Platba za státní pojištěnce má vzrůst, politici mluví o slabinách systému

Nahrávám video

Platba za státní pojištěnce, například děti či důchodce, se má v příštím roce zvýšit díky automatické valorizaci o 61 korun. Návrh nařízení ještě bude schvalovat vláda. Stát tak podle odhadu ministerstva financí pošle do zdravotnictví o 4,4 miliardy víc než letos. Politici se zároveň přou o dalším nastavení systému, jeho efektivitě i o výši plateb.

Peníze mají částečně pokrýt zvyšující se náklady zdravotního systému. Ten už třetí rok v řadě míří do deficitu. Podle pojišťoven bude výhledově potřeba zajistit další příjmy.

Lékaři pak upozorňují, že přibývá starších pacientů, kteří se léčí s vícero onemocněními a celkově je péče náročnější a delší.

Státní pojištěnec je někdo, za koho platí pojistné stát. Nárok na platbu pojistného státem mají podle webu VZP nezaopatřené děti, důchodci, příjemci rodičovského příspěvku, ženy na mateřské nebo osoby na rodičovské dovolené, osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství, uchazeči o zaměstnání a mnozí další.

V roce 2024 činila měsíční platba za jednoho státního pojištěnce 2085 korun. Letos je to 2127 korun a v příštím roce by to mělo být podle ministerstva financí 2188 korun.

Jak dál s valorizací

O současném nastavení systému automatické valorizace vedou politici spory.

„Mechanismus je dobře nastavený. Myslím, že všichni ekonomové se shodnou na tom, že je potřeba hledat vnitřní rezervy toho systému,“ soudí ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Naopak bývalý ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) upozorňuje, že systému docházejí peníze. „Nějaká revize i toho systému automatické valorizace, toho vzorečku, podle kterého se vypočítává, bude potřebná,“ předpokládá.

Názory se různí i mezi zástupci dalších politických stran a hnutí. „Aktuálně si nemyslím, že je cestou stále zvyšovat platby za státní pojištěnce. Musíme investovat do takových opatření, která nám dlouhodobě přinesou snížení počtu pacientů,“ míní členka sněmovního výboru pro zdravotnictví Michaela Šebelová (STAN). Místopředsedkyně výboru Karla Maříková (SPD) uvádí, že „náklady jsou čím dál větší, takže je potřeba, aby do zdravotního systému šlo více finančních prostředků“.

Ekonomický expert Pirátů Mikuláš Ferjenčík říká, že není možné, aby rodiny s dětmi neměly valorizováno prakticky nic. „A potom se v jiných oblastech neudržitelně přidávalo, i když se tam vůbec neřeší efektivita,“ dodává. Expert na zdravotnictví hnutí Stačilo! Ondřej Dostál uvádí, že současný odvod za státní pojištěnce navyšující odvody o inflaci je dostatečný. „Koneckonců jsou to peníze, které platí stát sám sobě z jednoho veřejného balíku do druhého,“ doplňuje.

Expert na zdravotnictví Motoristů sobě Boris Šťastný soudí, že krátkodobým řešením může být navýšení platby za státní pojištěnce, ale není to všelék. „Potřebujeme zásadní strukturální reformu českého zdravotnictví,“ dodává.

S komplexní systémovou změnou souhlasí všichni oslovení. Zmiňují také efektivnější přerozdělování peněz a elektronizaci.

Podle zdravotních statistiků do budoucna výrazně přibude chronicky nemocných lidí. Například cukrovkářů má být v roce 2030 o pětinu více než v roce 2020. I proto politici napříč spektrem mluví o nutnosti posílit prevenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Opozice hovoří o „porušení všech principů a útoku na veřejnoprávní média“

Opoziční politici kritizují podobu projednávání návrhu na zrušení poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Podle předsedy opozičního hnutí STAN Víta Rakušana bylo noční hlasování „začátkem konce vlády Andreje Babiše (ANO)“. Šéf ODS Martin Kupka prohlásil, že koalice „podupala při jednání všechna pravidla“ a návrhem ovlivňuje atmosféru pro nezávislou práci novinářů v Česku. Opozice avizovala, že proti návrhu bude bojovat ve zbytku legislativního procesu.
05:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Koalice poslala do druhého čtení návrh na zrušení poplatků pro ČT a ČRo

Vládní návrh na zrušení televizního a rozhlasového poplatku je ve sněmovně po nočním jednání před druhým čtením. Opozice v sobotu časně ráno neprosadila zamítnutí návrhu novely v prvním čtení. Neuspěla ani s návrhem na její vrácení kabinetu ANO, SPD a Motoristů k přepracování. Předloha, kterou koalice v pátek zařadila k přednostnímu projednání, nahrazuje poplatky financováním České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) ze státního rozpočtu. Po úvodním kole zamířil návrh k posouzení do výboru pro média a kulturu. Změny kritizuje opozice, hovoří například o zestátnění médií.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Lidé protestovali proti záměru zrušit poplatky, skupina chtěla vniknout do sněmovny

Lidé se v pátek odpoledne sešli na demonstraci na pražském Malostranském náměstí u sněmovny proti záměru vládní koalice zrušit poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Narychlo svolaný protest, který dle ČTK do večera náměstí zaplnil, reagoval na to, že koaliční poslanci ve sněmovně prosadili přednostní projednání tohoto návrhu v prvním čtení. Podle organizátorů protestu poslanci zvolili tento postup, protože se bojí reakce občanské společnosti. Večer se na místě objevili i policejní těžkooděnci. Protestující se sešli už dříve během dne také v Olomouci.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Pracovníci ČT a ČRo budou 3. listopadu stávkovat

Pracovníci České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) vyhlásili na úterý 3. listopadu celodenní stávku, oznámili v pátek odpoledne zástupci iniciativy Veřejnoprávně, která sdružuje zaměstnance těchto veřejnoprávních médií. Záměr je reakcí na přednostní projednání návrhu na zrušení televizního a rozhlasového poplatku ve sněmovně. Zástupci Veřejnoprávně řekli, že plán převést financování ČT a ČRo na stát ohrožuje nezávislost a stabilitu obou médií a bude mít negativní dopad na státní rozpočet.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Měli právo volit, komise to ale některým občanům EU neumožnila

Během komunálních voleb se objevila řada sporných případů týkajících se volebního práva občanů Evropské unie, kteří mají v České republice povolení k trvalému pobytu nebo potvrzení o přechodném pobytu. Někteří hlasovali bez problémů, jiní se museli svých práv domáhat nebo jim volební komise hlasování vůbec neumožnily. Týkalo se to především Slováků.
před 14 hhodinami

„Doba, kdy se budovala nová Evropa.“ Před 500 lety začala vláda Habsburků v českých zemích

Před pěti sty lety, 23. října 1526, zvolil český sněm králem Ferdinanda I. Habsburského, čímž začala téměř čtyři sta let trvající éra Habsburků na českém trůnu, kterou ukončila až první světová válka a vyhlášení samostatného Československa. „Myslím, že si připomínáme den, který byl důležitý pro celou Evropu, nejen pro oblast Čech nebo pro Prahu. Byla to doba, kdy se svým způsobem budovala nová Evropa, kdy střední Evropa nabyla na důležitosti,“ vzpomíná na výročí v rozhovoru pro ČT nynější hlava rodu Karel Habsbursko-Lotrinský.
před 15 hhodinami

Petr Pavel je mezi favority na evropského vyjednavače o Ukrajině, píše The Telegraph

Prezident Petr Pavel patří mezi pět politiků, o nichž evropští lídři uvažují jako o hlavním vyjednavači s ruským vládcem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to ve čtvrtek večer britský zpravodajský web The Telegraph s odvoláním na diplomatické zdroje, podle nichž už byli někteří z možných kandidátů osloveni.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Uskupení v Brně podepsala koaliční smlouvu, primátorem bude lidovec Hruška

Koaliční smlouvu v Brně v pátek podepsali zástupci vítězného uskupení lidovců a STAN, ODS, TOP 09 a nezávislých, Zeleného Brna, Pirátů a Fakt Brno TU! a hnutí Za Lužánky. V zastupitelstvu o 55 členech budou mít 44 hlasů. V opozici bude hnutí ANO s jedenácti mandáty. Primátorem bude dosavadní starosta brněnských Kohoutovic Jakub Hruška (KDU-ČSL). V čele města vystřídá po osmi letech Markétu Vaňkovou (ODS), která už letos nekandidovala.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.