Hotely ve městech stále čekají na turisty. Obsazené jsou sotva z pětiny

Nahrávám video
Hotely v Praze čekají na turisty
Zdroj: ČT24

Hotelům v Česku stále chybí zahraniční návštěvníci. Část z nich – především v turistických městech – je přitom právě na cizincích závislá. Třeba v Praze byly před epidemií touto dobou hotely v centru města často zcela vyprodané. Teď jsou plné sotva z pětiny.

„Z celkového počtu 640 pokojů v pátek máme obsazeno 65, v sobotu zatím 29,“ popisoval ve čtvrtek Vlastislav Šos, ředitel hotelu Olympik a viceprezident Asociace hotelů a restaurací ČR. Ze čtyř hotelů, které provozuje, má otevřeno jeden. Ještě před dvěma lety touto dobou přitom byly všechny plné asi ze tří čtvrtin. V sedmi jídelnách tam běžně podávali 1400 snídaní denně, teď je to nanejvýš padesát.

Podobně jsou na tom i další velké hotely. Kapacitu mají zaplněnou maximálně z pětiny. Před dvěma lety to přitom bylo až z devadesáti procent. „Bohužel Praha je závislá na zahraniční klientele a ta tuzemská nenahradí počty zahraničních klientů,“ vysvětluje Šos.

95 procent zákazníků tvořili cizinci

Dříve do hotelu Palais Art Hotel Prague jezdili z 95 procent cizinci. Teď tvoří stejné procento klientů Češi. Jenže těch je co do počtu daleko méně a rezervace na léto nepřibývají. „Očekáváme kolem 13 až 15 procent obsazenost a žádná predikce neukazuje, že by se to mělo zlepšit, takto budeme pravděpodobně fungovat do září, října,“ předpokládá Josef Neufus, ředitel hotelu Le Palais Art Hotel Prague. 

V hotelu sice mají finanční rezervy, jenže aktuální fungování je pro hotely dlouhodobě neudržitelné. „Obvykle jsou hotely ekonomicky koncipovány tak, že čtyřiceti až padesátiprocentní obsazenost je takový ten bod zvratu, kdy hotel začíná vydělávat, a to zatím v nejbližší době nehrozí,“ vysvětluje Neufus.

V centru Prahy už zmíněnou hranici občas překročí. Skupina Bauer Hotel Group ale má jeden ze svých tří hotelů kvůli nízkému zájmu stále zavřený. „Když to porovnáme, ve stejný den v roce 2019 jsme touto dobou měli stoprocentní obsazenost,“ říká Petr Bauer, výkonný ředitel Bauer Hotel Group. Finančně tak stále tratí, kvůli aktuálně převažující české klientele totiž navíc museli jít s cenou dolů.

„Momentálně nabízíme pokoje v průměru za 1500 až 2 tisíce korun a v roce 2019 to bylo dvakrát tolik,“ srovnává Bauer. Hoteliéři teď očekávají, že se místa v rezervačních systémech zaplní teprve, až budou zase plná i tato místa v centru města.

Najít rozumný střed

„Zatímco dříve Praha bojovala s přemírou turistů a měli jsme v roce 2019 osm milionů turistů, což je podobný počet jako v Římě (který je ale dvakrát větší), teď jich má zase málo. V roce 2020 to bylo jen 2,2 milionu turistů a nyní je to ještě méně – za první tři měsíce letošního roku to bylo jen 80 tisíc návštěvníků,“ okomentoval situaci primátor hlavního města Zdeněk Hřib (Piráti).

„Musíme se znovu dostat do nějakého pásma mezi tím, už proto, že v Praze vybrané daně se přerozdělují do celé země a pomáhají v regionech“ dodal primátor. „Praha generuje čtvrtinu HDP země a zůstává u nás sedm procent daní,“ upřesnil. 

Problém s úbytkem turistů se ale netýká jen Prahy, ale i dalších velkých měst. „Také v Brně je cizí jazyk slyšet méně, než to bývalo před koronavirem,“ připouští primátorka města Markéta Vaňková (ODS). Odhaduje, že zahraničních turistů je nyní v Brně méně o vyšší desítky procent. Přesto Brno podle ní nebylo na zahraničních návštěvnících tolik závislé jako Praha. Moravské metropoli během pandemie chyběly hlavně veletrhy. 

Města se snaží situaci alespoň částečně vykompenzovat lákáním tuzemských cestovatelů. Nabízí jim řadu speciálních akcí, slev a voucherů na památky. „Máme systém určité podpory, říkáme tomu Brnopas a funguje tak, že když se u nás někdo ubytuje alespoň na jednu noc, dostane kupon v hodnotě tři sta korun, získá volné vstupy například do brněnského podzemí, zahrad známých brněnských vil, nebo do brněnské zoo,“ popsala Vaňková.

„Do řady dalších míst je vstup zlevněný a turista může také využívat hromadnou dopravu zdarma,“ dodala primátorka. Obdobné systémy má i Praha a řada dalších větších českých měst. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 36 mminutami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 45 mminutami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 1 hhodinou

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 3 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 3 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 4 hhodinami

Některé sněmovní výbory stále nemají vedení

Spory o obsazení vedení sněmovních výborů pokračují. Na některé posty míří bývalí ministři, například někdejší ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) ale v prvním kole volby neuspěl. Opozice koalici vyčítá, že odmítá podpořit členy bývalého kabinetu. Avizuje, že spor se může projevit i v dalším jednání Poslanecké sněmovny. Podle vládních stran jde ale o výhrady k samotným kandidátům a rozhodnutí jednotlivých poslanců.
před 5 hhodinami

Armáda pořídila čtyřicítku cisteren pro ochranu svých objektů

Armáda přezbrojuje a s ní i vojenští hasiči. Za zhruba půl miliardy korun pořídili celkem 37 cisteren, většinu v klasické červené barvě, ale čtyři jsou rovněž v armádní zelené. Chrání s nimi armádní základny, muniční sklady a výcvikové prostory. Stejně jako ostatní civilní stroje vozí vodu, hadice a vyprošťovací zařízení. Část vozidel má ale navíc například protichemické sady nebo zdravotnické vybavení. A specialitou všech jsou ve střeše zabudované termokamery. Hasiči u armády dostali také nové obleky, béžové, aby víc odrážely teplo, a se speciálními úpravami. Modernizací této části armády se zabývala Zóna ČT24.
před 13 hhodinami
Načítání...