Koronavirus dramaticky mění státní rozpočet, ale taky plány obcí a krajů. Letos ztratí minimálně 30 miliard korun z obvyklých daňových příjmů, tedy zhruba desetinu, jenže původní plány počítaly s vyšším výběrem. Regiony navíc nakupovaly ochranné pomůcky a snažily se podpořit ohrožené podnikatele nebo sociální služby. Ministerstvo financí radnice a hejtmanství nabádá k investicím, řada starostů ale vzkazuje, že část investic škrtnou jako první.
Investujte, vyzvala Schillerová regiony. Nemáme z čeho, přijdeme o desetinu daňových příjmů, reagují obce
7 minut
Události: Investujte, vyzvala Schillerová regiony. Nemáme z čeho, přijdeme o desetinu příjmů, reagují obce
Regiony se mají podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) přidat k vládní strategii a z krize, kterou způsobila pandemie covidu-19, se proinvestovat. „Hlavně apeluji na města a obce, ať neomezují svoje investiční aktivity. Jako stát teď musí investicemi pomoci. Počítáme s celou řadou dotačních programů,“ zdůraznila Schillerová.
Jenže obce letos čeká propad v příjmech. Ještě v loňském roce získaly obce a kraje z daní více než 320 miliard korun, pro letošní rok ale resort financí odhaduje, že se jim příjmy sníží o 31,6 miliard korun. Celkem by tak regiony měly letos získat méně než 290 miliard korun.
„Je třeba si uvědomit, že když jsme vybírali daně velmi dobře a vytvářely se přebytky, tak jsme taky nic nechtěli. Tak teď očekávám, že i oni pomohou nám zvládnout tu velmi složitou situaci,“ vzkázala regionům ministryně financí.
Obce mají podle vlády investovat z rezerv, které si měly vytvořit v předchozích letech. Jenže od starostů zaznívá, že letošní propad příjmů bude větší než vytvořené rezervy. Polovina obcí, přesněji 3260 z nich, měla koncem loňského roku na účtech méně než osm milionů korun.
Větší úspory mělo 135 velkých sídel, těm se podařilo dát do rezerv kolem stovky milionů korun. Sedm největších měst včetně Prahy mělo na běžných účtech na konci loňského roku skoro 175 miliard korun. „Některé obce jsou bohaté a mají prostředky, jiné ne. Drtivá většina obcí nemá na svých účtech takové prostředky,“ komentoval slova ministryně předseda Svazu měst a obcí a starosta Kyjova František Lukl.
Obce by podle něj rády podpořily lokální podnikatele. To, že od státu dostanou méně peněz než loni, je ale podle Lukla proti tomu, oč regiony ministryně žádá.
„My samozřejmě máme řadu smysluplných projektů, které bychom dokázali realizovat, neboť jsou ve fázi stavebního povolení nebo výběrového řízení. Ale ta krize nás masivně zasáhla. A musíme řešit nejen propady daňových příjmů, ale i prostředky, které jsme věnovali na boj s koronavirem. Je nutné, aby stát obcím nalil peníze na investice, ne obráceně,“ vyzval Lukl s tím, že obce se nyní snaží hledat úspory v provozních výdajích.
Investice odloží i krajská města
Peníze chybí i velkým městům, které měly v rezervách na konci loňského roku nejvíce: například Plzeň už oznámila, že odkládá investice za půl miliardy korun a ruší projekty za dalších 170 milionů. Zlín oznámil pozastavení investic za čtvrt miliardy.
Brno vyčíslilo propad daňových příjmů na více než miliardu korun. „Ideální by bylo, kdyby se nám podařilo peníze najít v provozních výdajích, ale obávám se, že to nebude úplně možné. Budeme muset sahat i do plánovaných investic,“ uvedla primátorka Brna Markéta Vaňková (ODS).
Nemuselo by proto dojít například na stavbu atletického stadionu za 650 milionů korun. Třípatrová hala pro 2200 diváků měla sloužit profesionálním sportovcům i studentům Masarykovy univerzity.
Jsou ale i města, která se v tuto chvíli škrtat nechystají, mezi ně patří Ostrava.
Menším obcím chybí peníze na most i čistírnu
Na investice budou chybět peníze i menším obcím. Beskydská Ostravice měla letos hospodařit s více než padesáti miliony, téměř stejně vysoké má ale i provozní výdaje. Sháněla proto několik let peníze na nový most, který se ovšem prodražil a teď bude muset investice počkat.
„Jsou to buď nějaké havarijní stavy, nebo nouzové stavy. Nemůžeme realizovat věci, které bychom chtěli a které obec zkrášlují,“ uvedla starostka Ostravice Pavlína Stankayová (KDU-ČSL). Do šuplíku tak poputuje i projekt nové radnice, naopak odložit rekonstrukci školky obec nemůže a na nové učebny ve škole použije kontokorent.
Problém má i krkonošská obec Strážné, jejíž rozpočet se plnil převážně z vlastního podnikání – provozuje restauraci a ski-areál. Jenže příjmy téměř vyschly a obec nemohla využít finanční podporu pro podnikatele. Počkat tak bude muset třeba oprava silnic nebo investice do čistírny odpadních vod. „To, co jsme chtěli dělat z vlastních zdrojů, musíme pozastavit nebo přesunout na jiné roky,“ dodal starosta Strážného Tomáš Grégr (nestr.).
