Existuje dost velká šance, že ministerstvo financí udrží letošní schodek rozpočtu v plánované výši 295 miliard korun. Poslancům z rozpočtového výboru to řekl šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS). Je přesvědčený, že se podaří dodržet plánované příjmy, byť v jiné struktuře. Ministr navrhne další miliardové škrty. Podle opozice Stanjura některé příjmy zařadil do rozpočtu účelově.
Je velká šance udržet plánovaný schodek rozpočtu, prohlásil Stanjura
4 minuty
Události: Stanjura věří, že se podaří udržet schodek státního rozpočtu
„Máme velkou šanci, abychom ten plánovaný schodek dodrželi,“ uvedl Stanjura. Na straně výdajů musí najít úsporu asi dvacet miliard korun v kapitolách kromě ministerstva práce, což považuje za splnitelný úkol.
„Budu informovat vládu, že potřebuji najít úsporu v běžných výdajích patnáct až dvacet miliard korun, které bychom použili v sociální oblasti, protože tam v této chvíli proti plánu chybí zhruba 21 miliard korun,“ upřesnil Stanjura novinářům po jednání výboru. Návrh, jak uvedl, už předložil dalším ministrům, jednání podle něho skončí ve druhé polovině srpna.
Ministr předpokládá, že půjde o škrty v provozních výdajích, objemu peněz na platy a v národních dotačních titulech. Pokud by vláda neudělala nic, letošní schodek by činil podle Stanjury kolem 320 miliard korun. Zbývajících několik miliard korun úspor bude možné podle něho vyřešit v posledním letošním čtvrtletí.
13 minut
Tisková konference ministra Stanjury
Předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN) považuje Stanjurovu taktiku za dobrou. „To znamená teď hledat dvacet miliard na straně výdajů, pak uvidíme, jak se ten výhled zase zpřesní. Já myslím, že ta pozitivní bilance se v tom třetím čtvrtletí ještě projeví,“ řekl.
Případnou novelizaci zákona o letošním státním rozpočtu Stanjura nepředpokládá. „Kdybychom museli přijít s tou novelou, tak bychom vlastně přišli s novelou, která by navyšovala příjmy i výdaje, ale ten deficit by zachovávala. Takže uděláme všechno pro to, abychom to technicky zvládli, abychom tuto novelu nemuseli předkládat,“ řekl.
Předsedkyně klubu opozičního ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová řekla, že je ke Stanjurově záměru úspor „více než skeptická“. „Tam je tolik neznámých, že já bych velmi mírnila jeho (Stanjurův) optimismus v tom, že schodek 295 miliard dodrží,“ podotkla.
Státní rozpočet v pololetí skončil schodkem 215,4 miliardy korun, což byl druhý nejhlubší pololetní schodek od vzniku Česka po výsledku roku 2021.
Pomůže dividenda ČEZu i daně z příjmů firem
Stanjura také sdělil, že podle konzervativního odhadu předpokládá mimořádné příjmy kolem 63 miliard korun, přičemž 17 miliard korun získá rozpočet na odvodu z výroby elektřiny a 46 miliard korun na dani z neočekávaných zisků. Přesnější čísla bude mít na konci září.
Poznamenal, že rozdíl mezi plánovanými a předpokládanými příjmy státního rozpočtu je asi deset miliard korun, tedy méně než jedno procento, což se podle něj dá dohnat v dalším pololetí.
Ministr očekává, že za třetí čtvrtletí bude letošní rozpočet v přebytku a schodek se sníží z pololetních 215,4 miliardy korun. Bude to podle něj dáno dividendou 54 miliardy korun z energetické společnosti ČEZ, splátkami daně z neočekávaných zisků a nižšími výdaji na pomoc s vyššími cenami energií, uvedl.
„Podle mého názoru nemůže být státní rozpočet závislý na tom, kolik peněz se podaří vypumpovat ze státních podniků, jako je ČEZ nebo Lesy ČR. Takhle se prostě zodpovědný rozpočet nedělá,“ kritizoval v rozhovoru pro ČT místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). „Lze šetřit na nějakých provozních výdajích státu, ale samozřejmě je potřeba připravit už rozpočet tak, aby se šetřilo. Pan ministr financí se snaží dělat různá kouzla, aby tu novelu nemusel předkládat,“ dodal.
7 minut
Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Hrnčíř (SPD) o vývoji schodku letošního rozpočtu
Na dani z příjmů od firem předpokládá Stanjura výběr proti plánu o čtyřicet miliard korun vyšší. Státní rozpočet naproti tomu vybírá méně peněz na dani z přidané hodnoty, což je podle ministra daň za zpomalení inflace. Výběr DPH zaostává za plánem o 16 miliard korun, přestože za první pololetí rostl meziročně o 5,5 procenta. Rostou rychleji mzdy v soukromém sektoru, je nižší nezaměstnanost, takže stát vybírá víc peněz na daních z příjmů zaměstnanců i na sociálních odvodech.
V případě peněz z evropských fondů Stanjura míní, že se podaří vyčerpat všechny dostupné prostředky. Pokud ne pro běžné projekty, bude je moci stát vložit na pomoc uprchlíkům. Na straně výdajů však bude muset stát vyplatit kromě jiného asi o dvacet miliard korun víc na sociální dávky. Podle Stanjury najde vláda tuto částku v rozpočtech jiných kapitol. Celkové plánované běžné výdaje by tak měla vláda dodržet, míní.
Rozpočet letos počítá i s výdaji navíc kvůli energetické krizi – například kompenzacemi kvůli vysokým cenám a odpuštěním poplatku za obnovitelné zdroje.
Děje se tady něco nezdravého, míní Schillerová
Schillerová se na jednání výboru zajímala například o to, jak se v kapitole ministerstva životního prostředí ocitlo 50 miliard korun z modernizačního fondu.
„Ministerstvo financí tu částku do státního rozpočtu nenavrhlo. To je všechno, co k tomu mohu říct,“ řekl Stanjura. Rozpočtové příjmy z modernizačního fondu podle něj nebudou, protože se to nepodařilo na unijní úrovni vyjednat. „Od počátku jsme říkali, že jsou tam rizika,“ řekl. Domnívá se však, že pravda byla na straně Česka. Požadavek využít peníze z povolenek na zmírnění sociálních dopadů byl podle něj legitimní.
Schillerová se také pozastavovala nad zaostáváním výběru DPH vůči odhadům. Finanční správa by podle ní měla tento stav analyzovat. „Myslím, že se tady děje něco nezdravého,“ řekla. Náměstek ministra Mora ale uvedl, že nejde o nic mimořádného. Poukazoval na to, že sestavování rozpočtu loni provázela vysoká míra nejistoty.
Opatření v konsolidačním balíčku
Kabinet očekává, že by v příštím roce měly zlepšit saldo státního rozpočtu o 97,7 miliardy opatření navrhovaných v konsolidačním balíčku. Ten minulý týden prošel ve sněmovně prvním čtením. Vláda ho chce schválit do konce roku, aby mohl začít platit v příštím roce.
Prezident Petr Pavel při úterní návštěvě Jihočeského kraje uvedl, že pokud se vládě podaří snížit schodek a ušetřit více než devadesát miliard korun, bude to velice rozumný krok. „Zároveň také udržitelný, že nijak významně nerozkolísá sociální situaci. A pokud tak bude (vláda) pokračovat i dále a dostaneme se během, řekněme, tří let na přijatelnou míru schodku i inflace, tak se situace zase výrazně ekonomicky zlepší,“ dodal prezident.
Řešení problémů spočívá podle prezidenta v tom, že bude stát rychle a efektivně snižovat schodek rozpočtu a pracovat na snížení inflace. „Spolu s tím také investice do perspektivních oborů, které nastartují ekonomiku a spotřebu tak, aby nedocházelo k tomu, že se lidé snaží držet alespoň nějaké úspory doma na horší časy a ekonomika kvůli tomu stagnuje,“ řekl Pavel.
Rozpočet byl v pololetí v plusu naposledy před šesti lety. Letošní výsledek – minus 215 miliard – je horší než loni. Rekordní ztrátu z roku 2021 ale nepřekonal. V červnu deficit ze tří čtvrtin naplnil plán na celý rok, který činí 295 miliard. V předchozích třech letech se roční schodky pokaždé pohybovaly kolem čtyř set miliard korun. Daně sice letos vynášejí více – DPH v meziročním srovnání o deset miliard, odvody z příjmu o 34 miliard – rychle ale rostou i výdaje. Jen na důchodech už kabinet vyplatil o 56 miliard korun více než předloni touto dobou.
