Ministerstvo poslalo dotace na začlenění uprchlíků. Policie zjišťuje, kam peníze zmizely, podle Balaše je vše v pořádku

Nahrávám video
Reportéři ČT: Ukradená pomoc
Zdroj: ČT24

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Komunitní centrum Roztyly otevíral loni v dubnu Vladimír Gergel po boku pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a chargé d'affaires ukrajinské ambasády, později jím prováděl zástupce polského a lotyšského velvyslanectví či třeba estonskou ministryni sociálních věcí a hovořil o tom, jak v něm budou „různé aktivity, aby děti z Ukrajiny byly co nejdříve integrované v české společnosti“.

Dnes se fungováním centra zabývá policie a jeho zaměstnanci hovoří o údajném vykořisťování. „Já tu pracuju desátý měsíc a dostala jsem výplatu za tři měsíce,“ řekla pracovnice komunitního centra Inna Mytsaová. Její kolegyně uvedly, že dostaly také mzdu jen za tři měsíce, a pracují na Roztylech šest až devět měsíců.

Vyšlo také najevo, že rodiče dětí, o které se centrum stará, museli platit stravné. „Už tak tu žijeme na finančním minimu a museli jsme z něj oddělit dva a půl tisíce, abychom zaplatili za školku,“ vyčíslila uprchlice z Ukrajiny Olha Jurašová.

To je v úplném protikladu k tomu, co stanovily podmínky dotace, kterou Help Ukraine dostala od ministerstva školství. Ty byly určeny mimo jiné právě k zajištění stravy a pitného režimu pro děti, aby mohla být účast dítěte v adaptační skupině pro rodiče zdarma. To vše přesto, že kromě ministerstva školství dávala peníze na provoz centra i radnice Prahy 11 a soukromí sponzoři.

Tehdejší starosta Jižního Města Jiří Dohnal (Piráti) dal loni v říjnu najevo, že městská část o státní dotaci netušila. „Je to nová informace a nedává mi vůbec žádný smysl, z jakého důvodu by pan Gergel čerpal ty finanční prostředky,“ uvedl tehdy.

Podmínkou také bylo, že se děti budou učit češtinu. „Říkal nám, že nejsou peníze, že na to peníze nedostal,“ tlumočila Inna Mytsaová slova Vladimíra Gergela. Ten je dnes místopředsedou správní rady Help Ukraine, ale býval jejím předsedou a hlavní osobou komunitního centra. Dnes již veřejně mluvit nechce. Když se jej pokusili oslovit Reportéři ČT, sdělil pouze, že má „hodně práce“.

Kam zmizelo osm milionů?

Policie se nyní zabývá hlavně tím, kam se podělo osm milionů korun z celkových dvaceti, které na činnost komunitního centra poslal stát. Z nich nadace vrátila 6,5 milionu poté, co byla ukončena smlouva s ní na provozování centra, a pět milionů policie rovnou zajistila. Gergela podezírá, že si za zbylých osm milionů koupil byt v Braníku. „V rámci prověřování byl zajištěn podíl v jednom bytovém družstvu, jelikož by se mohlo jednat o výnos z trestné činnosti,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.

Z vyšetřování vyplývá, že vzápětí poté, kdy nadace obdržela první patnáctimilionovou ministerskou dotaci, Vladimír Gergel poslal na účet své matky zhruba dva miliony. Později z účtu nadace vybral šest milionů v hotovosti, a obratem pak zaplatil osm milionů za koupi bytu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ale spojitost odmítl. „Kontrola ministerstva školství rozhodně nezjistila, že by to tak bylo. Takže možná, že nějaké prostředky použil na koupení bytu, ale rozhodně to nebyly prostředky určené pro adaptační skupiny ukrajinských dětí,“ ujistil.

Zatímco podle Balaše ministerští kontroloři v činnosti Help Ukraine „nezjistili žádné pochybení“, radnice Prahy 11 podle bývalého starosty Jiřího Dohnala (Piráti) „po několika týdnech hledání různých informací“ dospěla k tomu, že s nadací ukončila smlouvu na provozování centra. To se v lednu nakonec podařilo dohodou.

Pochybností okolo Vladimíra Gergela je ale mnohem více. Polovina firem, s nimiž v minulosti podnikal, skončila v likvidaci. Další, kterou dodnes vlastní, je zapsána v registru nespolehlivých plátců DPH. Především však existuje smlouva, podle které měla jeho nadaci Help Ukraine darovat v přepočtu sto milionů korun firma Stella Z. I o ni se zajímá policie a Reportéři ČT loni na podzim odvysílali reportáž, ve které poukázali, že přes ni její ruští majitelé v Česku vyprali tři čtvrtě miliardy korun.

Za Stellu Z smlouvu podepsal bývalý DJ Jakub Kratochvíl. Proč by zrovna Help Ukraine měla dostat sto milionů? „To určitě netuším,“ konstatoval jednatel Stelly Z.

Problematické dotace? Kontroly nic nezjistily, říká Balaš

Pozoruhodné je, že ministerstvo školství poslalo Help Ukraine celkem dvě dotace. První byla patnáctimilionová a druhá pětimilionová. Ta odešla až v době, kdy se činností nadace již zabývala policie – a ta také peníze rovnou zajistila. „Takový přístup ze strany ministerstva je třeba označit za minimálně překvapivý, protože ze své praxe vím, že v mnoha případech stačí pouhá pochybnost o řádném nakládání s dříve poskytnutou dotací a ta vede nejenom k zahájení kontroly, ale i k pozastavení poskytování dotace,“ poukázal právník Michal Zahnáš.

Ministr Balaš je přesvědčen, že i kdyby nebylo s dotacemi pro Help Ukraine vše v pořádku, je to výjimečná záležitost. „Žadatelů je celá řada. My děláme namátkové kontroly a tam jsme žádná pochybení nezjistili,“ uvedl.

Reportéři ČT ovšem našli i spolek HQ Solutions, který dostal od státu přes milion. Dnes je v likvidaci. „Byl zrušen, protože na podnět obchodního rejstříku bylo zjištěno, že spolek měl sídlo v nemovitosti, ve které ho mít fakticky nemohl, protože vlastník nemovitosti s tím nesouhlasil,“ ozřejmila soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové Radka Hnátnická.

Tím, jak HQ Solutions naložil s dotací, se zabývá policie vzhledem k tomu, že byl zlikvidován v období, pro které bylo určeno využití peněz. Ze zdrojů blízkých vyšetřování vyplývá, že více než 600 tisíc bylo vybráno z účtu spolku v hotovosti. Na opakované dotazy, k čemu peníze posloužily, nakonec prezident spolku Alexej Kurbatov řekl, že „na dobročinné akce“ bez dalšího upřesnění.

Že by mohl být problém s další dotací, je pro ministra Balaše překvapení. „Já to nechám prověřit samozřejmě, protože to je velmi důležitá věc a je to trošku alarmující,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovaly kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 7 mminutami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 22 mminutami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 45 mminutami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Suspendovaný lékař u tragických porodů v Litoměřicích nebyl, potvrdilo šetření

Gynekolog Petr Holba nebyl u porodů v litoměřické nemocnici, potvrdilo interní šetření, které po úmrtí dvou novorozenců na konci loňského listopadu provedla Krajská zdravotní (KZ), pod kterou nemocnice patří. Lékař tak podle ní profesně nepochybil, uvedla mluvčí společnosti Miloslava Kučerová. Neštěstí se stalo z 26. na 27. listopadu, dvě další novorozené děti doktoři resuscitovali. Lékař už dřív uvedl, že u porodů, které skončily úmrtím, nebyl. Případem se zabývají kriminalisté.
před 6 hhodinami

Za týrání skotu poslal soud ředitele farmy na pět let do vězení

Za chov skotu v nevhodných podmínkách na farmě na Chomutovsku poslal ve čtvrtek pražský vrchní soud ředitele společnosti Ekochov CMN Antonína Hajzlera na pět let do vězení. Na deset let mu zakázal se starat o zvířata. Jednatele společnosti Františka Horna potrestal ročním podmíněným trestem za zanedbání péče o zvířata z nedbalosti. Firmě Ekochov CMN uložil, aby zaplatila dva miliony korun. Podle pravomocného verdiktu kvůli mužům uhynulo od ledna do prosince 2021 téměř sedmdesát zvířat. Dvojice vinu od počátku odmítala.
před 6 hhodinami
Načítání...