Ministerstvo vnitra zveřejnilo zprávu o projevech extremismu v loňském roce. Podle ní v šíření projevů rasové, etnické a náboženské nenávisti hrálo hlavní roli hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomia Okamury. Podle dokumentu zastínila SPD tradiční pravicové extremisty, jejichž význam naopak postupně upadal. Okamura však zprávu považuje za nesmysl a politicky motivovanou s ohledem na to, že vnitro vede ČSSD. Zpráva také upozorňuje, že se v Česku na šíření xenofobie výrazně podílely konspirační weby.
Podle zprávy o extremismu dominuje šíření rasové nenávisti hnutí SPD. Nesmysl, oponuje Okamura
Podle ministerstva vnitra je hnutí SPD nejvlivnějším aktérem v šíření náboženské či etnické nesnášenlivosti. „Někteří jeho členové byli velmi aktivní v šíření informací zaměřených proti muslimům, imigrantům či Romům,“ uvádí zpráva. SPD podle ní záměrně cílí na skupiny obyvatel, u kterých předpokládá, že manipulativní informace nebudou podrobovat kritické reflexi.
Tomio Okamura ale tvrzení vnitra odmítá, ministr Jan Hamáček (ČSSD) podle něj využívá resort k politickému boji. „Využívá ho k plácání nesmyslů a výmyslů, aby před volbami do Evropského parlamentu poškodil politickou konkurenci nepodloženými nesmysly. U SPD je zcela jasné, že nic takového nedělá.“ SPD podle něj pouze říká názory v souladu se svým programem.
Vnitro také upozorňuje, že bylo u Okamury a dalších členů hnutí možné zaznamenat i protiromské projevy. „Policisté v průběhu roku prověřovali a odložili trestní oznámení na poslance Okamuru, Radka Rozvorala a Miloslava Roznera,“ uvádí zpráva. V případě Roznera a jeho výroků o někdejším romském táboře v Letech u Písku sněmovna v březnu rozhodla, že poslance ke stíhání nevydá.
Při uprchlické krizi podle zprávy vzniklo několik uskupení, která spojovala různorodé osobnosti nastolující často nesourodá témata. „Jedinými spojovacími prvky byly odpor k imigrantům či muslimům a kritika údajně upadající západní civilizace,“ stojí v dokumentu. Význam těchto subjektů podle vnitra s vyčerpáním tématu migrace v roce 2018 upadal, navíc se v nich vyskytly osobní animozity.
Pravicové extremistické skupiny se pak podle zprávy soustředily na neustálé opakování nenávistných klišé, která doplňovaly kritikou Evropské unie, NATO či liberální demokracie. „Hlavní subjekty, Dělnická strana sociální spravedlnosti a Národní demokracie nepředstavují přímé ohrožení demokracie. Absence konkrétního politického programu a jakýchkoli odborníků na škále tvořivé lidské činnosti vedla k totálnímu propadu obou stran v říjnových komunálních volbách,“ uvádí zpráva. Riziko vidí v excesech jednotlivců.
Na šíření xenofobie se výrazně podílely konspirační weby
Zpráva ministerstva vnitra se také věnuje konspiračním webům. Loni řešila policie 11 trestních oznámení souvisejících s jejich obsahem. Nejčastěji kvůli podezření na šíření poplašené zprávy, hanobení národa, rasy či jiné skupiny osob a podněcování k nenávisti proti skupině obyvatel.
Mediální projekty cíleně šířící konspirační teorie a dezinformace se podle zprávy významně podílely na šíření rasistických a xenofobních myšlenek. „Tato média podkopávají demokratické principy a oslabují sociální soudržnost v České republice,“ uvedli autoři zprávy s tím, že některé weby mají komerční charakter, další ale vytvářejí vlastní konspirační teorie či dezinformace.
Některá média se stala tiskovým orgánem extremistů a populistických subjektů. „Přejímají jejich nenávistné myšlenky, tyto multiplikují a snaží se z nich vytvořit legitimní politické téma,“ uvádí zpráva s tím, že příkladem může být spolupráce webu Aeronet a předsedy strany Národní demokracie Adama B. Bartoše.
Znalci extremismu ve zprávě konstatují, že ve virtuálním prostoru sdílí produkty těchto webů řada skupin. U lidí bez kritického uvažování dokážou takto šířené dezinformace vytvářet pocity paniky, strachu či ohrožení, což dokumentuje trestní řízení s Jaromírem Baldou, uvádí zpráva.
Policie eviduje 16 zahraničních bojovníků s vazbami na Česko
- Bezpečnostní informační služba (BIS) v říjnu přispěla k vypnutí sítě hackerských serverů libanonského šíitského hnutí Hizballáh v České republice, zemích Evropské unie a Spojených státech. Servery Hizballáhu sloužily ke kybernetické špionáži. Hlavní roli v útocích z Blízkého východu hrály podle BIS falešné profily na Facebooku. Experti BIS rozkrývali skupinu, která skrze sociální sítě napadala mobilní zařízení, od začátku roku 2017.
Ministerstvo vnitra také upozorňuje, že je v policejní evidenci 16 osob podezřelých z toho, že jsou takzvaní zahraniční bojovníci. Čtyři jsou přímo českými občany, další osoby pak měly jinou formu pobytu v Česku nebo zde například měly příbuzné.
Fenomén zahraničních bojovníků se týká cizinců zapojených v různých ozbrojených konfliktech. Pět osob bylo obviněno, z toho jedna je ve vazbě a čtyři jsou na útěku. „Jedna osoba se nachází ve výkonu trestu odnětí svobody. U třech osob se předpokládá, že zahynuly,“ píše se ve zprávě.
Vzhledem ke končícímu válečnému konfliktu s takzvaným Islámským státem se dá podle zprávy očekávat přesun bojovníků IS nebo jejich příbuzných do Evropy. Tito lidé se mohou radikalizovat nebo připravovat teroristický útok.
Největší výzvou pro bezpečnostní složky jsou takzvaní osamělí vlci, u kterých neexistují vazby na teroristické organizace, ačkoli se k nějaké po spáchání trestu přihlásí, uvádí zpráva. Bezpečnostní složky také několikrát odhalily pohyb osob s vazbou na mezinárodní terorismus přes Českou republiku.