Přibývá lidí, kteří žádají pojišťovny o úhradu nejmodernější léčby. Novela má zlepšit její dostupnost

Nahrávám video

Podle pojišťoven a ministerstva zdravotnictví roste počet lidí, kteří se domáhají nejlepší možné léčby rakoviny a jiných vzácných onemocnění prostřednictvím výjimky stanovené zákonem. S přibýváním moderních, účinných medikamentů roste i šance na úspěšnou léčbu. Jenže bývá drahá a teprve čeká na schválení Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL). Pojišťovny je mnohdy odmítají proplácet, někteří lidé se proto s nimi i soudí. Ministerstvo zdravotnictví chce, aby nové a účinné léky byly dostupnější a lidé se k nim dostali rychle a běžnou cestou, proto chystá novelu zákona.

Jaroslava Krejčová, která onemocněla zhoubným melanomem, podala v květnu loňského roku po poradě s lékaři žalobu na pojišťovnu. Koncem loňského roku u soudu pravomocně uspěla, což jí umožňuje pokračovat v léčbě, která měsíčně vyjde na 120 tisíc korun.

Jaroslava Krejčová se pere s rakovinou kůže už 19 let, přitom průměrná doba přežití bývala maximálně 9 měsíců. Klíčové pro ni bylo zařazení do studie imunitní léčby. „Pro mě je to jediná šance, která nemoc zbrzdí a prodlužuje život, pro mě jiná možnost není,“ přibližuje pacientka.

Nevzdávejte to, nabádá pacientka

Zmíněná studie však skončila a pojišťovna další léčbu odmítla uhradit a zamítla Jaroslavě Krejčové i žádost o mimořádnou úhradu na základě zákonné výjimky. Nemoc se navíc zhoršovala. Její jedinou možností byl soudní spor. I přes psychickou náročnost dnes doporučuje všem v podobné situaci, jako je ta její, aby se šance nevzdávali.

Uvedenou zákonnou výjimku upravuje paragraf 16 zákona o veřejném zdravotním pojištění. Mělo by jít o postup pro mimořádné případy, kdy pojišťovny platí běžně nehrazenou léčbu. Podmínkou je, aby to pro pacienta byla jediná možnost.

Například na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP) se s žádostí na základě zákona obrátilo v letech 2015 až 2018 více než 50 tisíc lidí. Zhruba 9 z 10 žádostí pojišťovna schválila. 

Pokud pojišťovna žádost zamítne, mohou pacienti rozhodnutí napadnout u správního soudu. Úplně první verdikt, kterým soud závěr pojišťovny zrušil, přišel před dvěma lety. Šlo o případ mladé ženy s rakovinou prsu, které klasická chemoterapie nepomáhala a na biologickou léčbu potřebovala každé tři týdny 80 tisíc. Pojišťovna odmítala pacientce udělit výjimku.

Novela zákona má vše urychlit

Ministerstvo zdravotnictví připravuje novelu zmíněného zákona, která by počet podobných soudních sporů měla snížit. Schvalování nových přípravků se má zrychlit, návrh také řeší rozhodování odborných komisí nebo nastavení pravidel při žádostech podle zákonné výjimky.

Pojišťovna hradí ve výjimečných případech zdravotní služby jinak (…) nehrazené, je-li poskytnutí takových zdravotních služeb jedinou možností z hlediska zdravotního stavu pojištěnce.
§ 16
zákon o veřejném zdravotním pojištění

„Chceme, aby zejména léky pro vzácná onemocnění byly posuzovány nejen z pohledu nákladové efektivity, ale i z pohledu dopadu na zvýšení kvality života pacienta,“ přiblížil ministr Adam Vojtěch (za ANO). V současnosti je předloha v meziresortním připomínkovém řízení, v březnu by o ní mohla jednat vláda.

Rozhodovat se má v řádu dnů, nikoli let

VZP se snaží systém rozhodování zlepšit. Nově se musí rozhodnutí revizních lékařů opírat o názor odborné společnosti. „Dochází ke sjednocení postupu, proces schvalování se stává jednodušší a rychlejší,“ uvedl mluvčí VZP Vlastimil Sršeň.

Ústavní soud před rokem upozornil, že příliš dlouhé čekání na rozhodnutí o proplácení léčby může mít tragické důsledky. Konstatoval to v případě pacientky s roztroušenou sklerózou, které pojišťovna nechtěla proplácet léčebné konopí. „Mělo by být jednáno v řádech dnů, nikoli měsíců nebo dokonce let,“ komentoval postup institucí v únoru 2019 ústavní soudce Jaromír Jirsa.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bývalý radní Scheinherr mluvil u soudu v kauze Dozimetr o nátlaku

Bývalý náměstek pražského primátora a radní pro dopravu Adam Scheinherr (Praha sobě) v úterý u soudu v kauze Dozimetr uvedl, že souhlasil se jmenováním Matěje Augustína do představenstva pražského dopravního podniku (DPP), protože se cítil pod nátlakem. Obžaloba v kauze rozsáhlé korupce v DPP viní skupinu lidí v čele se zlínským podnikatelem Michalem Redlem, že přes Augustína a další dosazené manažery ovlivňovala výběrová řízení a brala za to úplatky.
12:19Aktualizovánopřed 9 mminutami

Koalice oznámila ředitelům ČT a ČRo, že poplatky zruší. O nové částce se nemluvilo

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) v pondělí předloží vládě zákon, který zruší televizní a rozhlasové poplatky. Po úterním jednání pracovní skupiny o veřejnoprávních médiích to na síti X uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). O výši částky, kterou by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly místo toho dostat ze státního rozpočtu, bude podle něj kabinet v pondělí diskutovat. Zástupci vládní koalice v úterý jednali s řediteli ČT Hynkem Chudárkem a ČRo René Zavoralem.
03:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

V pražském Klementinu zaznamenali letos první tropickou noc

V pražském Klementinu v úterý meteorologové zaznamenali první letošní tropickou noc, naměřili tam 20,1 stupně Celsia. Jako tropická noc se označuje ta, kdy teplota neklesne pod dvacet stupňů Celsia. O tom, že Česko čeká zřejmě nejteplejší noc tohoto roku, informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pondělí v podvečer. Tropickou noc zažilo ale jen Klementinum, stanice je ve vnitřní zástavbě města.
09:12Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nekompetence a destrukce, popsali situaci na MŽP pro Reportéry ČT exzaměstnanci

Je to destrukce fungujících věcí, které přinášely užitek státu i jeho obyvatelům. Tak mluví experti o škrtech, které dělají přímo na ministerstvu životního prostředí (MŽP) a v celém resortu vládní Motoristé. Ti podobná nařčení odmítají. Prý jen pracují na úsporách a škrtají zbytečnosti. Nicméně faktem je, že resort opouštějí respektovaní odborníci. A Motoristé naopak najímají lidi, o jejichž kvalifikaci lze přinejmenším pochybovat. Pro Reportéry ČT o tématu natáčela Barbora Loudová.
před 1 hhodinou

Havlová jmenovala členem dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla

Dozorčí i správní rada Knihovny Václava Havla je usnášeníschopná. Dagmar Havlová jmenovala před svým odstoupením od dohody o spolupráci na projektu knihovny do dozorčí rady knihovny Tomáše Šídla, někdejšího výkonného ředitele knihovny. Vyplývá to z informací ve sbírce listin a vyjádření člena správní rady knihovny Davida Duška pro agenturu ČTK. Stále ale nejsou vyřešena práva k pokračování knihovny, dodal.
před 2 hhodinami

VideoVázat kapesné pro děti na známky nebo domácí práce je chyba, říká finanční poradkyně

Podle finanční poradkyně a autorky knihy Jak mluvit s dětmi o penězích Martiny Burešové je dobré začít s finanční gramotností u dětí už ve třech letech. Malým dětem je podle ní důležité vysvětlit, odkud peníze pocházejí. Za vůbec nejdůležitější ale považuje, aby viděli směnu. „Žijeme v době digitálních peněz. To znamená, že všechno probíhá v pozadí. Zaplatíme hodinkami, kartou nebo na internetu. Ale dítě nevidí to, že vydáme peníze a dostaneme nějaké zboží,“ sdělila s tím, že vhodné může být platit za malé nákupy v hotovosti nebo nechat zaplatit přímo dítě. Za jednu z nejčastějších chyb rodičů považuje, když vážou výši kapesného na známky ve škole či domácí práce. „Já se vždy snažím vysvětlit, že kapesné je něco jako nástroj učení se finanční gramotnosti,“ dodala s tím, že se pomocí něj dítě může naučit například dělit peníze na hromádky či splácet, když si od rodičů na něco půjčí.
před 3 hhodinami

Celníci zachytili stovky kilogramů nelegálního kratomu, nejvíce v historii Česka

Brněnští celníci minulý týden zadrželi osm set kilogramů kratomu určeného k nelegální distribuci. Jde o největší záchyt v historii Česka, sdělila v úterý mluvčí sekce pátrání Generálního ředitelství cel Martina Kaňková. Bližší informace k případu neuvedla.
před 4 hhodinami

Schizofrenní situace, říká k Pavlově cestě na summit Macinka. Vystrčil jeho účast hájí

Prezident Petr Pavel stále neví, jestli bude součástí delegace na summit NATO v Ankaře. Vláda rozhodnutí o složení delegace odložila na 22. června, původně avizovala už 8. červen. Podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) by Česko mělo být na summitu zastoupeno delegací v čele s premiérem Andreje Babišem (ANO). Ministrovi také vadila prezidentova „kritika vlády“ na návštěvě Estonska. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by národní zájmy měli hájit „ti nejvyšší, nejsilnější, s největšími kompetencemi“, prezidentovu účast na akci tak podporuje. Diskuzí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 5 hhodinami
Načítání...