Léto skončilo z pohledu meteorologů i astronomů, ale nikoli ještě z pohledu časového. Letní čas přestane platit až v noci na neděli. Volný den bude pětadvacetihodinový, protože se ve 3:00 středoevropského letního času ručičky vrátí na 2:00 středoevropského času. Počítat s tím musí například cestující ve veřejné dopravě.
Pětadvacetihodinová neděle je tu, některé noční autobusy mohou ujet. Končí letní čas, ale ne naposledy
Události ČT: Končí letní čas, ale ne naposledy (zdroj: ČT24)
Konec letního času vytváří pětadvacetihodinový den, během kterého hrozí těm, kdo si nepřeřídí hodinky, že například přijdou příliš brzy do práce – musí-li pracovat v neděli – nebo stráví hodinu na nádraží čekáním na vlak jedoucí podle přirozeného času.
Některé autobusy pojedou jen jednou – ještě podle letního času
Zákeřná může být změna času zejména pro cestující nočními linkami MHD ve městech, kde jezdí. Kde jezdí spoje v pravidelných intervalech celou noc, se nic nemění a pojedou spoje navíc. Týká se to většiny pražských nočních městských linek nebo brněnských nočních rozjezdů – objednatelé dopravy na spoje navíc „ušetřili“ na jaře, kdy jich naopak jelo méně.
Horší je to u linek, na kterých během noci jezdí jen jednotlivé spoje. Ty většinou pojedou jen jednou, a to podle „starého“ letního času. Kdo tedy přijde až podle středoevropského času, bude na zastávce čekat marně.
V Praze se to týká příměstských autobusových linek 951, 952, 954, 955, 956, 957, 958, 959 a 960, oznámil organizátor veřejné dopravy ROPID. Výhodu budou mít cestující na lince 953, která jezdí v hodinových intervalech a pojede spoj navíc.
V brněnské noční příměstské dopravě pojedou pouze jednou, a to podle letního času, tedy ještě před změnou, autobusy s odjezdem mezi druhou a třetí hodinou na linkách N94, N95, 302, 403, 405, 501 a 521. Na lince N91 pojede spoj ve 2:00 do Lelekovic podle letního času a spoj v 3:00 do Židlochovic již podle středoevropského, na lince 505 spoj ve 2:00 ze Židlochovic do Brna podle letního času a spoj ve 2:00 v opačném směru podle středoveropského, tedy až hodinu po protisměrném autobusu.
Dálkové noční vlaky i autobusy se na hodinu zastaví
Na železnici bude situace obdobně komplikovaná zejména ve víkendových osobních vlacích, které se po druhé hodině v noci sjíždějí v Praze a v půl třetí zase odjíždějí do větších měst v blízkosti metropole. Podle mluvčího Českých drah pojedou spoje směrem do Prahy podle letního času v celé trase. „V souvislosti se změnou času nikde čekat nebudou,“ upozornil. V opačném směru ale pojedou již podle středoevropského času, na pražském hlavním nádraží tedy stráví o hodinu více než obvykle.
Změna času postihne i dálkové noční spoje, které ale budou na trase hodinu čekat – nebo případně o hodinu zkrátí své zpoždění. České dráhy vypravují šest nočních spojů, které zastihne změna času na území ČR, jde o vlaky z Prahy do Košic, do Humenného, spoj Vídeň–Berlín a vlaky v opačném směru. Změna času se dotkne také cestujících v přímých nočních vozech do Budapešti, Varšavy a Curychu. Po jednom páru nočních vlaků z Prahy do Košic vypravují také RegioJet a Leo Express, i ty budou hodinu stát.
RegioJet upozornil, že se změna času dotkne také čtyř jeho dálkových autobusů – i ty budou hodinu čekat.
- EN 442 Slovakia (dopravce České dráhy), Humenné–Praha: po změně času bude čekat v Bohumíně
- EN 443 Slovakia (České dráhy), Praha–Humenné: bude čekat v Ostavě-Svinově
- EN 444 Bohemia (České dráhy), Košice–Praha: bude čekat v Bohumíně
- EN 445 Bohemia (České dráhy), Praha–Košice: bude čekat v Olomouci
- NJ 456 Nightjet (České dráhy), Vídeň–Berlín: bude čekat v Bohumíně
- NJ 457 Nightjet (České dráhy), Berlín–Vídeň: bude čekat v Bohumíně
- RJ 1020 RegioJet (RegioJet), Košice–Praha: bude čekat v Ostravě-Svinově
Změny času zatím nekončí – nejdříve v roce 2021
Posouvání hodinek je pro lidský organismus náročné. Řada lidí se v prvních týdnech po změně hůř soustředí, a v práci toho udělají míň. Narušení biorytmu může mít i dopady na zdraví.
Podle odborníků je tak lepší časy nestřídat. S tím podle průzkumu souhlasí i většina Čechů. Celoročně by pak víc než 40 procent oslovených zavedlo letní čas. Hlavně proto, že je večer déle světlo. Zároveň se ale taky později rozednívá. Třeba v prosinci by tak děti trávily první hodinu ve škole ještě za tmy.
„Byl by to problém pro téměř 90 procent lidí, kteří by vstávali ještě ráno za tmy. Bylo by to především v měsících prosinec a leden,“ uvedl sociolog z agentury STEM/MARK Jan Burianec.
I proto se vědci kloní spíše ke standardnímu času. Tedy tomu, který v Evropě platil až do 20. století, kdy začal být zaváděn ten letní.
I přes loňský úspěch odpůrců pravidelného střídání času, kteří u Evropské komise a v parlamentním výboru prosadili slib, že přetáčení ručiček skončí, zatím zůstává vše při starém. Podle původních předpokladů se měl v celé EU přestat používat buď přirozený, nebo letní čas, ale letos na jaře prošel v Evropském parlamentu dvouletý odklad.
Znamená to, že nejméně letos a v příštím roce bude poslední březnovou neděli začínat letní čas posunutý o hodinu zpět oproti času přirozenému (tedy se později rozednívá a později zapadá slunce) a poslední říjnovou neděli bude končit.
„Hodně se vyčkává na novou Komisi, jestli to pro ni bude priorita, a i jak se k tomu postaví předsednická země, která zrovna předsedá Radě EU,“ uvedla Petra Holubičková z oddělení koordinace vztahů s EU Ministerstva dopravy.
Letní čas v současném pojetí, kdy se zavádí od konce března do konce října (tedy na sedm měsíců), je dílem roku 1996. Každoročně se však čas v Československu měnil již od konce 70. let, dříve však jen na šest měsíců. Poprvé se jím české země dokonce řídily již od roku 1915 během první světové války, pravidlem bylo zavedení letního času také za druhé světové války až do roku 1949.
Za světových válek měl letní čas (a místy také zimní čas, který byl oproti přirozenému času naopak o hodinu zpožděn) povzbuzovat produkci zbrojního průmyslu. Argumentem pro jeho používání i v době míru jsou energetické úspory v létě, kdy se může večer rozsvěcet až o hodinu později, zastánci letního času argumentují například i tím, že mohou být v létě o hodinu déle venku.
O zrušení každoročního střídání se na unijní úrovni začalo vážně hovořit před dvěma lety, kdy se problematikou zabýval Evropský parlament a Komise na jeho návrh zahájila veřejnou konzultaci – jde vlastně o celoevropskou anketu, do které se zapojilo přes 4,5 milionu lidí a naprostá většina z nich chtěla, aby střídání času skončilo. Komise poté připravila návrh v takovém znění s tím, že by se čas přestal měnit v roce 2019. Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch ale letos prosadil odklad na rok 2021. Do té doby by měly členské státy rozhodnout o svém standardním čase.
Hodiny na věžích řídí atomový čas
Změna času na radnicích, věžích a dalších veřejných místech většinou proběhne automaticky, hodiny se řídí signálem z Frankfurtu. Ten využívá většina Evropy, dorazí i do víc než 1500 kilometrů vzdálených měst, od Španělska po Ukrajinu.
V Praze je přes čtyři sta veřejných hodin. Drtivá většina z nich změní čas automaticky. Řízené jsou datovým spojem nebo rádiovým signálem.
Pár ale budou muset hodináři přeřídit ručně. Třeba ty na věži Všeobecné fakultní nemocnice. Práci má taky staroměstský orlojník Petr Skála. „Orloj se nepřeřizuje, je to astronomický stroj, řídí se podle hvězd. Ale podle občanského času jdou ty dva boční ciferníky,“ řekl Skála s tím, že na ty je třeba vrátit zimní čas.
I v Brně jsou hodiny napojeny na centrální atomový čas, takže se seřizují samy. Včetně těch asi nejznámějších brněnských hodin na náměstí Svobody, tamního orloje. U nich by ale asi nevadilo ani to, kdyby se čas neposunul. Většina lidí z nich totiž čas přečíst neumí.
V Ostravě si o něco prodlouží léto, a to díky známým hodinám na náměstí Edvarda Beneše.
Změna času se na nich neprojeví během noci ze soboty na neděli, ale až v úterý nebo ve středu. Musí je přeřídit firma, která se stará o jejich servis. A třeba v Českých Budějovicích seřídí hodiny na Černé věži už kolem půlnoci.