Nacházíme se v náročné době, ale Česko je aktuálně v nejlepší možné situaci, jak všechny výzvy zvládnout, zmínil velvyslanec České republiky při NATO David Konecký v pořadu Interview ČT24. Růst výdajů na obranu je podle něj nevyhnutelný, a to i kvůli tlaku nového prezidenta USA Donalda Trumpa. Nervozitu z Trumpova přístupu k obraně Evropy a pomoci Ukrajině proti Rusku Konecký přitom příliš necítí, řekl.
„Žijeme ve zlomové historické době, kterou si někteří z nás před pár lety ani nedokázali představit. A žijeme v době, která vyžaduje změnu našeho přístupu, pragmatická řešení. Musíme věci dělat jinak, než jsme dělali do této doby,“ prohlásil velvyslanec. Hlavní výzvy na poli bezpečnosti pak pro Česko a NATO vznikají kvůli Rusku, které by podle řady analytiků mohlo zkusit napadnout země Aliance do roku 2030.
„Z pohledu České republiky jsme v nejlepší možné situaci, jak všechny tyto výzvy zvládnout,“ míní Konecký. Stejně ale bude země muset na zvládnutí všech výzev podle něj i něco vynaložit, konkrétně tedy posílit armádu. K hojně diskutovanému minimálnímu cíli dvou procent hrubého domácího produktu (HDP), které mají členové NATO na obranu v současnosti vydávat, a k možnému navýšení tohoto cíle Konecký připomněl, že už podle současného zákona jsou dvě procenta minimum.
Přitom by se ale k žádnému konkrétnímu číslu příliš neupínal. „Soustředění se pouze na dvě, tři nebo pět procent není soustředění se na to, co za dvě, tři nebo pět procent dostáváme,“ prohlásil. Klíčové je to, do čeho se peníze investují, což v rámci NATO určuje takzvaný proces obranného plánování. Ten stanovuje, co konkrétně má který spojenec NATO poskytnout Alianci za obranné kapacity. „Je to cyklus, který běží každé čtyři roky. Ten právě teď končí,“ zmínil Konecký.
K výdajům Česka na obranu také dodal, že je jejich navyšování reálně znát a že se nehledá za co utrácet jen proto, aby se cíle dvou procent dosáhlo. „To je myslím vidět ze schopností naší armády,“ řekl. „Já sám je vidím na chodbách Severoatlantické aliance díky interakci s vojenskými orgány NATO, které českou armádu velmi oceňují. Pokud bychom dělali nějakého papírového tygra, tak by se to rozhodně nestalo,“ podotkl dále.
Konecký: NATO z Trumpa nervózní není
Konecký reagoval i na slova prezidenta Trumpa, že bude po spojencích v Evropě chtít dávat na obranu alespoň pět procent HDP. V chodbách NATO prý tato slova rezonují, ale velvyslanec přitom kvůli nim nevnímá v Alianci „žádnou nervozitu“. NATO je podle něj neuvěřitelně odolné a přečkalo už mnoho krizí.
„Je to výchozí bod,“ myslí si velvyslanec k Trumpovým pěti procentům. Z jeho pohledu se bude debata vyvíjet od tohoto čísla dál. Zmínil předchozí období Trumpovy vlády, kdy se podařilo skutečně dosáhnout zvýšení obranných výdajů. „Donald Trump prostě posunul evropské spojence, aby plnili to, k čemu se zavázali,“ připomněl Konecký. V Americe pod Trumpovým vedením bude mít Česko a zbytek NATO spojence, který pracuje na své vlastní síle a kterému záleží na bezpečnosti Evropy, doplnil velvyslanec, ale cenou za to je převzetí větší odpovědnosti za svou vlastní obranu.
Konecký hledí relativně optimisticky i na roli Trumpovy vlády ve věci ukončení ruské války na Ukrajině. „Trumpova administrativa v této chvíli nedefinovala žádnou politiku, kterou by vůči Ukrajině zastávala,“ uvedl s tím, že se ale třeba prodloužil interval, do kterého chtěl nový prezident USA konflikt vyřešit. „Vzbuzuje to ve mně dojem, že si Trumpova administrativa velmi silně uvědomuje…, že zkrátka Ukrajina není pouze o zvládnutí konfliktu, ale že výsledek má mnohem širší dopad, nejenom na evropskou bezpečnost, ale de facto na postavení Ameriky v globálních vztazích,“ myslí si Konecký.
