Případné hlasování o konci nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana ve funkci by bylo posledním hlasováním současné koaliční vlády ANO a ČSSD. Uvedl to šéf sociální demokracie a vicepremiér Jan Hamáček. Menší koaliční strana podle něj nevidí důvod k personálním a systémovým změnám na státních zastupitelstvích. Spekulace o možném tlaku na odchod Zemana se objevily minulý týden po rezignaci ministra spravedlnosti Jana Kněžínka (za ANO).
Hamáček: Hlasování o konci nejvyššího státního zástupce by bylo pro tuto vládu poslední
„Kdyby se mělo hlasovat o odvolání Pavla Zemana, bylo by to poslední hlasování této vlády. Pro nás by to byl důvod odejít,“ řekl Hamáček.
Jak by ČSSD reagovala na případné omezení funkčního období nejvyššího státního zástupce, nechtěl Hamáček komentovat. „Není to na stole. Ale nevidím důvod, abychom v této situaci, v této fázi měli dělat změny na státním zastupitelství, ať už personální, nebo formou zákonů,“ zdůraznil předseda sociálních demokratů.
„Očekávám, že takto zásadní věci by byly projednány v koalici. A na spory v koalici máme příslušné mechanismy,“ dodal.
Spekulace o možném tlaku na odchod Zemana se objevily minulý týden poté, co oznámil rozhodnutí rezignovat ministr spravedlnosti Kněžínek. Část opozice dává jeho odchod do souvislosti s kauzou Čapího hnízda, v níž čerstvě čelí návrhu na podání obžaloby premiér Andrej Babiš (ANO).
Benešová popřela čistky, mluví o změnách
Kněžínka ke 30. dubnu nahradí ve vládě Marie Benešová, která v pátek řekla, že s odvoláním Zemana nepočítá. „Popírám čistky ve státním zastupitelství, to je prostě hysterie naprosto nesmyslná,“ řekla. „Kdybychom chtěli vyhodit Pavla Zemana, mohli jsme to udělat už dávno,“ řekl o víkendu deníku Právo Babiš.
Benešová ale uvedla, že zvažuje omezení funkčního období nejvyššího státního zástupce. „Je to v souvislosti s vývojem tvorby zákona o státním zastupitelství. To neznamená, že je (Pavel Zeman) ohrožen na své funkci. Tam bude stanoveno funkční období, protože právě ten nejvyšší (státní zástupce) nemá funkční období jako jediný, což je anomálie, i pokud jde o evropskou legislativu. A bude se tam řešit samozřejmě i otázka, zda může (nejvyšší státní zástupce) opakovat, zda může být funkční období větší, nebo menší,“ řekla s tím, že funkční období by mělo být sedmileté. Pavel Zeman je ve funkci nejvyššího státního zástupce od roku 2011.
Nová ministryně je blízká prezidentovi
Benešová na sebe v minulosti výrazně upozornila kritikou justice, když označila svou nástupkyni na postu nejvyšší státní zástupkyně Renatu Veseckou a další představitele justice za mafii. Aktuálně působí jako poradkyně prezidenta Miloše Zemana.
Hamáček v úterý zdůraznil, že v odbornosti Benešové coby příští ministryně nevidí problém. „Je to zkušená právnička, která už v čele resortu stála. Odborně tam problém nevidím, politická odpovědnost je na hnutí ANO. My jsme se dohodli, že si nebudeme navzájem kádrovat personální nominace,“ doplnil.
Lidové noviny (LN) v sobotu upozornily, že Benešová bude mít možnost výrazně ovlivnit podobu justice výběrem šéfů klíčových institucí. V září končí předseda Vrchního soudu v Olomouci Robert Gryga, v lednu 2020 pak předseda pražského vrchního soudu Jaroslav Bureš. U vrchních soudů se rozhodují v odvolání nejzávažnější kauzy.
Příští rok mohou mít nové předsedy také krajské soudy v Hradci Králové, v Českých Budějovicích, v Plzni i Městský soud v Praze, kde vyprší mandát Liboru Vávrovi. V roce 2021 přijdou obměny na krajských soudech v Brně či Ústí nad Labem.
Pravicová opozice výměnu ministra spravedlnosti kritizuje
O nástupu Benešové na ministerstvo spravedlnosti v úterý před jednáním sněmovny mluvili také zástupci opozice. „Marie Benešová je autorkou právní analýzy, ze které má údajně vyplývat, že je v České republice možné objednat si trestní stíhání konkrétní osoby. Je dlouhodobě blízká prezidentovi Zemanovi,“ připomněl předseda hnutí STAN Vít Rakušan.
Znepokojení vyjádřil také předseda TOP 09 Jiří Pospíšil: „Okolnosti, za kterých údajně dobrovolně odchází ministr Kněžínek a okamžitě je připraven náhradník, v souvislosti se spekulací s možnou obžalobou premiéra Babiše, nás vede k úvaze, že celá akce výměny ministra spravedlnosti byla připravena. Jak ze strany premiéra, tak prezidenta.“
Podle předsedy ODS Petra Fialy je stále čas vybrat do čela spravedlnosti někoho jiného, kdo nebude vzbuzovat otazníky. „Pokud by měl premiér zájem jednat čestně a v zájmu důvěry v českou justici, měl by se vzdát svého osobního výběru ministra spravedlnosti. V normální demokratické zemi by tento post nechal koaličnímu partnerovi, nebo by hledal jinou dohodu,“ uvedl Fiala.
Šéf hnutí SPD Tomio Okamura výměnu v čele ministerstva spravedlnosti přivítal proto, že Kněžínek ani jeho předchůdce nepředložil zákon, který by pomohl lidem v dluhových pastech.
Opoziční KDU-ČSL chce po vládě ANO a ČSSD, aby kvůli obměně kabinetu znovu požádala Poslaneckou sněmovnu o důvěru. Pokud tak neučiní, považují lidovci za logické debatovat o vyvolání hlasování o nedůvěře, prohlásil předseda KDU-ČSL Marek Výborný. Lidovci potom na plénu sněmovny neprosadili návrh, aby se „personálním zemětřesením“ ve vládě přednostně dolní parlamentní komora zabývala. Projednávání záležitosti vetovali poslanci vládního hnutí ANO.
Předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek zopakoval, že z jejich pohledu byl končící ministr Kněžínek donucen k odchodu z vlády. Rovněž připomněl výhrady k výběru jeho nástupkyně. „Protože nyní budou státní žalobci rozhodovat o podání obžaloby na premiéra Babiše, budeme ministerstvo bedlivě sledovat,“ dodal Michálek.