Vicepremiér Marian Jurečka, který je dočasně pověřen řízením resortu životního prostředí, v pondělí jmenoval svým náměstkem kandidáta lidovců na ministra Petra Hladíka (oba KDU-ČSL), k němuž má výhrady prezident Miloš Zeman. Hladík po svém jmenování řekl, že získal maximální rozsah kompetencí, které může ministr na svého náměstka delegovat.
Hladík se stal náměstkem na ministerstvu životního prostředí
Události: Petr Hladík náměstkem (zdroj: ČT24)
Náměstek má na starosti všechny věci, které se týkají zastupování resortu na úrovni vlády, obou komor parlamentu nebo i na mezinárodní úrovni, poznamenal Hladík. S Marianem Jurečkou, který úřad prozatím vede, se chce scházet minimálně jednou týdně.
„Ministerstvo životního prostředí vnímám jako ministerstvo budoucnosti. Prioritou jsou hlavně české rodiny, abychom jim pomohli s úsporami energií a s instalací obnovitelných zdrojů. Do budoucna se musíme stát více soběstační, a to se týká České republiky, ale i každé české rodiny. Na ministerstvo chci přinést energii a zodpovědný přístup k péči o naši krajinu,“ uvedl Hladík s tím, že chce usilovat o to, aby bylo možné jednou zemi v pořádku předat budoucím generacím.
Zmínil i nové návrhy zákonů. „Především ústavní ochrana půdy a vody a vodní zákon, kterým chci zareagovat na bezprecedentní situaci, která se odehrála před dvěma lety na Bečvě. Ten zákon jasně nastaví pravidla a kompetence, co a kdo má vyšetřovat,“ uvedl. Hladík může nejen řídit samotný resort, ale reprezentovat Českou republiku třeba i na summitech. Hlasování na vládě ale zůstává na pověřeném ministrovi.
„Nemám tam teď dva hlasy, mám tam stále jeden hlas – to se nenásobí tím, že dočasně zastávám jiný resort. Zůstává na mě například podepisování legislativních návrhů,“ uvedl Jurečka.
Prezident Miloš Zeman v neděli zopakoval, že kvůli pokračujícímu vyšetřování kauzy privatizace brněnských bytů a také podle něj nedostatečné odborné způsobilosti kandidáta nevyhoví návrhu premiéra Petra Fialy (ODS) na Hladíkovo jmenování ministrem životního prostředí. Vládní koalice chce proto počkat s nominací na vypršení Zemanova mandátu do března. Počínání prezidenta má za protiústavní.
Fiala: Prezident má respektovat stanovisko premiéra
Podle Fialy Zemanovo rozhodnutí staví vládu do specifické situace. „Podle mě prezident má respektovat po uvedení svých výhrad stanovisko předsedy vlády. V tomto smyslu je podle mě nutno interpretovat ústavu. I vzhledem k odpovědnosti, kterou vláda má vůči Poslanecké sněmovně a svým voličům, musí mít možnost určovat si personální složení,“ uvedl Fiala. Prezident podle ústavy jmenuje předsedu vlády a „na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“.
Situace je podle Fialy specifická i v tom, že za několik dní či týdnů skončí Zeman ve své funkci. „My musíme hledat dobré řešení pro překlenutí toho období, po kterém, jak předpokládám, se vrátíme do té normální standardní situace, kdy návrh předsedy vlády na jmenování členů vlády je prezidentem republiky akceptován,“ podotkl Fiala. Hladíkovo jmenování náměstkem je podle Fialy logický postup, díky kterému se posílí vedení ministerstva.
S Hladíkem ve vedení ministerstva však nesouhlasí ani opozice. Podobně jako hlavě státu jí vadí mimo jiné brněnská kauza. „Jmenování Petra Hladíka náměstkem, ale v podstatě s kompetencí ministra životního prostředí, je ze strany KDU-ČSL fintou, jak obejít výhrady prezidenta Zemana,“ uvedl bývalý ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO).
Zeman odmítl jmenovat i v minulosti
Prezident podle ústavy jmenuje předsedu vlády a „na jeho návrh jmenuje ostatní členy vlády a pověřuje je řízením ministerstev nebo jiných úřadů“. O možnosti vetování návrhu premiéra se ústava nezmiňuje. Zeman však tvrdí, že mu ústava neukládá povinnost, aby musel akceptovat každý předložený návrh. V minulosti už několikrát své výhrady ke kandidátům prezident prosadil.
Například při sestavování koaliční vlády Andreje Babiše (ANO) Zeman odmítl návrh, aby se ministrem zahraničí stal Miroslav Poche (ČSSD). Sociální demokracie nakonec prezidentovi ustoupila a na post nominovala Tomáše Petříčka. Podobně se zachoval prezident i v případě ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD). Jeho demisi nejprve odmítl přijmout, následně nechtěl jeho nástupcem jmenovat Michala Šmardu (ČSSD). Zeman neustoupil a Šmarda se své nominace vzdal. Ministrem se stal Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Při vzniku Fialovy vlády na konci roku 2021 Zeman nechtěl jmenovat ministrem zahraničí Jana Lipavského (Piráti). Vyčítal mu nízkou kvalifikaci nebo vztahy k Izraeli a visegrádské čtyřce a doporučil mu, aby se kandidatury vzdal. Fiala tehdy uvedl, že nominace na členy vlády měnit nebude.
Nakonec prezident i přes výhrady Lipavského šéfem české diplomacie jmenoval. V souvislosti s postoji prezidenta jeho kritici zmiňují možnost ústavní stížnosti. V situaci, kdy o víkendu čeká Česko první kolo volby nového prezidenta, ji lidovci podle Jurečky nechtějí využít.