Ministerstvo poslalo dotace na začlenění uprchlíků. Policie zjišťuje, kam peníze zmizely, podle Balaše je vše v pořádku

Nahrávám video

Ministerstvo školství poslalo celkem dvacet milionů korun na dotacích nadaci Help Ukraine, která do ledna provozovala Komunitní centrum Roztyly. To se stará o uprchlíky z Ukrajiny a zejména o jejich děti. Pět milionů rovnou zadržela policie, která se začala činností Help Ukraine zabývat, a šest a půl milionu dostal stát zpět. Policie zjišťuje, kam se podělo dalších osm milionů. Vychovatelkám dětí totiž nadace zaplatila jen část odpracovaných měsíců. Dotace také měla zajistit, že matky dětí nebudou muset nic platit, ale přesto od nich provozovatel komunitního centra vybíral poplatky jako stravné. Někdejší předseda představenstva nadace si mezitím koupil byt. Činností Help Ukraine a také způsobem, kterým ministerstvo školství rozděluje dotace na začleňování ukrajinských uprchlíků, se zabýval Dalibor Bártek z Reportérů ČT.

Komunitní centrum Roztyly otevíral loni v dubnu Vladimír Gergel po boku pražského primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a chargé d'affaires ukrajinské ambasády, později jím prováděl zástupce polského a lotyšského velvyslanectví či třeba estonskou ministryni sociálních věcí a hovořil o tom, jak v něm budou „různé aktivity, aby děti z Ukrajiny byly co nejdříve integrované v české společnosti“.

Dnes se fungováním centra zabývá policie a jeho zaměstnanci hovoří o údajném vykořisťování. „Já tu pracuju desátý měsíc a dostala jsem výplatu za tři měsíce,“ řekla pracovnice komunitního centra Inna Mytsaová. Její kolegyně uvedly, že dostaly také mzdu jen za tři měsíce, a pracují na Roztylech šest až devět měsíců.

Vyšlo také najevo, že rodiče dětí, o které se centrum stará, museli platit stravné. „Už tak tu žijeme na finančním minimu a museli jsme z něj oddělit dva a půl tisíce, abychom zaplatili za školku,“ vyčíslila uprchlice z Ukrajiny Olha Jurašová.

To je v úplném protikladu k tomu, co stanovily podmínky dotace, kterou Help Ukraine dostala od ministerstva školství. Ty byly určeny mimo jiné právě k zajištění stravy a pitného režimu pro děti, aby mohla být účast dítěte v adaptační skupině pro rodiče zdarma. To vše přesto, že kromě ministerstva školství dávala peníze na provoz centra i radnice Prahy 11 a soukromí sponzoři.

Tehdejší starosta Jižního Města Jiří Dohnal (Piráti) dal loni v říjnu najevo, že městská část o státní dotaci netušila. „Je to nová informace a nedává mi vůbec žádný smysl, z jakého důvodu by pan Gergel čerpal ty finanční prostředky,“ uvedl tehdy.

Podmínkou také bylo, že se děti budou učit češtinu. „Říkal nám, že nejsou peníze, že na to peníze nedostal,“ tlumočila Inna Mytsaová slova Vladimíra Gergela. Ten je dnes místopředsedou správní rady Help Ukraine, ale býval jejím předsedou a hlavní osobou komunitního centra. Dnes již veřejně mluvit nechce. Když se jej pokusili oslovit Reportéři ČT, sdělil pouze, že má „hodně práce“.

Kam zmizelo osm milionů?

Policie se nyní zabývá hlavně tím, kam se podělo osm milionů korun z celkových dvaceti, které na činnost komunitního centra poslal stát. Z nich nadace vrátila 6,5 milionu poté, co byla ukončena smlouva s ní na provozování centra, a pět milionů policie rovnou zajistila. Gergela podezírá, že si za zbylých osm milionů koupil byt v Braníku. „V rámci prověřování byl zajištěn podíl v jednom bytovém družstvu, jelikož by se mohlo jednat o výnos z trestné činnosti,“ uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.

Z vyšetřování vyplývá, že vzápětí poté, kdy nadace obdržela první patnáctimilionovou ministerskou dotaci, Vladimír Gergel poslal na účet své matky zhruba dva miliony. Později z účtu nadace vybral šest milionů v hotovosti, a obratem pak zaplatil osm milionů za koupi bytu.

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) ale spojitost odmítl. „Kontrola ministerstva školství rozhodně nezjistila, že by to tak bylo. Takže možná, že nějaké prostředky použil na koupení bytu, ale rozhodně to nebyly prostředky určené pro adaptační skupiny ukrajinských dětí,“ ujistil.

Zatímco podle Balaše ministerští kontroloři v činnosti Help Ukraine „nezjistili žádné pochybení“, radnice Prahy 11 podle bývalého starosty Jiřího Dohnala (Piráti) „po několika týdnech hledání různých informací“ dospěla k tomu, že s nadací ukončila smlouvu na provozování centra. To se v lednu nakonec podařilo dohodou.

Pochybností okolo Vladimíra Gergela je ale mnohem více. Polovina firem, s nimiž v minulosti podnikal, skončila v likvidaci. Další, kterou dodnes vlastní, je zapsána v registru nespolehlivých plátců DPH. Především však existuje smlouva, podle které měla jeho nadaci Help Ukraine darovat v přepočtu sto milionů korun firma Stella Z. I o ni se zajímá policie a Reportéři ČT loni na podzim odvysílali reportáž, ve které poukázali, že přes ni její ruští majitelé v Česku vyprali tři čtvrtě miliardy korun.

Za Stellu Z smlouvu podepsal bývalý DJ Jakub Kratochvíl. Proč by zrovna Help Ukraine měla dostat sto milionů? „To určitě netuším,“ konstatoval jednatel Stelly Z.

Problematické dotace? Kontroly nic nezjistily, říká Balaš

Pozoruhodné je, že ministerstvo školství poslalo Help Ukraine celkem dvě dotace. První byla patnáctimilionová a druhá pětimilionová. Ta odešla až v době, kdy se činností nadace již zabývala policie – a ta také peníze rovnou zajistila. „Takový přístup ze strany ministerstva je třeba označit za minimálně překvapivý, protože ze své praxe vím, že v mnoha případech stačí pouhá pochybnost o řádném nakládání s dříve poskytnutou dotací a ta vede nejenom k zahájení kontroly, ale i k pozastavení poskytování dotace,“ poukázal právník Michal Zahnáš.

Ministr Balaš je přesvědčen, že i kdyby nebylo s dotacemi pro Help Ukraine vše v pořádku, je to výjimečná záležitost. „Žadatelů je celá řada. My děláme namátkové kontroly a tam jsme žádná pochybení nezjistili,“ uvedl.

Reportéři ČT ovšem našli i spolek HQ Solutions, který dostal od státu přes milion. Dnes je v likvidaci. „Byl zrušen, protože na podnět obchodního rejstříku bylo zjištěno, že spolek měl sídlo v nemovitosti, ve které ho mít fakticky nemohl, protože vlastník nemovitosti s tím nesouhlasil,“ ozřejmila soudkyně Krajského soudu v Hradci Králové Radka Hnátnická.

Tím, jak HQ Solutions naložil s dotací, se zabývá policie vzhledem k tomu, že byl zlikvidován v období, pro které bylo určeno využití peněz. Ze zdrojů blízkých vyšetřování vyplývá, že více než 600 tisíc bylo vybráno z účtu spolku v hotovosti. Na opakované dotazy, k čemu peníze posloužily, nakonec prezident spolku Alexej Kurbatov řekl, že „na dobročinné akce“ bez dalšího upřesnění.

Že by mohl být problém s další dotací, je pro ministra Balaše překvapení. „Já to nechám prověřit samozřejmě, protože to je velmi důležitá věc a je to trošku alarmující,“ řekl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
13:59Aktualizovánopřed 21 mminutami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
03:20Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
18:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 3 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 7 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 11 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 14 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.