Ceny vstupenek v nadcházející divadelní sezoně porostou. Za představení si diváci v průměru připlatí nižší desítky korun. Vyplývá to z vyjádření divadel oslovených Českou televizí. Ta se doposud bála výrazněji zdražovat kvůli odlivu diváků během pandemie covidu-19. Především divadla v menších městech stále hlásí nižší návštěvnost.
Simona Zástěrová chodí do divadla ráda, v posledním roce ale musí jako studentka hodně zvažovat, za jaké představení bude utrácet. „Když vím, že se na to nevztahují slevy, tak si ty tituly více vybírám a přemýšlím, zda to je představení, které chci opravdu vidět,“ říká Zástěrová a dodává, že častěji volí právě ta představení, na která může uplatnit studentskou slevu.
Podobně jako Simona se snaží na lístcích šetřit i Sarah Salloumová, obvykle proto volí levnější místa. „Velká divadla mají lístky na galerie nebo balkony, které jsou podstatně levnější,“ vysvětluje „trik“ milovnice kultury.
Navzdory rostoucí inflaci ale cena vstupenek za poslední rok na většině míst Česka poskočila jen o koruny. Po období koronavirové pandemie se do sálů vraceli diváci jen pozvolna, divadla se proto obávají jejich dalšího odlivu a kolem cenotvorby našlapují obezřetně.
Východočeské divadlo přistoupilo ke zdražování v několika vlnách. „Vždy se však jednalo jen o korunové částky. Celkově cena vstupenek na vlastní tituly vzrostla od roku 2019 v průměru o devatenáct procent,“ řekl PR manažer Východočeského divadla Radek Smetana. Právě kultura přitom bývá jedna z prvních položek, na které domácnosti šetří.
Část kulturních stánků pak zvolila jinou strategii a cenu upravila pouze u některých vstupenek. Třeba Divadlo J. K. Tyla v Plzni plošně ceny nezvyšovalo, pouze u populárních inscenací zdražily lístky do předních řad. Průměrná cena vstupenky v plzeňském divadle byla oproti roku 2019 o 15 korun vyšší, v brněnském Národním divadle dokonce stála oproti minulé sezoně o pár korun méně.
Obecně se ale šéfové divadel shodují, že příští sezona se zřejmě do cen lístků propíše zhruba částkou deset až třicet korun za kus. Mimo jiné také proto, že města často nenavyšují příspěvky, které divadlu posílají na provoz. A ta se proto snaží být proaktivnější třeba na sociálních sítích.
V Ostravě například vytvořili Klub mladého diváka. „Potřebovali jsme znovu nastartovat povědomí o značce a oslovit diváky, ale hlavně hledat nové cílové skupiny, které by postupně nahradily úbytek diváků po pandemii,“ uvádí marketingová ředitelka Národního divadla Moravskoslezského Markéta Chlebová. V Pardubicích se zaměřili na komunikaci přes web a sociální sítě, připravují také online pořady.
Ve velkých městech návštěvnost roste
Z dob nejhorší pandemické uzávěry a odlivu diváků ze sálů se už podle oslovených manažerů divadelní svět otřepal a návštěvnost se vrátila zpět na předcovidovou úroveň. „Průměrná návštěvnost se letos pohybovala kolem osmdesáti jedna procent, to znamená, že až v letošním roce překročíme úroveň návštěvnosti předpandemických let,“ odhadla Chlebová. Podobnou návštěvnost hlásí i Městská divadla v Praze a Brně, shodně ji srovnávají s tou v roce 2019.
O poznání horší situaci ale hlásí divadla v některých krajských městech. „Diváci se postupně vrací, ale návštěvnost se na předpandemickou úroveň zatím nevrátila,“ popisuje mluvčí Divadla J. K. Tyla v Plzni Martina Drbušková. Na představení podle ní vloni přišlo o deset procent méně diváků než v době před pandemií.
Podobnou situaci řeší i ve Východočeském divadle v Pardubicích. „Návštěvnost se ještě nevrátila na úroveň předpandemických let, je ale evidentní, že se diváci do divadla postupně vracejí,“ říká PR manažer divadla Smetana. „Oproti minulé sezoně diváků přibylo, stále je to ale o patnáct procent méně oproti době před pandemií,“ uzavírá.
