Vláda schválila konec prokazování se certifikáty například v restauracích a zvýšila povolený počet účastníků hromadných akcí. Po jednání kabinetu to řekl jeho předseda Petr Fiala (ODS) s tím, že se v dalších týdnech budou rušit i další opatření zavedená kvůli šíření covidu-19 a v březnu by již měla platit pouze povinnost nosit respirátory. Poté ale své prohlášení zmírnil s tím, že bude záviset na vývoji pandemie. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ohlásil, že se vrátí některé covidové programy s tím, že kompenzace se začnou vyplácet nejpozději do čtyř týdnů. Protože ale ještě není definitivní dohoda s profesními svazy, kabinet ještě programy neschválil.
Od března zůstanou z opatření prakticky jen respirátory, řekl Fiala po jednání vlády
Události: Vláda schválila uvolnění ve službách i na hromadných akcích (zdroj: ČT24)
„Od 1. 3. bude z omezujících opatření v platnosti jen velmi málo, prakticky jenom nošení respirátorů,“ řekl Fiala. Rušit opatření se vláda podle něj rozhodla s ohledem na množství nakažených koronavirem a hlavně hospitalizovaných kvůli této nákaze. „Správně jsme nastavili opatření, a díky tomu může teď docházet k jejich oslabování a postupnému odbourávání,“ dodal premiér.
Od 19. února bude moci být na koncertech a sportu více diváků
Vláda ve středu kývla na konec prokazování se certifikáty o očkování nebo prodělání covidu-19, které byly dosud podmínkou pro pobyt v restauraci nebo třeba u kadeřníka. Zároveň se začnou zvyšovat počty lidí, kteří se mohou zúčastnit hromadných akcí.
Změna nastane až o půlnoci z 18. na 19. února, tedy v okamžiku, kdy skončí povinné testování ve firmách. „Oproti stávajícímu stavu se bude moct těchto akcí účastnit pětkrát více lidí,“ upřesnil ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09). Konkrétně na akce, kde lidé nesedí, jich bude místo dosavadní stovky moct přijít až pět set. Zároveň bude moci od 19. do 28. února i na koncerty, sportovní akce či kongresy přijít výrazně více než nynějších tisíc sedících diváků.
Pravidlo pro stanovení maximálního počtu lidí však bude složitější. U prostor s kapacitou nad tisíc sedících diváků bude možné obsadit jen polovinu zbývajících míst. Ministr uvedl jako příklad stadion s kapacitou 10 tisíc míst, z nichž bude možné obsadit tisíc plus polovinu ze zbytku, celkem tedy 5500 míst. Na jiných akcích se zvýší limit ze sta na 500 účastníků.
Z Fialova prohlášení vyplývá, že od 1. března by měla i tato omezení padnout, Válek však hovořil opatrněji. „K dalšímu uvolnění dojde začátkem března, pokud se bude situace dobře vyvíjet,“ předeslal. I premiér připustil, že velké uvolnění k 1. březnu je výhled, který bude záviset na skutečném vývoji pandemie. „Bude to záviset na tom, jak se bude v dalších dnech varianta omikron chovat. Všichni věříme, že máme tuto vlnu za sebou,“ řekl Fiala.
Válek také dal najevo, že by mohl skončit stav pandemické pohotovosti, který umožňuje ministerstvu zdravotnictví vydávat opatření podle pandemického zákona. Stát by se to podle něj mohlo v březnu v době, kdy budou uvolněna poslední omezení. Konkrétní datum slíbil říct ve sněmovně na příští schůzi, která začne 15. února.
Vláda kromě změn opatření, která se týkají hromadných akcí, testování či prokazování se certifikátem, schválila také ukončení pracovních karantén k 19. únoru. Pracovní karanténa znamená, že ve zdravotnických a sociálních zařízeních mohou pracovat lidé, kteří se dostali do rizikového kontaktu s nakaženým.
Nyní ji kvůli vysokému počtu pozitivně testovaných zdravotníků a jejich rizikových kontaktů, které mají nařízenou karanténu, využívá velká část nemocnic. Ředitelé jsou však vesměs přesvědčeni, že se situace zlepšuje a největší vlna nemocnosti a karantén již pomíjí, takže konec pracovních karantén k 19. únoru by neměl být takový problém.
Zmírnění limitů na počet diváků nepomůže každému
I když vláda od 19. února povolí, aby bylo na hromadných akcích více lidí než nyní, zdaleka tím neuspokojí všechny. Třeba v O2 aréně bude i podle nových pravidel neekonomické pořádat koncerty. K tomu je potřeba zaplnit ji ze tří čtvrtin, což stále nebude možné. „U nás je maximální kapacita pro koncert 18 tisíc lidí. Při představeném klíči by to znamenalo devět a půl tisíce osob, což pro nás nic moc neznamená,“ podotkla mluvčí O2 arény Eva Hromádková.
Pro pořadatele Jizerské 50 zase zmírnění pravidel nastane příliš pozdě. Akce se uskuteční o nadcházejícím víkendu a ještě se bude muset řídit starým zněním, což znamená, že počet závodníků bude omezený. „Ve vlně může startovat maximálně tisíc lidí,“ podotkl ředitel závodu Martin Koucký. Na druhé straně díky konci kontrol certifikátů se závodu budou moci zúčastnit již i neočkovaní lidé, kteří neprodělali covid.
Brífink vlády po schválení rozpočtu (zdroj: ČT24)
Covidové programy se opět rozjedou
Vláda podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely obnoví některé covidové programy na podporu podnikatelů, které ovlivnila restriktivní opatření. Nicméně ještě je neschválila, dokončuje ještě podmínky s profesními svazy.
Síkela původně chtěl proplácet kompenzace jen podnikatelům, kteří zaznamenali ve druhém pololetí loňského roku propad tržeb alespoň o 50 procent ve srovnání se stejným obdobím roku 2019, maximálně výše pomoci měla činit 500 tisíc až 1,5 milionu korun. Nakonec ale bude srovnávací období jen za listopad a prosinec. Na kompenzace dosáhnou ti, komu klesly tržby o 50 procent.
„Chtěli jsme být rychlí, navrhovali jsme metodu de minimis. Ukázalo se po konzultacích se svazy a Hospodářskou komorou, že pro ně je nevyhovující, protože oni v rámci dohody a kompenzací, které načerpali v minulých obdobích, by se do nového čerpání už nedostali. Takže budeme renotifikovat některé programy, máme předběžné doklady s Evropskou komisí,“ doplnil ministr.
Síkela očekává, že se peníze od státu dostanou až ke třinácti tisícům subjektů. Celková alokace dosáhne podle něj pěti miliard. „Rozhodli jsme se rozšířit počet odvětví a subjektů. Rozšířili jsme je o prádelny a zájezdové dopravce, kteří byli nepřímo velmi postiženi omezeními. Tím nám počet subjektů, ke kterým se pomoc dostane, stoupl na 12 700 až 13 tisíc,“ podotkl.
Kompenzace by se podle něj měly začít vyplácet do čtyř týdnů. „Doufám, že to bude rychleji, uděláme pro to všechno. Mezitím nastartujeme avíza a přihlašování,“ dodal. Zdůraznil, že součástí jednání s podnikateli byla dohoda, „že se o kompenzacích bavíme naposledy, že se k nim už nebudeme vracet“.
Velmi kritický je k novým plánům vlády bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Ten nynějšímu kabinetu opakovaně vytýkal, že nevyužil programy, které resort ještě pod jeho vedením připravil.
„Je to už asi třetí změna, nedá se v tom vyznat. Nechápu jednu věc: Proč se nespustí programy, které dobře fungují, které byly zkonzultovány se svazy, s asociacemi, které jsou notifikovány a okamžitě spustitelné,“ řekl i nyní. Míní, že pokud měla nynější vláda pocit, že jsou kompenzace příliš nákladné, mohla snížit procento z tržeb, které podnikatelům nahradí.
Michal Polesný ze společnosti OREA Hotels s Havlíčkem souzní. „Nová vláda dostala kompenzace naservírované na podnose od předchozí vlády. Oba programy (Covid 21, Covid – Nepokryté náklady), jak jsme na ně byli zvyklí, byly poměrně precizně připraveny. Takže jsme nerozumněli tomu, proč se to nová vláda rozhodla hodit do koše,“ podotkl.
Lenka Střítecká z Asociace provozovatelů adventních trhů je naopak s pokrokem vcelku spokojena. Zákaz pořádat předvánoční trhy vydala předchozí vláda náhle a v době, kdy se některé trhy již konaly a jiné právě měly začít. „Bylo potřeba, aby se program přizpůsobil konkrétní situaci. V rámci skoro dvouměsíčního jednání jsme se dostali do bodu, kdy jde na vládu materiál, který je z naší strany zpřipomínkovaný. Spousta návrhů byla vyslyšena,“ řekla. Očekává, že kabinet kompenzace schválí příští týden.
Vliv pandemie na restaurace a hotely
Jaký byl dopad pandemie a souvisejících restriktivní opatření, ostatně ilustrují údaje, které zveřejnil Český statistický úřad o restauracích a hotelech. Loni se v České republice ubytovalo podle statistik celkem 11,4 milionu turistů, meziročně o 5,2 procenta více. Ve srovnání s předcovidovým rokem 2019 byla loni návštěvnost v Česku ale pouze na 52 procentech, stále scházeli především zahraniční turisté.
Podobná situace byla podle Českého statistického úřadu také ve službách, kde loni stouply tržby o 7,3 procenta oproti předchozímuz roku, úrovně z roku 2019 ale nedosáhly.