Předsedou Pirátů zůstává Ivan Bartoš. Jeho protikandidátkou byla europoslankyně Markéta Gregorová, oba se v debatě před hlasováním vyslovili pro setrvání strany ve vládě. Kromě předsedy vybrali Piráti také místopředsedkyně. První místopředsedkyní Pirátů bude poslankyně Klára Kocmanová, druhou Gregorová. Třetí místopředsedkyní je jihomoravská krajská radní Jana Holomčík Leitnerová, čtvrtou zastupitelka obce Krnsko Dominika Poživilová Michailidu.
Piráti znovu zvolili předsedou Ivana Bartoše. Stranu povede do čtvera voleb
Volba předsedy Pirátů je koncipována jako dvoukolová. První kolo označuje strana jako hlasování o přijatelnosti, hlasující tedy mohou hlasovat pro více kandidátů a tentokrát jím úspěšně prošli Gregorová i Bartoš. Ve druhém kole, kde již každý hlasuje jen pro jednoho kandidáta, pak Piráti znovu vybrali dosavadního předsedu Bartoše, který – s dvouletou přestávkou – stranu vede již od roku 2009. Získal 556 hlasů, zatímco Gregorová 300 hlasů, do volby se zapojilo 874 straníků.
Po zvolení řekl staronový předseda, že nepovažoval úspěch v této volbě za automatický, za „něco, co funguje jenom proto, že mám dredy a dobrou vyřídilku“. Spolustraníkům poděkoval, řekl, že potlesk, který se v sále po vyhlášení výsledků rozlehl, patří jim všem. Gregorová po zveřejnění výsledků předsednické volby řekla, že považovala „bitvu“ za férovou. „Myslím, že je to krásná ukázka naší vnitrostranické demokracie,“ poznamenala.
Bartoš i Gregorová v debatě před volbou a Bartoš znovu po svém zvolení uvedli, že jsou pro to, aby Piráti zůstali ve vládě. Gregorová řekla, že „momentálně spíše ano“, nicméně upozornila, že někteří členové strany nejsou s angažmá strany příliš spokojeni. Bartoš upozornil, že si účast ve vládě odhlasovali sami členové. Dal najevo, že by příznivé stanovisko k setrvání ve vládě pozměnil například tehdy, kdyby převážně konzervativní parlament schválil ústavní zakotvení manželství jako svazku muže a ženy.
„Může nastat situace, kdy by Piráti – potom, co by se o tu věc porvali – museli z vlády odejít. Jsou to třeba věci, které se týkají lidských svobod. (...) Příkladem je, kdyby měl projít ústavní zákon o ukotvení manželství jako jediného možného svazku muže a ženy. To jsou odklony od toho, co jsme i ve společném vládním prohlášení jako strany dali. Ale nejdřív bychom se o tu věc servali,“ řekl Bartoš.
Ve zbytku nynějšího volebního období by chtěl, aby se Piráti věnovali dlouhodobě opomíjeným tématům, jako jsou bydlení, digitalizace, podpora mladých, podpora školského systému či osekávání byrokracie. Cílem strany by podle něj mělo být Česko jako svobodná, tolerantní a demokratická společnost, která by byla propojená nejen digitálně.
Oba kandidáti podpořili setrvání Pirátů ve vládě
V kandidátském projevu Bartoš odmítl, že by jeho dosavadní působení v čele Pirátů bylo již příliš dlouhé. „Není důležitá délka, ale co se za tu dobu podaří,“ podotkl. Míní, že má stále motivaci, pracovitost, tah na branku a je oddán pirátským hodnotám, za něž označil „vztah k liberálním hodnotám a touhu po svobodě“. „Předseda není ten, který někam svévolně vede stranu. Jsme demokratická strana, je to o tom, že naše společná vůle dělat změnu nás spojuje, a když se nedohodneme jako kolektiv, předsednictvo to za nás neudělá,“ řekl Bartoš.
Gregorová řekla, že věří, že strana má teprve před sebou ta největší vítězství. „Pevně věřím, že současný nástup krajní pravice nebo zhoršování stavu demokracie ve světě bude díky hrdinům, co neustoupí ze svých hodnot, jenom dočasný výkyv politického kyvadla,“ prohlásila. Dodala, že sama chce „vést jménem Pirátů tyto bitvy a vyhrávat je“.
„Mám energii, zkušenosti i politický instinkt k tomu, abych rozpoznala, kde nemáme uhýbat a slevovat ze svých nároků, a kde naopak uplatnit chytrou demokracii,“ uvedla. Má ambici pirátskou stranu vnitřně zesílit, k čemuž by podle Gregorové mělo vést naslouchání a stranická diskuse. Nemíní, že by jako předsedkyně Piráty polarizovala, uvedla europoslankyně, jež své kandidátské vystoupení ukončila pozdravem „čauky mňauky“.
Výsledek volby předsedy nebyl příliš překvapivý. Bartoš, který přivedl Piráty dvakrát do Poslanecké sněmovny a jednou do vlády, získal před celostátním fórem dvanáct nominací na předsedu. Jeho vyzyvatelka měla dvě.
Ačkoli se volí v době stranického sjezdu, o obsazení funkcí nehlasují jen delegáti, nýbrž všichni členové Pirátů, kteří se mohou vyjádřit elektronicky, ale jen v čase určeném pro volbu. Po volbě předsedy začala odpoledne volba místopředsedů.
Bartoše doplňují čtyři místopředsedkyně
Piráti také vybrali čtyři místopředsedkyně strany. Dvě nové místopředsedkyně Gregorová i Kocmanová již poděkovaly za hlasy. „Nezáleží na tom, na jaké straně názorového proudu v pirátské straně stojíme, ale na tom, kterým směrem se společně díváme,“ řekla Kocmanová. Gregorová uvedla, že bude k funkci přistupovat s velkou zodpovědností. Posty místopředsedkyň později získaly i Holomčík Leitnerová a Poživilová Michailidu.
Kandidátů bylo čtrnáct, v prvním kole volby se jejich seznam zúžil na šest. Do druhého kola postoupili Kocmanová, Gregorová, europoslanec Marcel Kolaja, Holomčík Leitnerová, středočeská pirátská politička Poživilová Michailidu a dosavadní místopředsedkyně Pirátů a náměstkyně hejtmana Vysočiny Hana Hajnová.
Ve třetím kole volby se o dvě zbývající místopředsednická místa ucházeli Kolaja, Holomčík Leitnerová, Hajnová a Poživilová Michailidu. Hlasovalo 773 členů, každý opět mohl dát dva hlasy. Holomčík Leitnerová dostala 328 hlasů, Poživilová Michailidu 314, Kolaja 298 a Hajnová 267.
Své členství ve straně pozastavila Blanka Charvátová, která byla jednou z dosavadních místopředsedkyň. V sobotu to uvedla na pirátském fóru. Mandát ale neobhajovala, což oznámila již v listopadu. Kritizovala například vnitrostranické půtky. „V této straně je zvykem spíše pomlouvat a hodnotit jenom ty negativní věci. Já si myslím, že to je špatně. Naučme se vidět i ty dobré věci, o které se někdo pokouší, i když ho třeba nemáme rádi,“ napsala mimo jiné v listopadu.
Fiala poděkoval Pirátům za vládní spolupráci, ocenil schopnost kompromisu
Před volbami vedení vystoupili na pirátském celostátním fóru hosté. První promluvil předseda ODS Petr Fiala, který zároveň předsedá vládě, v níž jsou Piráti též zastoupeni. Poděkoval jim za otevřenou spolupráci v kabinetu a ocenil výsledky práce pirátských ministrů, zmínil se o zahraniční politice nebo digitalizaci.
„Jistě se neshodneme ve všem, neshodneme se třeba na tom, jakou cestou naši vizi nejlépe naplnit, ale to je naprosto přirozené. Jsme různé politické strany, vládneme v koalici a důležitým prvkem koaličního vládnutí je kompromis. V hledání kompromisu je náš koaliční tým obzvláště silný,“ prohlásil Fiala. Po něm osobně vystoupili také senátor Václav Láska, jenž předsedá hnutí SEN 21, které má s Piráty společný senátorský klub, a předsedkyně slovenských Pirátů Zuzana Šubová. Prostřednictvím videovzkazu pozdravil účastníky sněmu předseda STAN a vicepremiér Vít Rakušan.
Po znovuzvolení Bartoše se mu začaly scházet gratulace od politiků z dalších stran. Premiér Fiala uvedl, že se těší „na další společnou práci pro naši zemi a její občany“. Za dobrou zprávu označil vůli členů pirátské strany i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. „Beru to jako dobrou zprávu pro stabilitu a funkčnost vládní koalice. Přestože se s Piráty neshodneme na všem, daří se nám společně najít dobrá kompromisní řešení u řady důležitých rozhodnutí,“ uvedl.
Předsedkyně Poslanecké sněmovny a koaliční TOP 09 Markéta Pekarová Adamová uvedla po zvolení předsedy Pirátů, že „v době sílícího populismu a extremismu je důležité, že demokratické strany jsou schopny efektivně spolupracovat v zájmu naší země“.
Vicepremiér a šéf STAN Vít Rakušan v gratulaci Bartošovi označil za společné cíle strany s Piráty manželství pro všechny, korespondenční volbu, kroky k přijetí eura či dostupnějšímu bydlení. „Doufám, že i když to naše politické ‚manželství‘ úplně neklaplo :), povede se nám společně prosadit manželství pro všechny,“ napsal na síti X.
Na sociální síti Bartošovi k obhajobě mandátu přáli i kolegové z vlády Petr Hladík a Marek Výborný (oba KDU-ČSL) či europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS).
Kritika opozice
Místopředseda opozičního hnutí ANO Karel Havlíček k volbě Bartoše do čela Pirátů řekl, že strana bude po jeho znovuzvolení nadále plnit úlohu užitečného přívěsku koalice SPOLU. V reakci na výsledek hlasování ČTK řekl, že Piráti upřednostňují jistotu vládních křesel a míst ve státní správě před autentičností a svým programem. Stali se z nich papaláši, míní Havlíček.
„Zvolili si znovu jednoho z nejneúspěšnějších ministrů, který za dva roky ve funkci nepředložil nic na zlepšení dostupnosti bydlení, přestože to má ve vládě na starosti. Naopak se dostupnost bydlení velmi zhoršila a ministr Bartoš totálně selhal,“ uvedl předseda opoziční SPD Tomio Okamura. Znovuzvolení Bartoše je tak podle něj sice dobrou zprávou pro konkurenci, ale špatnou zprávou pro vládu a české občany, kterým se rok od roku zhoršuje dostupnost bydlení.
Podle politologa Aleše Michala z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy není znovuzvolení Bartoše překvapivé. „Přesto se v prvním kole, ve kterém členové hlasovali o přijatelnosti kandidátů, projevila vnitrostranická polarizace. Mnoho členů totiž muselo hlasovat jen pro jednoho kandidáta, což u hlasování o přijatelnosti nemusí být samozřejmé,“ uvedl.
Volební rok a půl
Nové či staronové vedení bude mít před sebou náročné období, v horizontu roku a půl se uskuteční čtvery volby. Nejprve letos na sklonku jara budou voliči rozhodovat o složení Evropského parlamentu, v němž Piráti před pěti lety skončili třetí a připadly jim tři z 21 mandátů určených pro Českou republiku. Na podzim budou krajské a zároveň senátní volby.
Ve volbách do horní komory bude znovu kandidovat jeden ze dvou stávajících senátorů strany, Lukáš Wagenknecht, do voleb vyšlou ještě Jana Jandu a Evu Tylovou. Piráti podpoří také obhajobu Marka Hilšera z klubu Starostů.
V regionech mají Piráti v současnosti jednoho hejtmana v Plzeňském kraji, na společné kandidátce jejich a STAN byl zvolen také nynější olomoucký hejtman. Strana je zastoupena i v radách některých dalších krajů. V absolutním počtu hlasů byli Piráti v roce 2020 druhou nejúspěšnější stranou za ANO. V Senátu budou Piráti obhajovat jeden mandát a další mandát bude obhajovat hnutí SEN 21, které má s Piráty společný senátní klub. V příštím roce pak čekají Piráty volby do sněmovny. Naposledy kandidovali v koalici se STAN. Koalice skončila ve volbách třetí, ale voliči kroužkováním upřednostnili kandidáty Starostů, na Piráty zbyly jen čtyři mandáty ze 37, které koalice získala. Společně se STAN však vstoupili do vlády, kde obsadili tři posty.