Epidemie covidu-19 v Česku sílí. V tomto týdnu se zatím každý den překonává předchozí maximum v počtu odhalených případů. Za rychlé šíření může velmi nakažlivá varianta omikron. Ačkoliv je mírnější než předchozí varianty, nejedná se o pouhé nachlazení, uvedl v pořadu 90' ČT24 epidemiolog Roman Prymula. Nejzranitelnější jsou neočkovaní senioři, kteří zároveň neprošli nákazou, upozornil biochemik Jan Konvalinka v Událostech, komentářích, kde o dopadech epidemie na společnost diskutovali i klinický psycholog Jan Kulhánek a politoložka Masarykovy univerzity Petra Mlejnková.
Odhadovat, na jakou až hladinu se denní přírůstek případů dostane, je podle bývalého ministra zdravotnictví Prymuly čirá spekulace. „Každopádně několik dnů porosteme,“ řekl. „V populaci je obrovská nálož.“ Zlom neočekává jako současný ministr Vlastimil Válek (TOP 09) tento týden, ale až ten následující. „Zkalkulovat zlom křivky, která takto prudce narůstá, je velmi těžké. Nemáme tady dlouhou časovou řadu,“ podotkl Prymula.
Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd předpokládá nejvyšší přírůstky do neděle. „Číslo bude nejvyšší asi tento týden. Desítky tisíc nám tu ale ještě chvíli zůstanou,“ tvrdí. Skutečná čísla jsou podle něj vyšší, testy je však nedokážou zachytit.
Varianta omikron nemá zřejmě tak závažný průběh jako delta, nejde však přesto o rýmu, jak se někteří mohou domnívat. „Jeden a půl procenta (nakažených, pozn. redakce) bylo ve Velké Británii prokazatelně hospitalizováno,“ poznamenal Prymula. V případě, že by došlo k velkým denním nárůstům případů, stále hrozí zalhcení nemocnic, upozornil.
Podle Prymuly je obtížné se před nákazou omikronem uchránit. „Museli bychom mít respirátor prakticky kontinuálně a museli bychom ho mít nasazený téměř hermeticky,“ uvedl.
Denní přírůstky ve světě dosahují dosud nejvyšších čísel
Varianta omikron se rychle šíří v řadě zemí. Například zdravotníci v Maďarsku potvrdili za úterý přes 20 tisíc případů nákazy koronavirem, nejvíce od začátku epidemie. Přes 53 tisíc nových infekcí hlásilo polské ministerstvo zdravotnictví. V Německu ve středu zaznamenali už přes dvě stě tisíc případů. Rychle se zhoršuje také situace v Jižní Koreji.
„Pokud se podaří v krátké době, aby tato varianta prošla celým světem, tak se výrazně sníží možnost replikace viru. A tím se sníží vznik nových mutací. O to nám nejvíce jde,“ řekl Prymula.
Nákaza se ze škol nejspíš přesune do starších ročníků
Ředitelé škol se potýkají s absencemi žáků i zaměstnanců. V karanténě jsou na mnoha místech i celé třídy. I proto poslanci v úterý schválili rozšíření pravomocí ředitelů, aby mohli vyhlásit delší volno nebo přejít na distanční výuku. Školy se ale obávají, aby norma prošla legislativním procesem dřív, než skončí hlavní vlna omikronu.
Podle Válka si školy v rámci nákazy omikronem již prošly tou nejhorší fází. „Je pravdou, že tady omikron začal. Jestli se zcela vyčerpal, si nejsem jist. Rozhodně ve školství dojde k dřívějšímu poklesu než třeba v populaci seniorské, kam se omikron teprve chystá,“ řekl Prymula.
Právě předpokládané šíření omikronu mezi seniory podle něj může opět vytvořit tlak v nemocnicích. Na druhou stranu jde ale o část společnosti s nejvyšší mírou proočkovanosti. Prymula proto apeloval na co nejdřívější aplikování posilujících dávek, které by podle něj měly poskytnout dostatečnou ochranu právě během omikronové vlny.
Konvalinka připoměl, že nejzranitelnější skupinou jsou aktuálně statisíce neočkovaných seniorů, kterým se doposud nákaza vyhnula. „Tam je ještě velké riziko, že by to mohlo špatně dopadnout,“ řekl biochemik.
Nejen zdravotnická, ale i společenská krize
Téměř dva roky epidemie covidu v Česku také prohlubují spory ve společnosti. „Všichni cítíme únavu z toho, jak se věci opakují. (…) Některé skupiny veřejnosti jsou už hodně podrážděné a pak mohou reagovat přehnaně,“ podotkl klinický psycholog a člen Centra pro modelování biologických a společenských procesů Jan Kulhánek.
Podle politoložky a bezpečnostní expertky Petry Mlejnkové z Masarykovy univerzity se u některých obyvatel může verbální násilí přetavit i do fyzického, uvedla a poukázala na makety šibenic na demonstracích proti pandemickému zákonu. „Nedělala bych ale z českého národa unikátní případ,“ poznamenala s tím, že šibenice se objevují během protestů i v zahraničí.
Frustraci podle Mlejnkové ale pociťují nejen lidé, kteří opatření odmítají, ale také ti, kteří je dodržují. „Z neočkovaných si mohou udělat nepřátele. Dva tábory se mohou velmi vyostřit a příkop mezi nimi se může velmi prohloubit,“ upozornila.
Podle Kulhánka jde ale jen o výseč společnosti. „Většina může být unavená, částečně naštvaná, ale není radikální,“ uvedl s tím, že nejvíce jsou slyšet lidé, kteří nejvíc křičí. Lidé také mají evolučně vrozenou schopnost přizpůsobovat se, dodal. „Pokud budeme mít pocit, že je to sice nepříjemné, ale smysluplné, a budeme vidět světlo na konci dalšího tunelu, tak si myslím, že to zvládneme,“ zakončil.
