Prezident Miloš Zeman podepsal přístupové protokoly Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. V předchozích týdnech je schválily obě komory parlamentu. Česko je jednou z posledních zemí NATO, které vstup dvou nových členů schválily. Není však poslední, zbývá mimo jiné ještě souhlas Turecka, které původně vstup dvou skandinávských států zcela odmítalo a stále má výhrady.
Prezident podepsal vstup Finska a Švédska do NATO. Česko je 24. zemí, která dokončila ratifikaci smluv
Formálně jsou podle české legislativy přístupové protokoly NATO smlouvami prezidentského typu. Předchozí hlasování v Senátu a Poslanecké sněmovně tedy představovalo souhlas, který potřeboval prezident, aby mohl dokumenty podepsat. Miloš Zeman dal předem najevo, že vstup Finska i Švédska do Aliance podporuje. Dokumenty kromě prezidenta kontrasignuje i předseda vlády.
Ratifikační proces zahájili senátoři 10. srpna, kdy vstup dvou skandinávských zemí podpořili. Poslanci svůj souhlas připojili zhruba o dva týdny později, kdy schválením přístupových protokolů uzavřeli dlouhou schůzi, na níž se zabývali hlavně spornými platbami za státní pojištěnce. V obou komorách parlamentu se pro vstup severských zemí vyslovila jasná většina jejich členů.
Protokoly o přistoupení Finska a Švédska podepsali v červenci zástupci třiceti členských zemí NATO, tím učinili zásadní krok k jejich přijetí do Aliance. Pro dokončení procesu je ale nezbytné, aby přístupové dokumenty ratifikovaly všechny alianční státy. Česko s jejich schválením váhalo poměrně dlouho, je až 24. zemí NATO, která vstup Finska a Švédska ratifikovala. Stále ale zbývá souhlas i dalších zemí.
Největší připomínky má Turecko. To si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen „běžné zločince“. Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.