranicích. Letos se k tomu zatím nechystá, policie ale slibuje intenzivnější namátkové kontroly.
Přibývá migrantů, kteří nelegálně projíždějí Českem. Policie dál počítá s namátkovými kontrolami
55 minut
UDÁLOSTI: S teplým počasím znovu přibývá ilegálních migrantů
Od začátku června zachytila jihomoravská policie 54 lidí, kteří v Česku byli nelegálně. Většina z nich přišla ze Sýrie. Kontroly u hranic jsou momentálně namátkové. Jedenáct hlídek kontroluje vytipovaná auta.
Náměstek jihomoravského krajského policejního ředitele Miroslav Tóth ujistil, že policie hlídky posiluje. „Posilují se na hlavních dopravních tepnách, na všech hraničních přechodech a namátkově kontrolujeme i zelenou hranici,“ shrnul.
Řidiči, které policie zastavuje kvůli kontrolám, zda nepřevážejí migranty, jsou s tím vesměs smířeni. „Myslím, že je to naprosto v pořádku. Je potřeba to hlídat,“ řekl jeden z nich.
Jedna z kontrol v posledním týdnu skončila ale dramaticky. Hlídka vytipovala ke kontrole bílé auto, které se pokusila zastavit u Lanžhota. Řidič ale začal ujíždět k Břeclavi, kde havaroval. Ukázalo se, že ve voze bylo spolu s převaděčem devět Syřanů.
Na hlavním nádraží stále mezi migranty převažují Ukrajinci
Ministerstvo vnitra se zatím nechystá zopakovat loňský scénář a znovu zavést plnohodnotné kontroly na hranicích.
Podle Veroniky Dvorské z iniciativy Hlavák v současnosti stále převažují mezi migranty, kteří přicházejí na pražské hlavní nádraží, váleční uprchlíci z Ukrajiny. „Vedle toho dlouhodobě pracujeme s lidmi, kteří přijíždějí balkánskou cestou z Blízkého východu, severní Afriky, případně s lidmi, kteří jsou propuštěni z českých detenčních center. To jsou zpravidla jednotky týdně,“ vyčíslila v rozhovoru v 90' ČT24.
Počty běženců jsou zatím nižší než loni, podle Dvorské ale nastal hlavní nápor běženců z Blízkého východu či Afriky až později – v létě a v září.
EU ohlásila migrační reformu. Lidskoprávním organizacím se nezamlouvá
Množství migrantů by chtěla Evropská unie regulovat prostřednictvím reformy, na které se členské státy dohodly ve čtvrtek. Kromě vnitřních mechanismů – kterými je přerozdělování uprchlíků, ale alternativně také finanční příspěvky či například vyslání odborníků na pomoc s péčí o migranty – počítá se zrychlením azylové procedury.
K tomu mají výhrady některé organizace, které se na pomoc uprchlíkům soustředí. „Vyjednaný kompromis je dobrý pro Českou republiku, ale špatný pro uprchlíky a pro dodržování lidských práv v Evropské unii. Uvidíme nová hraniční řízení, která budou nejspíš v detencích. V těch budou i rodiny s dětmi. Uvidíme snadnější návraty do třetích bezpečných zemí, o jejichž bezpečnosti lze pochybovat,“ řekl v 90' ČT24 ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům Martin Rozumek.
Podobně smýšlí i analytik spolku Pomáháme lidem na útěku Dalimil Pedrylák. Je podle něj sice dobře, „že je uzavřena nějaká dohoda, protože se už dá aspoň mluvit o obecném rámci, na kterém se evropské země dohodly“, ale „snaha o ochranu těch, kdo ji potřebují, není moc vidět“.
Ne vždy se daří nelegální migranty vyhostit
Kdo jsou vlastně nelegální migranti? Zkrátka ti, kteří přicházejí do Česka, aniž by měli všechny doklady, které mít mají. Vedoucí Centra migračního a uprchlického práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy Věra Honusková ozřejmila, že každý, kdo potřebné doklady – například vízum nebo povolení k pobytu – má, je legální migrant. Formálně jím je i každý, kdo přicestuje z jiného státu Evropské unie.
„Nelegální nebo spíš neregulérní migrant je ten, kdo zákonný podklad pro svůj vstup nebo pobyt postrádá, takže nemá vízum, ale potřebuje ho, nebo nemá povolení k pobytu,“ shrnula.
Právní expertka se domnívá, že legislativa, která stanoví, co se má stát s nelegálním migrantem přistiženým na českém území, je dostatečná. S jejím naplňováním ale bývají problémy. V úvahu podle Honuskové připadá, že dotyčný požádá o mezinárodní ochranu, a v tom případě začne azylové řízení, anebo je vyhoštěn a odeslán do země původu.
S tím ale bývají problémy. „Není to tak, že by byli všichni, koho chce stát vyhostit, opravdu vyhoštěni. Někdy může být faktická překážka, která tomu brání, například obtížná komunikace se zemí původu. (…) Někdy jsou to právní překážky. Státy nemohou navrátit osoby tam, kde by jim hrozilo značné nebezpečí,“ poukázala Honusková. Oním nebezpečím podle ní může být například ozbrojený konflikt nebo reálná hrozba mučení.
66 minut
90' ČT24: Migrační reforma EU – povinná solidarita schválena
