Přibývá lidí, kteří žádají pojišťovny o úhradu nejmodernější léčby. Novela má zlepšit její dostupnost

8 minut
Události: Stále víc lidí žádá pojišťovny o výjimku v úhradách moderní léčby
Zdroj: ČT24

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Jaroslava Krejčová, která onemocněla zhoubným melanomem, podala v květnu loňského roku po poradě s lékaři žalobu na pojišťovnu. Koncem loňského roku u soudu pravomocně uspěla, což jí umožňuje pokračovat v léčbě, která měsíčně vyjde na 120 tisíc korun.

Jaroslava Krejčová se pere s rakovinou kůže už 19 let, přitom průměrná doba přežití bývala maximálně 9 měsíců. Klíčové pro ni bylo zařazení do studie imunitní léčby. „Pro mě je to jediná šance, která nemoc zbrzdí a prodlužuje život, pro mě jiná možnost není,“ přibližuje pacientka.

Nevzdávejte to, nabádá pacientka

Zmíněná studie však skončila a pojišťovna další léčbu odmítla uhradit a zamítla Jaroslavě Krejčové i žádost o mimořádnou úhradu na základě zákonné výjimky. Nemoc se navíc zhoršovala. Její jedinou možností byl soudní spor. I přes psychickou náročnost dnes doporučuje všem v podobné situaci, jako je ta její, aby se šance nevzdávali.

Uvedenou zákonnou výjimku upravuje paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mělo by jít o postup pro mimořádné případy, kdy pojišťovny platí běžně nehrazenou léčbu. Podmínkou je, aby to pro pacienta byla jediná možnost.

Například na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) se s žádostí na základě zákona obrátilo v letech 2015 až 2018 více než 50 tisíc lidí. Zhruba 9 z 10 žádostí pojišťovna schválila. 

Pokud pojišťovna žádost zamítne, mohou pacienti rozhodnutí napadnout u správního soudu. Úplně první verdikt, kterým soud závěr pojišťovny zrušil, přišel před dvěma lety. Šlo o případ mladé ženy s rakovinou prsu, které klasická chemoterapie nepomáhala a na biologickou léčbu potřebovala každé tři týdny 80 tisíc. Pojišťovna odmítala pacientce udělit výjimku.

Novela zákona má vše urychlit

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zmíněného zákona, která by počet podobných soudních sporů měla snížit. Schvalování nových přípravků se má zrychlit, návrh také řeší rozhodování odborných komisí nebo nastavení pravidel při žádostech podle zákonné výjimky.

Pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak (…) nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
§ 16
zákon o veřejném zdravotním pojištění

„Chceme, aby zejména léky pro vzácná onemocnění byly posuzovány nejen z pohledu nákladové efektivity, ale i z pohledu dopadu na zvýšení kvality života pacienta,“ přiblížil ministr Adam Vojtěch (za ANO). V současnosti je předloha v meziresortním připomínkovém řízení, v březnu by o ní mohla jednat vláda.

Rozhodovat se má v řádu dnů, nikoli let

VZP se snaží systém rozhodování zlepšit. Nově se musí rozhodnutí revizních lékařů opírat o názor odborné společnosti. „Dochází ke sjednocení postupu, proces schvalování se stává jednodušší a rychlejší,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Ústavní soud před rokem upozornil, že příliš dlouhé čekání na rozhodnutí o proplácení léčby může mít tragické důsledky. Konstatoval to v případě pacientky s roztroušenou sklerózou, které pojišťovna nechtěla proplácet léčebné konopí. „Mělo by být jednáno v řádech dnů, nikoli měsíců nebo dokonce let,“ komentoval postup institucí v únoru 2019 ústavní soudce Jaromír Jirsa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Kongres ODS rozhodne, kdo doplní Kupku a Portlíka v novém vedení

Po sobotním zvolení Martina Kupky předsedou Občanské demokratické strany a Tomáše Portlíka jeho statutárním zástupcem bude v neděli v Praze pokračovat kongres ODS volbou řadových místopředsedů. Nominace na regionálních sněmech získalo osm kandidátů včetně Portlíka, který již kandidovat nebude. Ve večerní diskusi v sobotu zazněl návrh vyslat do souboje i poslankyni a expertku občanských demokratů na školství Renátu Zajíčkovou. Stát se tak ale může až dopoledne.
před 39 mminutami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 10 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 17 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...