Fungování sněmovny by pomohla změna jednacího řádu, vůle k tomu ale chybí všem stranám, říká Kysela

29 minut
Jan Kysela v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Změnu politické kultury v Poslanecké sněmovně by mohla přinést změna jednacího řádu. K ní se ale nikdo nemá, protože je v opozici teď nebo v ní bude časem, a tak mu možnost rozsáhle obstruovat vyhovuje. V Interview ČT24 to řekl ústavní právník, poradce prezidenta republiky a vedoucí katedry politologie a sociologie Právnické fakulty Univerzity Karlovy Jan Kysela. Míní, že by pomohlo, kdyby se čeští politici inspirovali modelem fungování parlamentu v Německu či Rakousku. K odmítnutí kandidáta na ústavního soudce Pavla Simona v Senátu podotkl, že vnímá předěl v přístupu senátorů po nástupu nového prezidenta.

Poslanci minulý týden završili mnohatýdenní třetí čtení vládního konsolidačního balíčku. Opozice se snažila jeho přijetí co nejvíce oddálit – a nebylo to v tomto volebním období zdaleka poprvé. Obstrukce významně prodloužily přijetí dvou letošních důchodových novel, ale třeba i novelu zákona o střetu zájmů. Kvůli obstrukcím je prozatím u ledu například korespondenční volba. Dříve nepředstavitelných rozměrů nabývá často i prosté jednání o pořadu schůze.

Sněmovna tak občas působí paralyzovaně, což ovšem dává vzpomenout i na situace v minulém volebním období, kdy tehdejší opozice dlouhodobě blokovala některé vládou plánované kroky prostřednictvím přestávek klubů nebo kdy někteří poslanci předčítali z knih, třeba o biotopech.

Podle Jana Kysely by sněmovně prospěla úprava jednacího řádu. Ten vznikl v polovině 90. let za jiných podmínek, než jaké panují v české politice dnes. „Je hodně individualistický, což je dobově pochopitelné, protože má ještě v dobré paměti poměry před rokem 1989, kdy poslanci nebyli autonomní bytosti, nebyli nositeli politického programu nebo samostatné vůle,“ ozřejmil.

V současnosti by ale byl pro to, aby se pravidla pro jednání sněmovny naopak více koncentrovala na strany, respektive jejich kluby jako celky, v čemž lze vycházet z německého či rakouského modelu. „Německý nebo rakouský jednací řád jsou postaveny na tom, že existuje shoda na významu projednávaného bodu. Podle toho, jak je bod významný, stanoví se doba, která bude jeho projednávání věnována. Ta se poměrně rozdělí mezi frakce, přičemž zvýhodněny jsou opoziční,“ ozřejmil.

Každý obstruoval, obstruuje nebo obstruovat bude, vůle ke změně proto není

Potíž je však v tom, že vůli ke změně jednacího řádu české sněmovny není vidět. Podle ústavního právníka je to tím, že všem stranám nakonec vyhovuje možnost obstruovat. Buď ji využívají nyní, anebo ji využily v minulosti a opět využijí v budoucnu vzhledem k tomu, že se strany u vlády a v opozici střídají.

„Nemají velký zájem, aby změnili jednací řád do podoby, která se jim v určité konstelaci hodí, ale v jiné konstelaci by se jim hodit nemusela. Jelikož si všichni zaobstruovali, někteří obstruují a někteří čekají, že obstruovat budou, tak chuť dělat něco s obstrukcí je poměrně malá,“ shrnul.

Kysela ale míní, že poslanci, respektive vedení sněmovny, nevyužívají ani vše, co by využívat mohli. Předsedající podle něj například nevyužívají všech možností, jak usměrňovat debatu a nutit poslance, aby mluvili k věci.

„U nás je problém v tom, že předsedající nejsou aktivní – což je dáno tím, kdo to je, protože v podmínkách politicky rozdělené Poslanecké sněmovny předsedající vždy patří k nějaké skupině, k opozici, koalici. Poslanci na něj hledí tímto prizmatem, nechápou ho jako neutrálního strážce pravidel, ale mají vždy pocit, že hájí zájmy své party. To je důvod, proč předsedající nejsou příliš aktivní,“ popsal.

Po volbách lze změnit téměř vše

Jan Kysela připustil, že sám není příznivcem parlamentních obstrukcí. Míní, že principem parlamentní demokracie by mělo být, že opozice musí být slyšet, ale většina má právo vládnout. „Smyslem parlamentu není, aby všichni donekonečna mluvili o čemkoliv, co je napadne. Smyslem parlamentu, zejména tehdy, když je opřen o poměrný volební systém, který akcentuje roli politických stran, je, aby politické strany sdělily, jaké jsou jejich programové požadavky, programové cíle nebo výhrady. K tomu málokdy potřebujeme šest, osm, dvanáct, patnáct hodin.“

Za správnou by obstrukci považoval pouze v případě, kdy by hrozilo, že se vláda pokusí demontovat prvky demokratického státu. Takřka vše lze podle Kysely změnit ve chvíli, kdy se dosavadní opozice dostane do vlády. „Málokterá změna je nevratná, že to už nikdy nedokážete korigovat,“ podotkl.

Zablokování zákonodárného procesu menšinou považuje i za riziko pro pozitivní vnímání demokracie – ale i pro její fungování. „Ve chvíli, kdy by bylo jedno, kdo má většinu a kdo menšinu, tak nemusíme volby konat, abychom přepočítávali mandáty. Mám pocit, že většina má právo vládnout, opozice má právo být slyšena, ale nemá právo být vyslyšena,“ poukázal.

U Ústavního soudu záleží i na tom, kdo je zpravodajem

Sněmovní většina v některých případech řeší obstrukce, které oddalují závěrečné hlasování, tak, že stanoví pevný čas tohoto hlasování. K tomu se již v minulosti vyjádřil Ústavní soud, který v případě schvalování elektronické evidence tržeb rozhodl, že byl takový krok porušením jednacího řádu, zároveň to ale nepovažoval za důvod ke zrušení zákona.

Nynější opozice poukazuje na stanovení pevného času hlasování i v některých svých aktuálních podáních k Ústavnímu soudu. Zda uspěje, je podle Kysely těžké říct. Bude záležet na tom, zda soudci konstatují, že opozice měla, či neměla dost času vyjádřit své postoje, a právník vidí jako zásadní i osobu soudce zpravodaje. Připomněl, že například Eliška Wagnerová byla jako ústavní soudkyně vůči porušením pravidel jednání podstatně přísnější než třeba Jan Filip.

Kdyby ale Ústavní soud kvůli porušení jednacího řádu zákon zrušil, nelze podle Jana Kysely očekávat, že by okamžitě přestal platit. „Nejpravděpodobnější reakce Ústavního soudu je, že odloží vykonatelnost nálezu. Řekne: Sice to bylo protiústavně přijato, ale pokud to během půlroku, roku stihnete přijmout znovu, řádně, tak proti zákonu věcně nic nemám,“ shrnul.

Tím, že se opozice obrací s těmito argumenty na Ústavní soud, však znemožňuje to, aby se z pevného zařazení času hlasování stala parlamentní zvyklost. Kysela poukázal, že takové zvyklosti, které jsou v rozporu s jednacím řádem, ve sněmovně existují. Konkrétně se zmínil o přestávkách na jednání klubu. Podle zákona by se o nich mělo hlasovat. Fakticky je předsedající uděluje na požádání bez hlasování – a i přestávky strany někdy používají jako měkčí formu obstrukce.

Odmítnutí Simona

V souvislosti se svou rolí na Hradě, kde se mimo jiné podílí na doporučení kandidátů na ústavní soudce, vnímá velký a evidentní předěl v přístupu senátorů po nástupu Petra Pavla do funkce. Předtím podle něj horní komora nikdy tak zevrubně kandidáty neprověřovala.

Podle Kysely to může být tím, že přibývá senátorů s vlastní představou o vlastnostech ústavního soudce. „Ve chvíli, kdy se střetávají ty pozitivní představy, tak to nemusí dopadnout.“ Jako v případě Pavla Simona, kterého Senát ve středu odmítl.

Kysela ocenil, že senátoři srozumitelně dávali najevo své výtky. „My jsme o většině těch věcí věděli, pan Simon před námi nic nezamlčel,“ ujistil. Pavlovu poradnímu panelu se však zdálo, že Simonovy přednosti převažují. Kandidát, u něhož by nikdo neměl žádnou výtku, podle Kysely neexistuje. „Nevím, jestli je to chyba toho mechanismu,“ dodal k procesu výběru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Hasiči varují před bruslením na tenkém ledě

Teploty hluboko pod bodem mrazu daly příležitost venkovnímu bruslení. Hasiči ale varují před možnou nedostatečnou tloušťkou ledu a nabádají k opatrnosti. Vedle radostí navíc zamrzlé řeky přináší i obavy. Na některých místech vodohospodáři varují před možnými povodněmi.
před 5 hhodinami

Rétorika je vyhrocená, říká Vondráček. Trump podle něj „odhodil rukavice“

Místopředseda hnutí ANO Radek Vondráček věří, že americký prezident Donald Trump má šanci zajistit na Ukrajině dlouhodobý mír a že o to také upřímně usiluje. Současná situace je podle něj dlouhodobě neudržitelná. Na dotazy moderátora v pořadu Interview ČT24 ohledně ruské války na Ukrajině, postoji k Moskvě či k Trumpově strategii pro ukončení konfliktu ale Vondráček jen málokdy vyjádřil jasný názor a radši se odvolával na „diplomatickou zdrženlivost“.
před 5 hhodinami

Policie obvinila mladíka z vraždy dvou prodavaček v Hradci Králové

V jednom z obchodů v Hradci Králové zaútočil ve čtvrtek ráno muž nožem. Při útoku zemřely dvě prodavačky. Policie podezřelého muže zadržela a uvedla, že je to šestnáctiletý Čech z Hradecka, a následně jej obvinila z vraždy. Bude žádat vazbu. Mladíkovi hrozí v případě odsouzení až deset let vězení. Zavražděným ženám bylo 19 a 38 let. Oběti si útočník podle kriminalistů zřejmě vybral náhodně. Útok se stal v obchodní zóně v ulici Akademika Bedrny.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Internistů ubývá, potřeba jich je ale stále více

Milion lidí ročně vyhledá v Česku péči internisty, na interní oddělení připadá největší podíl nemocničních lůžek i hospitalizací. Specialistů na tento obor ale ubývá. Česká internistická společnost České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně proto připravila program, který má obor zatraktivnit pro mladé lékaře.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Končí termín pro první kolo podávání přihlášek na střední školy

Ve čtvrtek končí termín podávání přihlášek na střední školy pro první kolo přijímacích zkoušek. Uchazeči je mohou podávat po celý den, lze využít elektronický systém DiPSy. Přihlášku musí podat všichni zájemci o studium na střední škole. Tedy i ti, kteří se hlásí na nematuritní obory.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Tragédie jako v Hradci jsou výjimečné, neměly by měnit chování, říká psycholog

Chování lidí, kteří se stanou agresory, se dá mnohdy předvídat, říká krizový intervent, psycholog a psychoterapeut Tibor Brečka. Zdůrazňuje, že útok v Hradci Králové patří k „neuvěřitelným výjimkám“, podle kterých není dobré měnit pravidla.
před 11 hhodinami

Výborný: Kontroly chovů hospodářských zvířat budou v příštích třech týdnech

Mimořádné kontroly chovů hospodářských zvířat, které ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) nařídil v pondělí, se uskuteční v následujících třech týdnech. Zacílí se na problematické chovy dojného skotu, které mají například větší procento nucených porážek na farmě, oznámil ministr. Farem a chovů dojného skotu je podle něj v Česku asi 1300, na síti X uvedl, že kontroly se uskuteční u zhruba stovky z nich.
před 12 hhodinami

Pavel má výhrady ke způsobu přijímaní vysokoškolské novely

Prezident Petr Pavel u novely vysokoškolského zákona nepovažuje způsob přijímání legislativy za správný, snahou by podle něj mělo být odpoutat se v co nejvyšší míře od přílepků. Své výhrady sdělil i ministru školství Mikuláši Bekovi (STAN). Novela, která má přinést větší samostatnost Národního akreditačního úřadu nebo reformu doktorandského studia, aktuálně čeká na prezidentův podpis.
před 12 hhodinami
Načítání...