Solidární příspěvek pro ubytovatele uprchlíků se bude vyplácet do konce března

Solidární příspěvek pro lidi, kteří zdarma ubytovávají uprchlíky u sebe doma či ve svém volném bytě, se bude vyplácet i v prvním čtvrtletí příštího roku. Nařízení s prodloužením vyplácení podpory do konce března schválila ve středu vláda. Ta také informovala o zaslání covid testů určených původně pro školy na Ukrajinu nebo o přijetí úvěru od Evropské investiční banky na neočekávané výdaje s uprchlickou krizí.

Pravidla pro získání solidárního příspěvku a jeho výše se nemění. „Vláda schválila nařízení, které prodlužuje příspěvek pro solidární domácnosti na první kvartál 2023. Je to důležité pro velké množství českých domácností, které poskytují uprchlíkům přístřeší, ať už sdílí domácnost, nebo poskytují celý dům či byt,“ uvedl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Podle něj stát vyplácel nejvíc příspěvků domácnostem v květnu, a to na 68 tisíc ubytovaných příchozích. „To je ohromná solidarita,“ podotkl ministr. Podotkl, že v listopadu pak dávku dostalo 13 tisíc příjemců na ubytování 35 tisíc běženců. Dodal, že od dubna se chystá změna podpory.

Příspěvek je možné žádat na ubytování s prostorem na odpočinek, pro přípravu jídla a osobní hygienu, se záchodem a přístupem k pitné vodě. Stát vyplácí za bezplatné poskytnutí bydlení na nejméně 16 dnů v měsíci ubytovatelům podporu na náklady. Na jednoho ubytovaného člověka v samostatném bytě posílá pět tisíc korun, na dva devět tisíc korun, na tři 12 tisíc korun, na čtyři 14 tisíc korun a na pět a více osob 15 tisíc korun. Pokud lidé ubytovávají uprchlíky u sebe doma, mohou na ubytovanou osobu pobírat tři tisíce korun na měsíc. Měsíčně mohou získat nejvýš devět tisíc korun. Solidární podpora je i pro ubytovatele, u kterých si běženci sami platí plyn a elektřinu.

Lidé mohou o solidární příspěvek žádat od 11. dubna, a to jen elektronicky přes aplikaci. Nutné je mít digitální identitu, využít se dá třeba ta bankovní. Podle podkladů k nařízení stát v říjnu vyplatil podporu 19 400 příjemcům na ubytování téměř 50 tisíc uprchlíků. Dvě třetiny příchozích našly bydlení v samostatném bytě, třetina v domácnostech. Výdaje státu měsíčně na 50 tisíc ubytovaných by podle ministerstva činily 178 milionů korun, za čtvrtletí je to tedy 534 milionů. Tyto peníze resort ale ve svém rozpočtu na příští rok nemá, takže se bude muset zvýšit deficit, uvedli autoři návrhu.

Podotkli, že díky bydlení v domácnostech by se uprchlíci víc rozptýlili a nesoustředili na jednom místě. Vhodnější je to pro adaptaci a integraci. Kraje by navíc ušetřily ze svých rozpočtů za ubytování v zařízeních.

Úvěr na pomoc uprchlíkům

Vláda rovněž schválila přijetí úvěru 200 milionů eur (4,9 miliardy korun) od Evropské investiční banky na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny před ruskou agresí. Podle ministerstva financí, které návrh kabinetu předložilo, by peníze z úvěru měly sloužit ke spolufinancování neočekávaných výdajů státu na základní životní potřeby lidí prchajících před válkou.

Ministerstvo v materiálu připomíná, že Česko se stalo jednou z hlavních cílových zemí ukrajinských uprchlíků. „Cílem vlády je poskytnout efektivní humanitární pomoc těmto lidem,“ uvádí úřad. Úvěr od Evropské investiční banky by měl pokrýt část nákladů vynaložených ze státního rozpočtu a systému veřejného zdravotního pojištění.

Vláda už v říjnu schválila přijetí úvěru 400 milionů eur (9,8 miliardy korun) od Rozvojové banky Rady Evropy (CEB) na spolufinancování humanitární pomoci pro uprchlíky z Ukrajiny. V dubnu získalo Česko od CEB také grant ve výši 400 milionů eur na pomoc s integrací uprchlíků z Ukrajiny.

Podle údajů ministerstva vnitra od vypuknutí konfliktu na Ukrajině získalo v Česku dočasné vízum přes 468 tisíc Ukrajinců. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Nahrávám video

Testy na covid míří na Ukrajinu

Strakova akademie také informovala, že Česko daruje 2,08 milionů kusů sad antigenních testů na covid-19 Ukrajině. Půjde o testy, které nakoupilo minulý rok a začátkem letoška na testování ve školách. Další dva miliony testů převede podle dnešního rozhodnutí vlády ministerstvo školství na ministerstvo obrany, které je použije při preventivním testování zaměstnanců při hromadných pracovních, výukových akcích a výcviku.

Přepravu testů se skladů Správy státních hmotných rezerv na Ukrajinu má podle návrhu usnesení zajistit Hasičský záchranný sbor. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) má pak zorganizovat přepravu testů určených jejímu resortu.

Ministerstvo školství v prosinci 2021 pořídilo celkem 13 790 000 kusů testovacích sad od firmy Targo Promotion za cenu 16,69 Kč za kus, letos v lednu pak dalších 14 000 000 kusů testovacích sad od dodavatele Masanta po 13,89 Kč. Po skončení povinného testování mu podle dokumentu zbylo 2 078 025 kusů sad od firmy Targo Promotion a všech 14 milionů testů od firmy Masanta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Za zapálení partnerky a další činy uložil soud mladíkovi výjimečný trest

Soud v pátek uložil výjimečný trest 21 let vězení a následnou zabezpečovací detenci Jiřímu Junkovi, který se přiznal k tomu, že po několikaměsíčním týrání polil benzinem a zapálil v pražském bytě svou přítelkyni. Nepravomocný rozsudek ho uznal vinným i z týrání zvířat, ze znásilnění, nebezpečného vyhrožování nebo ze zdrogování nezletilé dívky. Podle znalkyň i soudu je náprava čtyřiadvacetiletého mladíka se sadistickými sklony téměř nemožná.
před 45 mminutami

Opozice navrhla Ústavnímu soudu, aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti

Zástupci sněmovní opozice navrhli Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil část zákona o rozpočtové odpovědnosti. Vadí jim změny, které ve sněmovně prosadila vláda Andreje Babiše (ANO), a to navzdory vetu prezidenta Petra Pavla. Návrh, pod který se podepsalo 74 poslanců, před brněnským sídlem soudu představili zástupci ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09. Poukazuje na proceduru přijetí zákona i jeho obsah – nové kompetence vlády a omezení parlamentní kontroly nad rozpočtem.
11:02Aktualizovánopřed 50 mminutami

Podezřelé z odpálení bankomatu v pražských Kunraticích zadrželi v Rumunsku

Pražská policie objasnila případ odpáleného bankomatu v Kunraticích z letošního května. Dva cizinci podezřelí z krádeže a poškození cizí věci jsou zadržení v Rumunsku. Podle kriminalistů jsou spolu s dalším cizincem podezřelí i z obdobných trestných činů na Slovensku. Cizincům hrozí až osmileté vězení.
před 1 hhodinou

Česko přijalo opatření v reakci na incidenty v Německu, uvedl Metnar

Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci, uvedl v pátek ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost za srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
09:23Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Výrazně přibývá dětí, které potřebují podpůrná opatření. Nestíhají školy ani poradny

Roste počet žáků, kteří při výuce potřebují speciální podpůrná opatření, ukazují data ministerstva školství. Celkem jich v Česku bylo v uplynulém školním roce bezmála 160 tisíc, v meziročním srovnání o dvacet procent víc. Nejvíc přibylo dětí s lehčími problémy. Takový nápor ale nestíhají pedagogicko-psychologické poradny (PPP), objednací lhůty se tak prodlužují o měsíce. Podle Asociace ředitelů základních škol je jedním z důvodů i postupné rušení odkladů školní docházky.
před 3 hhodinami

Hygienici řešili na táborech žloutenku i noroviry, rozdali pokuty za 170 tisíc

Víc než 1330 kontrol dětských táborů mají za sebou hygienici po letošních prázdninách. Ani jeden tábor nemuseli přímo ukončit. V jednom případě na jižní Moravě o návratu domů rozhodli organizátoři sami kvůli nákaze dětí i dospělých noroviry. Pokuty se v krajích vyšplhaly na bezmála 170 tisíc korun, nejčastěji kvůli skladování potravin, pitné vodě nebo chybějící zdravotní dokumentaci. Vyplývá to ze zjištění České televize a z dřívějších vyjádření hygienických stanic.
před 7 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 8 hhodinami

Vojtěch chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Může to ohrozit dostupnost péče, říkají menší nemocnice

Ministerstvo zdravotnictví chce centralizovat nejnáročnější chirurgii. Ministr Adam Vojtěch (nestr. za ANO) plánuje nejtěžší operace, zejména onkologické, do roku 2030 postupně přesunout do specializovaných center, která jsou většinou ve větších městech. Zástupci menších nemocnic se obávají o dostupnost péče a rovněž poukazují na potenciální problém se zaměstnáváním nových lékařů. V pořadu 90´ČT24 o tématu s Vojtěchem diskutovali přednosta Urologické kliniky 2. lékařské fakulty UK Marek Babjuk a předseda Asociace českých a moravských nemocnic Michal Čarvaš.
před 8 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.