Praha – Opatrovnictví v případě lidí s omezenou způsobilostí k právním úkolům znamená pro obce velkou administrativní zátěž. Role na obec přechází ve chvíli, kdy se těchto lidí zřeknou i příbuzní – v České republice je jich kolem 7 tisíc. Města a obce ale mnohdy nedisponují personálem ani prostředky. Od minulého roku navíc musejí přebírat také důchody a dávky.
Třeba starosta Klentnice na Břeclavsku Roman Koprivňanský musí řešit opatrovnictví pro 43 nesvéprávných lidí. Musí hlídat například jejich návštěvy lékaře nebo jim schvalovat dražší nákupy. Vyřizuje za ně také úřední věci jako majetková řízení apod. Vzhledem k pěti stovkám obyvatel Klentnice sedí na úřadě pouze starosta obce a účetní, opatrovnictví pro něj tedy představuje obrovskou zátěž.
V současnosti veřejné opatrovnictví nemá úplně jasný právní rámec, z čehož plynou nejen nejasnosti při zajištění péče o svěřeného člověka, ale také nutnost vykonávat ji zdarma nebo ji hradit z obecního rozpočtu. „Jsou malé obce, kde například sídlí ústavy, takže se starají o třicet až padesát lidí, aniž by na to dostali jedinou korunu od státu,“ stěžoval si už loni předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Podle něj měl zákon o veřejném opatrovnictví platit už dávno.
Ministerstvo spravedlnosti už připravuje návrh zákona, který by měl obcím ulevit. Ovšem než vstoupí v platnost, potrvá to ještě přinejmenším do roku 2016. Norma by měla obcím především finančně přispívat na pokrytí nákladů spojených s touto činností. Potíž by mohla přinést skutečnost, že by opatrovnictví mohly přebírat jen obce s rozšířenou působností. Jiránek upozornil, že by to znamenalo snížení dostupnosti služeb a zvýšení nákladů na dopravu.
