Hlavní město je ochotné půjčit Moravskému Krumlovu Slovanskou epopej, ale pouze za předpokladu, že pro cyklus Alfonse Muchy připraví adekvátní výstavní prostory. Moravskokrumlovský zámek slovanská plátna vystavoval až do roku 2010, kdy si je jako vlastník převzala metropole, nyní chce o plátna usilovat znovu.
Mucha opisuje kruh. Praha nabídla Moravskému Krumlovu dočasný návrat epopeje
Události v regionech: Epopej hledá domov (zdroj: ČT24)
Nabídka a případná dohoda má zmírnit spory, které se mezi Prahou a Moravským Krumlovem táhnou několik let. „Slovanská epopej patří mezi kulturní symboly této země. Hádat se a soudit kvůli ní je ostuda a nesmysl. Proto jsme začali se všemi stranami vstřícně jednat a já doufám, že brzy dojdeme k rozumnému řešení,“ uvedla pražská radní Hana Třeštíková (Praha sobě).
Pro obrazy je podle vedení hlavního města nutné zajistit trvalou teplotu v rozmezí 18 až 20 stupňů Celsia, vlhkost 45 až 55 procent s minimálním denním výkyvem a správné nasvícení. Rovněž je nutné ochránit obrazy proti požáru i případné krádeži či poničení. S výjimkou zabezpečení ovšem podle vedení metropole není v Krumlově momentálně nic z uvedeného k dispozici – a zámek nemá ani odpovídající vytápění či chlazení.
Krumlov chce pražské podmínky splnit
Vyměřená lhůta na sehnání peněz, které by moravskému městu umožnily Muchův cyklus opětovně vystavit, běží do konce letošního dubna. Pokud Moravský Krumlov finance v řádech desítek milionů získá, metropole bude pokračovat v jednání o vystavení obrazů. Pokud by Krumlov podmínky splnil, zamířila by epopej zpátky na Znojemsko zhruba na pět let.
A město o plátna zájem má; podle starosty Tomáše Třetiny (TOP 09) přípravu výstavních prostor zajistí a garantované financování do termínu předloží včas: „Jednáme s vedením Prahy od komunálních voleb a jsou to velice solidní jednání. Epopej bude ve východním křídle v rytířském sálu. Zajištění osvětlení, klimatizace a topení bude stát třicet milionů korun.“
Rytířský sál už rekonstrukcí prošel a podle starosty proto chybí jen vybavení nutné k vystavovaní. Na třicetimilionovou investici se má město složit s krajem a ministerstvem kultury. „Předpokládám, že příprava zabere rok, takže by byla epopej v Krumlově od příštího roku,“ uvedl Třetina.
Zámek v Moravském Krumlově
Kam s ní? Možností byla řada, ale všechny bez uskutečnění
Mucha epopej maloval na zámku Zbiroh od roku 1910 osmnáct let a cyklus tvoří dvacet velkoplošných obrazů inspirovaných slovanskou mytologií a dějinami českého národa. Od roku 2010 epopej figuruje na seznamu kulturních památek – a v tomtéž roce ji nechalo vedení metropole převézt do Prahy. Od té doby pro ni bez úspěchu hledá výstavní prostory.
Po převozu z Krumlova Muchovu slovanskou apoteózu skoro pět let vystavoval Veletržní palác. V předjaří roku 2017 zamířila na mimořádně úspěšnou výstavu v Japonsku, kde se český malíř těší výjimečné popularitě. Devět největších pláten se v rámci festivalu Re:publika loni představilo i na brněnském výstavišti, část cyklu pak v létě vystavil také pražský Obecní dům.
Stálý galerijní stánek pro Muchovy malby ovšem chybí, třebaže Praha na různých úrovních léta deklaruje, že pro trvalé umístění pláten vybuduje prostory. Staré vedení Prahy 1 navrhovalo výstavbu „zlatého vejce“ – nové budovy od architekta Petra Malinského – v Revoluční ulici, Praha 3 uvažovala o umístění epopeje na Vítkově, magistrát pod vedením Adriany Krnáčové debatoval o novém objektu na Těšnově.
Loni v červnu pak rada odsouhlasila dostavbu Lapidária na pražském Výstavišti právě pro účely trvalého vystavení malířova cyklu. Náklady na projekt mají být maximálně 580 milionů korun, podle vyjádření tehdejší primátorky Krnáčové by stavba měla být hotová v roce 2020. Projekt je připravený i se stavebním povolením.
Výčet možností, kam Muchův dar Praze umístit, ale představami radnic ani zdaleka nekončí. Projekt architekta Jiřího Javůrka, který nyní propaguje milovník Muchova díla a šéf reklamní společnosti Richard Fuxa, počítal s přestavbou zbytku Stalinova pomníku na Letné a historik architektury Zdeněk Lukeš navrhoval epopej umístit do secesní Fantovy budovy pražského hlavního nádraží. Žádný z návrhů se dosud nepodařilo naplnit.
Apoteóza z dějin Slovanstva, 1926, vaječná tempera, olej, plátno, 480 x 405 cm
O vlastnictví Slovanské epopeje se s Prahou navíc soudí John Mucha, malířův příbuzný. Nedávno požádal o odložení dalšího projednávání sporu. Chce počkat na setkání s vedením Prahy, které je podle něj v současném složení k jednáním týkajícím se budoucnosti a uložení kolekce pláten nakloněno.