Lidé zřejmě získají možnost prokazovat se digitálně místo fyzickými doklady. Předpokládá to návrh zákona o právu na digitální služby, který ve středu schválila vláda a který ještě čeká posouzení parlamentem. Digitální stejnopisy dokladů by ale neměly fyzické průkazy nahradit a nebude možné je použít ani pro dálkové prokazování totožnosti, řekl ve středu novinářům vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti). Spuštění projektu by podle předkládací zprávy k zákonu mělo státní správu vyjít zhruba na půl miliardy korun, roční provozní náklady odhaduje vláda na 50 milionů korun. Vláda také ve středu schválila poslaneckou verzi zákona o správě voleb, která zachovává hlasování ve dvou dnech.
K prokazování digitálním dokladem bude podle Bartoše potřebná aplikace v mobilním telefonu, kterou vypracuje Digitální a informační agentura (DIA). Lidé prostřednictvím aplikace pošlou požadavek na identifikaci, prokážou se přitom bankovní identitou nebo jiným způsobem elektronického ověření totožnosti. Aplikace vygeneruje kód, který si ověřující úřad, například policie nebo pošta, zkontroluje ve vlastní čtecí aplikaci.
Zákon předpokládá, že digitální stejnopis bude mít stejné právní účinky jako originální doklad. Nebude možné ho vystavit bez existence fyzického průkazu a nebudou v něm obsaženy žádné údaje nad rámec fyzického dokladu. Lidé si budou moct sami vybrat, zda se budou prokazovat běžným dokladem, nebo digitálně. Státní správa bude mít povinnost přijímat obě varianty průkazů.
Bartoš upozornil, že digitální doklady nebude možné využívat k cestám do zahraničí, v takovém případě bude nadále nutný standardní občanský průkaz.
Zákon by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2024, povinnost přijímat digitální verze průkazů bude podle Bartoše nabíhat postupně. Od začátku roku by je měly přijímat orgány ústřední státní správy, od července kraje. V roce 2025 by se povinnost rozšířila na všechny zbývající správní orgány, včetně ambasád.
Podle důvodové zprávy k návrhu zákona norma přispěje k digitalizaci veřejného sektoru. Dokument konstatuje, že digitální stejnopisy už se běžně užívají v soukromé sféře, zmiňuje jako příklad digitální verze fyzických platebních karet.
Volby zůstanou dvoudenní, rozhodli ministři
Vláda se ve středu zabývala také poslaneckým návrhem zákona o správě voleb, který zachovává hlasování ve dvou dnech. Kabinet jej schválil, sdělil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).
Původně kabinet na návrh ministerstva požadoval jednodenní hlasování tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích. V plánu zůstávají další opatření z původní předlohy vnitra, například pevný termín pro komunální a krajské volby v prvním říjnovém týdnu, případně centrálně vedený jednotný seznam voličů.
Pro některá opatření potřebuje vláda ústavní většinu, podle Rakušana tak dohoda ukazuje na schopnost kabinetu hledat kompromisy. Kabinet podle něj nadále počítá s tím, že chce volební legislativu významně posunout. Plánuje prosadit i korespondenční volbu, kterou však důrazně odmítá opozice.
