O mediálních radách by měly rozhodovat obě komory parlamentu, říká skupina senátorů. Chtějí proto změnit zákon tak, aby se Poslanecká sněmovna s horní komorou podělila o volbu členů rad České televize a Českého rozhlasu. Odborníci to vítají, změny jsou podle nich potřeba, znějí ale i hlasy, že podobné návrhy tady už byly a skončily bez úspěchu. Téma pro Newsroom ČT24.
Kdo ovládne mediální rady? Do výběru veřejnoprávních hlídačů se chtějí zapojit senátoři
Volby do mediálních rad v poslední době budí pozornost. Kritiku vyvolalo například zvolení někdejšího spolupracovníka prezidenta Václava Klause Ladislava Jakla do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), ale také třeba výroky sociálního demokrata Vítězslava Jandáka, člena rozhlasové rady.
V médiích se teď často objevuje také Michal Semín, kontroverzní novinář a kandidát do Rady ČTK. V prvním kole zvolen nebyl, ale podpořilo ho nejvíce poslanců – získal 83 hlasů. A proti Semínovi se tento týden vymezily například židovské obce, podle kterých kandidát vystupuje protižidovsky.
„ČTK má přinášet spolehlivá a ověřená fakta a dohled nad její činnosti by neměl být svěřován lidem s fundamentalistickým a konfrontačním viděním světa,“ napsala Federace židovských obcí.
„Jsem stoupencem náboženské snášenlivosti, proto nemám sebemenší problém přátelsky vycházet s vyznavačem jakéhokoli náboženství či příslušníkem jakéhokoli etnika, tedy s židy a Židy,“ reagoval na prohlášení kandidát.
O radních rozhoduje jen sněmovna
Michal Semín je ale odmítán i kvůli rozložení politických sil v Radě ČTK. Navrhlo ho totiž hnutí SPD. „Pokud projdou nominanti tak, jak to vypadalo podle počtu hlasů, tedy pan Semín a pak (David) Soukup, tak v tom složení budou převažovat ANO a SPD. V tu chvíli vzniká vážné riziko, že mohou odvolat generálního ředitele ČTK a mít reálný vliv na to, jak bude agentura fungovat,“ říká mediální analytik Filip Rožánek.
„To už je letitý princip, kdy si strany parcelují mediální rady podle poměrného zastoupení ve sněmovně,“ dodává. Podle některých by proto členy mediálních rad neměla volit jen Poslanecká sněmovna, ale volby by se měly rozdělit mezi obě komory parlamentu.
Senátní mediální komisi to nedávno navrhl Jiří Vejvoda, místopředseda rozhlasové rady. Někteří senátoři se nápadu ujali a začali připravovat návrh na změnu příslušného zákona.
„Zákon je zastaralý. Vznikl v době, kdy Senát ještě nebyl a nepočítalo se s ním. Takže celá ta odpovědnost je na sněmovně. Myslíme si, že by bylo vhodné to zmodernizovat,“ říká Václav Chaloupek (OPAT), předseda senátní mediální komise. Podle něj by návrh mohl být hotový ještě letos po prázdninách.
Poslanci se nebudou chtít pravomocí vzdát, říkají odborníci
Novináři a mediální odborníci možné změny vítají, současně ale upozorňují, že Poslanecká sněmovna se kontroly nad mediálními radami pravděpodobně nebude chtít vzdát. „Poslancům se to asi nebude líbit, protože neradi pouštějí jakékoliv pravomoci, ale pro stabilitu a vyváženost toho rozhodování by to bylo určitě dobře,“ myslí si Adam Černý, předseda Syndikátu novinářů ČR.
Například v roce 2004 senátoři navrhovali rozdělit volby mezi Senát, sněmovnu a prezidenta. To poslanci zamítli. Před jedenácti lety pak Senát poslal do dolní komory návrh na rozložení mezi senátory a poslance, i tehdy neúspěšně.
„Je to nápad, o kterém se mluví takových dvacet let a nikdy k tomu nedošlo, nejenom kvůli jistým animozitám, které panují ve sněmovně vůči Senátu. Je to i kvůli tomu, že sněmovna zkrátka nepustí ten dohled nad lidmi v mediálních radách,“ říká Filip Rožánek.
Podle Klímy je klíčová zodpovědnost lidí
Poslanecká sněmovna přitom ale k volbám do mediálních rad nepřistupuje zodpovědně, říkají kritici. „Sám jsem se zúčastnil jako kandidát několika slyšení. Vzhledem k účasti, která bývá zhruba poloviční, a z toho, jak to probíhá, je zcela zřetelné, že to vlastně ty členy vůbec nezajímá. Až na vzácné výjimky,“ popisuje Adam Černý své zkušenosti ze sněmovního volebního výboru. „To znamená, že ta dohoda probíhá někdy předtím a jinde, než by měla,“ dodává.
K tomu, aby se poslanci o tuto oblast více zajímali a do rad navrhovali odborníky, nedávno vyzval Český národní výbor Mezinárodního tiskového institutu (CZ IPI). I jeho předseda Michal Klíma je ale k chystanému návrhu senátorů skeptický.
„Myslím si, že to může pomoct, ale klíčová je zodpovědnost lidí,“ říká. „V každém případě je na místě, aby se zamysleli poslanci. Protože jejich rozhodování je skutečně klíčové i v tomto systému, kterým je možné zvolit slušné lidi – lidi, kteří v minulosti prokázali, že jim jde o svobodu slova, a ne ty, kteří prokázali přesný opak,“ uzavírá Klíma.
Kdo navrhuje kandidáty do mediálních rad? A jak pokračují kauzy některých jejich členů? Připomene Newsroom ČT24, v neděli od 22:02.