Představitelé Pirátů a STAN jednali o předčasných volbách a rozpuštění sněmovny s předsedy a šéfy poslaneckých klubů všech sněmovních stran. Pro rozpuštění sněmovny ale nezískali podporu tak, aby se volby uskutečnily do konce léta. V pátek proto tento bod ve sněmovně nenadnesou, řekl předseda Pirátů Ivan Bartoš.
Piráti a STAN nezískali podporu pro rozpuštění sněmovny tak, aby se volby uskutečnily do začátku léta
Studio ČT24: Brífink Ivana Bartoše (Piráti) a Víta Rakušana (STAN) (zdroj: ČT24)
„Došlo již k podpisu volebního zákona panem prezidentem (Milošem Zemanem – pozn. red.), který byl stěžejním pro jakékoliv další kroky k předčasným volbám. Tento pátek by pak byl jediný logický termín, kdy by tento krok bylo možné učinit, aby se volby uskutečnily začátkem léta,“ řekl Bartoš.
Podporu podle něj vyjádřila pouze koalice Spolu. „Proto jsme se rozhodli samotné hlasování na půdě sněmovny v pátek nevyvolávat,“ dodal.
Šéf STAN Vít Rakušan podotkl, že nedůvěra stran k vládě Andreje Babiše stále trvá. Podle něj je ale situace v České republice vážná a naléhavá. „Skutečně chceme, aby poslední ruský špion opustil tuto zemi, než se pustíme do jakýchkoliv dalších závažných politických kroků,“ zdůvodnil s tím, že „nechce podkopávat nohy diplomacii“.
Sněmovní volby jsou naplánovány na 8. a 9. října letošního roku. Sněmovnu nelze rozpustit tři měsíce před skončením jejího volebního období.
V cestě k posunutí termínu voleb se středopravicové koalice lišily, zatímco Piráti a STAN upřednostňovali rozpuštění sněmovny, koalice Spolu preferuje vyslovení nedůvěry vládě ANO a ČSSD. Do situace promluvil i prezident, když uvedl, že sněmovnu po jejím případném rozhodnutí o rozpuštění 120 poslanci rozpustit může, ale nemusí.
Například podle ústavního právníka Jana Wintra má prezident povinnost rozpustit sněmovnu, pokud usnesení podpoří tři pětiny poslanců, a to bez zbytečného odkladu. Zeman také opakovaně deklaroval, že pokud by sněmovna menšinové vládě hnutí ANO a ČSSD vyslovila nedůvěru, nechal by kabinet Andreje Babiše (ANO) dovládnout v demisi.
K vyvolání hlasování o nedůvěře je potřeba nejméně 50 podpisů. Pro vyslovení nedůvěry je nutné, aby jej podpořila nadpoloviční většina všech poslanců, tedy minimálně 101 zákonodárců. Pro rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb je zapotřebí nejméně 120 poslanců.
Politická krize 2013
Sněmovna se dosud sama rozpustila jednou, a to 20. srpna 2013. Hlasování tehdy bylo důsledkem politické krize, která začala policejním zásahem na úřadu vlády v červnu téhož roku a vyvrcholila demisí vlády Petra Nečase (ODS) a nástupem kabinetu vedeného Jiřím Rusnokem.
O rozpuštění rozhodovali poslanci už o měsíc dříve, to se ale nenašlo dost hlasů. Srpnové hlasování, které se konalo po demisi Rusnokovy vlády, vybrané prezidentem Milošem Zemanem bez podpory sněmovních stran, získalo podporu napříč kluby, jen poslanci ODS vesměs opustili sál. Zeman sněmovnu rozpustil 28. srpna.