Europoslance nezajímají české volby, chrání evropský rozpočet, shodují se odborníci

Nahrávám video

Rezoluce europoslanců o střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) není sice právně závazná, ale vláda by ji měla brát vážně. Evropské orgány konají, aby chránily peníze evropských daňových poplatníků, nikoliv aby ovlivňovaly volby v členských státech, zaznělo od odborníků v Devadesátce ČT24. Při rozboru situace kolem dotací je potřeba stanovisko nezávislého soudu, úplné zastavení evropských dotací by ale Česku hrozit nemělo, domnívají se.

Byť rezoluce není právně závazným dokumentem, česká vláda by ji měla brát vážně, i kdyby jen z pohledu prestiže, je přesvědčen Tomáš Weiss z katedry evropských studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. „Pokud se vámi zabývá Evropský parlament a proti vám přijme rezoluci, tak už to něco znamená. Europarlament se v principu nezajímá o jednotlivé členské státy, primárně kontroluje Evropskou komisi,“ připomíná.

Zdůrazňuje, že europoslance zajímá, jak se utrácí peníze z unijního rozpočtu, a nejde jim o ovlivňování jakýchkoliv voleb. „Evropský parlament není celek, který by mluvil jedním hlasem, je to politické kolbiště,“ popisuje politolog s tím, že obviňovat EP z postranních úmyslů není logické.

Přesto se Weiss domnívá, že Evropská komise se bude snažit, aby nebyla ze zásahu do českých voleb obviněna, a nebude konat rychle. Podotýká také, že pořádek v Česku musí udělat české orgány samy, přičemž Evropský parlament ani Evropská komise jim v tom nepomohou.

Potřebujeme stanovisko soudu, míní Tomášek

Podle profesora evropského práva Michala Tomáška připomíná argumentace, že Brusel zasahuje do vnitřních záležitostí Česka, slovník Pekingu. Odmítá, že by šlo o vnitřní záležitosti Česka, jelikož je členským státem Evropské unie, podílí se na tvorbě jejího rozpočtu a participuje na jednotném trhu.

„Také musíme respektovat soutěžně právní pravidla Evropské unie. V právní rovině Evropský parlament koná v zájmu EU jako celku čili ochrany rozpočtu a ochrany evropského daňového poplatníka,“ vysvětluje proděkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Dilema dle Tomáška existuje v názoru, zda by Evropská komise měla vykládat právo členského státu. Někteří odborníci tvrdí, že nikoliv, na druhou stranu Komise musí dělat cokoliv, aby ochránila rozpočet a daňové poplatníky. „Výklad se v poslední době kloní k tomu, že unijní orgány jsou do jisté míry oprávněny se národním právem zabývat,“ podotýká.

Nahrávám video

Připomíná, že v obecné rovině má vždy přednost právo evropské před právem členského státu, jde ovšem o zjednodušující pohled. I proto je potřeba, aby celou věc posoudil nezávislý soud, zdůrazňuje profesor evropského práva. „Je velká škoda, že nikdy žádný český vnitrostátní soud se nezabýval otázkou, jestli je pan premiér ve střetu zájmů, nebo není,“ říká Tomášek s tím, že autoritativní výklad dá Soudní dvůr EU, k němuž se obrátila firma z holdingu Agrofert.

Verdikt by měl záležitost vyjasnit. „Až dosud jsou to právní názory úředníků – úředníků EK na jedné straně a úředníků české exekutivy na straně druhé,“ popisuje Tomášek, podle nějž by tuzemské úřady měly postupovat obezřetně.

Zastavení všech dotací nehrozí, míní expert

Na tom, kam evropské peníze směřují, se podílí Evropská komise i české úřady, vysvětluje konzultant Jan Jedlička. Mantinely nastavuje Komise a jeden z nich hovoří o tom, že firma, jejíž majitel může být ve střetu zájmů, by neměla peníze pobírat. „To je kámen úrazu, jestli v tomto případu splnil pan premiér všechny příslušné právní dokumenty tak, aby konflikt zájmů stoprocentně vyloučil, nebo existuje podezření, že trvá,“ konstatuje jednatel DBJ Advisory.

Podle Jedličky si české úřady samy uvědomují, že podezření existuje, a proto nepožádaly Brusel o proplacení některých dotací, které už předtím samy proplatily. „Teď je otázka, jestli ta příslušná ministerstva, když jim to Evropská komise neproplatí a jsou to evropské dotace, by měla peníze žádat zpět po holdingu Agrofert,“ uvažuje a dodává, že podle něj by tuzemská ministerstva měla finance od Agrofertu vymáhat.

Jedlička se dle svých slov nebojí toho, že by Komise zastavila kvůli dotačním kauzám veškeré peníze, které do Česka směřují, připouští ale, že je potřeba počkat na definitivní závěry celého procesu. Dodává, že případné zastavení dotací by znamenalo ránu, zejména v postcovidové ekonomice, tuzemské hospodářství by ale netratilo až natolik, aby se bez evropských peněz dostalo do recese.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 23 mminutami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 11 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 15 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 19 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 22 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.