Kabinet odsouhlasil program pomoci tlumočníkům, kteří pracovali ve prospěch české armády v Afghánistánu, a jejich rodinám. Předpokládá finanční pomoc i možnost azylu. Jde hlavně o ty, kterým hrozí nebezpečí od opětovně sílícího Talibanu. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vlády na dotaz k rychlosti pomoci sdělil, že „přijde co nejdřív“. „Určitě budeme pomoc řešit okamžitě, šlo jen o oficiální schválení toho materiálu,“ uvedl. Dodal, že návrh vláda projednala v režimu důvěrné, proto nemůže být konkrétnější.
Program je podle ministra obrany Lubomíra Metnara (ANO) navržen tak, aby zohlednil náročnost služby jeho potenciálních a prověřených uživatelů a akceptoval jejich individuální preference. Přijetí programu podle ministerstva neohrožuje bezpečnost občanů České republiky a respektuje platnou legislativu.
„Služby afghánských spolupracovníků pro nás byly vždy důležité, a proto jsme jim už v minulosti pomáhali. Na základě těchto zkušeností jsme připravili nový program pomoci specifický pro aktuální situaci po stažení koaličních sil ze země,“ vysvětlil ministr Metnar. Dodal, že cílem České republiky je umožnit tlumočníkům a jejich rodinám bezpečný a kvalitní život a důstojné sociální podmínky.
Doplnil, že programem pomoci afghánským tlumočníkům se Česko řadí k dalším členům NATO, kteří postupují podobně. Hlavním a společným zájmem Aliance a mezinárodního společenství je pokračovat v podpoře mírového a stabilizačního procesu v Afghánistánu, uzavřel.
Spojené státy měly za dvacet let v Afghánistánu mnoho spolupracovníků. Ve čtvrtek Kongres schválil prostředky na evakuaci pro ně i jejich rodiny. Celkem může jít o víc než padesát tisíc lidí. První dvě stovky přiletí do země už během pátku.
Počet je zatím nejasný
Kolika lidí konkrétně se program týká, není jasné. Detaily vláda nesděluje – s odkazem na jejich bezpečnost. Podle včerejšího prohlášení Hradu, ve kterém se prezident za pomoc přimlouval, je ale v ohrožení života asi padesát spolupracovníků.
Web týdeníku Respekt uvedl, že plán má na poslední chvíli zachránit životy několika desítek Afghánců, nejčastěji tlumočníků. Právo napsalo, že pomoc se má týkat asi třiceti Afghánců a jejich rodin.
Odchod z Afghánistánu oznámila Severoatlantická aliance v dubnu, konečným termínem je symbolicky 11. září. Poslední čeští vojáci se z Afghánistánu vrátili na konci letošního června. V případě alianční mise v Afghánistánu šlo o nejdelší operační nasazení v české historii. Od roku 2002 se jí účastnilo na 11 500 českých vojáků, někteří z nich i opakovaně. O život jich přišlo čtrnáct. V zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar.
Ke spuštění přesunu afghánských spolupracovníků české armády vyzvaly vládu tento týden v otevřeném dopisu veteráni, vojáci, organizace prosazující ochranu lidských práv a řada osobností veřejného života. Signatáři upozornili na to, že bezpečnostní situace v Afghánistánu se v souvislosti s odchodem spojeneckých vojsk rychle zhoršuje. Za jediné řešení pokládají neprodlené spuštění transparentního přesidlovacího programu.
Ve čtvrtek doporučil poskytnout pomoc spolupracovníkům české armády v Afghánistánu prezident Miloš Zeman. Jakýkoliv odklad rozhodnutí o poskytnutí pomoci může podle Zemana vést ke smrti afghánských spolupracovníků a dalších členů pomocného personálu české armády.
