Od západu přišly do Česka silné bouřky, Český hydrometeorologický ústav kvůli nim vyhlásil nejvyšší stupeň nebezpečí. Postupovaly dále k východu, kde slábly. Hasiči vyjížděli k desítkám nehod způsobených větrem, hlavně k popadaným stromům na železnicích a silnicích. Silný vítr působil škody také na západě Německa, kde podle policejní mluvčí město Paderborn zasáhlo tornádo.
Extrémní bouřky vtrhly do Česka, hasiči často zasahovali
Podle informací, které ČHMÚ zveřejnil na Facebooku, byl během bouří nejvyšší naměřený náraz větru z Plzně-Mikulky, a to 126 kilometrů za hodinu.
Před půlnocí se linie bouřek přesunula na Moravu a do Jihočeského kraje doputoval shluk bouřek z Bavorska. Silný vítr komplikoval železniční dopravu, kvůli popadaným stromům byl přerušen provoz i na několika hlavních tratích v Plzeňském, Karlovarském či Středočeském kraji.
„V souvislosti s meteorologickou situací aktuálně evidujeme zvýšené množství mimořádných událostí. Nejvíce v kraji Plzeňském, Středočeském a Karlovarském. Jedná se zejména o odstranění popadaných stromů,“ uvedli hasiči na Twitteru.
Správa železnic na uvedla, že byl kvůli večerním bouřkám omezený provoz u Lipové u Chebu, kde spadl strom na trakční vedení. Spadlé stromy byly také v úsecích Holýšov - Staňkov, Stráž u Tachova - Bor a Přeštice - Švihov.
Silnou bouřku hlásilo také pražské letiště Václava Havla, které kvůli ní pozastavilo činnost na přistávací ploše. Později uvedlo, že provoz je obnoven, tři lety ale musely být odkloněny na jiná letiště.
Pražští hasiči zasahovali mezi devátou a jedenáctou večerní u více než šesti desítek událostí. „Jednalo se o uvolněné plechy, popadané stromy a větve. Nejvíce událostí bylo mezi 21. a 22. hodinou v severní a severovýchodní části Prahy,“ uvedl mluvčí Martin Kavka.
Bouře také omezila pražskou hromadnou dopravu. Podle informací Pražského dopravního podniku byl přerušen provoz tramvají mezi Chotkovými sady a Malostranskou z důvodu poškození trolejového vedení. I na dalších místech byly hlášeny poruchy.
Německo hlásí rozsáhlé škody
Silné bouře zasáhly i západ Německa. Až 40 zraněných, z nichž deset je ve vážném stavu, způsobila silná bouře ve městě Paderborn na západě Německa. Podle policejní mluvčí město zasáhlo tornádo. Meteorologové to prověřují. Silná bouře zasáhla i nedaleké město Lippstadt v Severním Porýní-Vestfálsku, uvedla agentura DPA. V Bavorsku utrpělo v důsledku bouře zranění 14 lidí.
Silný vítr strhl řadu střech v místním průmyslovém parku a způsobil další škody na majetku. Policie dříve prohlásila, že na místě panuje chaos.
Následky bouří v Čechách
Po přechodu bouří na západě Čech hasiči vyjížděli k desítkám událostí. Výjezdy měli hasiči v Plzeňském i Karlovarském kraji. Většinou šlo o odklízení spadlých stromů. Ve Františkových Lázních strom spadl na osobní auto a zranil jednoho člověka, řekl mluvčí krajských hasičů Martin Kasal. Větrem zlomené stromy a větve zkomplikovaly i dopravu na železnici.
V Karlovarském kraji vyjížděli hasiči v důsledku bouřky v prvních hodinách k asi padesáti událostem. Nejčastěji šlo o stromy spadlé na vozovku. Hasiči byli také povoláni k uvolněným střešním krytinám.
Podobně tomu bylo i v Plzeňském kraji „Vyjíždíme i několikrát do minuty. Stromy, střechy, například Šimerova ulice Plzeň - Bory, v Kamenném Újezdu u Nýřan šlo o plechovou garáž, ve Starém Sedle o sloup elektrického vedení a stržené kabely,“ uvedli plzeňští hasiči.
Hasiči v Ústeckém kraji vyjížděli od 20:00 kvůli silné bouři ke 48 událostem, šlo o popadané stromy na silnice a železniční tratě. „Žádný pád stromu na objekt neevidujeme,“ řekl mluvčí krajských hasičů Milan Tabi. Hasiči zasahovali hlavně na Lounsku a Litoměřicku, k několika stromům vyjeli také na Děčínsko a Chomutovsko.
Hasiči v Libereckém kraji vyjeli při bouřce mezi 21:00 a 22:00 k osmi spadlým stromům, uvedli na Twitteru. Šest jich bylo na Českolipsku a dva na Liberecku. Podle dat od meteorologů při bouřce byly v té době nejvydatnější srážky v kraji v Jizerských horách, napršelo tam až 17 litrů na metr čtvereční.
Kvůli popadaným stromům na koleje či trakční vedení se večer zastavil železniční provoz na několika hlavních i regionálních tratích hlavně v západních, středních a jižních Čechách. Z hlavních tratí vlaky nejezdily v úseku mezi Plzní a Chebem, Plzní a Klatovy nebo mezi pražskou Uhříněvsí a Strančicemi na koridoru do Benešova a Českých Budějovic.
Během dne padaly teplotní rekordy
Teplotní rekordy padly v Česku během dne zhruba na třetině stanic, které měří alespoň třicet let. Loni meteorologové zaznamenali první tropický den o deset dní dříve, 10. května, předloni zase až 13. června a třeba v roce 2018 už 3. května.
Nejčastěji padaly teplotní rekordy z 20. května roku 1979. Je to příklad Kuchařovic nebo Českých Budějovicích, kde bylo 30,8 stupně Celsia, zatímco maximum před 43 lety mělo hodnotu 29,2 stupně Celsia. V Havlíčkově Brodě sice teplota zůstala pod tropickou třicítkou, přesto tam překonali teplotní rekord z roku 1924. Meteorologové tam naměřili 29,4 stupně Celsia, o stupeň víc než před 98 lety.
V Plzeňském kraji bylo odpoledne nejtepleji v Plzni - Bolevci. Přístroje tam ukázaly 30,9 stupně Celsia, což je o jednu desetinu stupně víc, než byl dosavadní rekord stanice z roku 1979, řekl ČTK Pavel Kopeček z plzeňské pobočky Českého hydrometeorologického ústavu. Na dalších stanicích západních Čech se teploty přes hranici třiceti stupňů nedostaly.
Několik desetin přes třicet stupňů zaznamenaly stanice v pražských Komořanech a na Karlově. V Klementinu, nejstarší tuzemské stanici fungující nepřetržitě od roku 1775, teploměr podle pracovníků ČHMÚ ukázal 29,8 stupně. Jako nejvyšší naměřená teplota tak zůstane v historických tabulkách Klementina údaj z roku 1797, kdy bylo v centru města 30,3 stupně Celsia. Nejchladnější 20. květen naměřili v Klementinu v roce 1876 - minus 0,7 stupně.
Ve Zlínském kraji nejvyšší teploty dosáhly 26 až 28 stupňů, nepřiblížily se tak rekordům přes 29 stupňů z roku 1993. Jen ve stanici Strání překonaly s 27,9 stupni dosavadní 29 let starý rekord, který měl hodnotu 27,5 stupně Celsia.