V kauze zkrachovalé stavební firmy H-System se kvůli mnoha protichůdným zájmům nedalo najít řešení, které by vyhovovalo všem, zdůvodnil své úterní rozhodnutí Ústavní soud. Zamítl tím stížnost družstva Svatopluk. To ve středu oznámilo, že chce na odkup domů získat úvěr. Plánuje se také obrátit na Evropský soud pro lidská práva.
Družstvo Svatopluk si chce na byty vzít úvěr. Babiše žádá, aby se stát zaručil u bank
Členové družstva Svatopluk mají podle verdiktu Nejvyššího soudu vyklidit domky, které po krachu H-Systemu na vlastní náklady dostavěli. Neměli však souhlas konkurzního soudu. Podle verdiktu Nejvyššího soudu má správce konkurzní podstaty vytunelovaného H-Systemu Josef Monsport právo zpeněžit nemovitosti ve prospěch všech věřitelů. Monsport už dříve uvedl, že bude spolu s věřitelským výborem hledat rozumné řešení.
Družstvo Svatopluk ve středu oznámilo, že chce získat úvěr na odkup domů. Většina obyvatel je ovšem v důchodovém věku, bude tak obtížné peníze od banky získat. Ti obyvatelé v produktivním věku jsou většinou dědicové po lidech, kteří si domy dostavěli. Družstvo proto požádalo premiéra Andreje Babiše (ANO), aby stát u banky za úvěr ručil.
„Já jsem včera (v úterý) večer požádal pana premiéra, jestli by nemohl nějakým způsobem nám pomoci, abychom dostali úvěr takový, který by staříky, kteří tam bydlí, nepoložil,“ řekl předseda Svatopluku Martin Junek. Družstvo by podle něj chtělo dlouhodobý úvěr s přijatelnou výší splátek. Junek nyní bude oslovovat také přímo banky, zda od nějaké nedostane konkrétní nabídku.
Babiš už v úterý v reakci na rozhodnutí Ústavního soudu uvedl, že záležitost analyzuje ministryně spravedlnosti. „V současné chvíli již zřejmě nejsou zákonné možnosti, jak kauzu H-Systemu řešit. Situace ale nemusí být úplně bezvýchodná. Vláda může například přijmout mimořádné opatření. O tom, zda a jaké, však bude teprve jednat,“ reagoval ve středu mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Podle premiéra by z morálního hlediska bylo dobré, kdyby o domy neprojevil zájem nějaký spekulant a lidé si je mohli koupit za minimální cenu.
Junek také ve středu vyzval advokátku Hanu Marvanovou, která zastupuje další část klientů bývalého H-Systemu ve sdružení Maják, aby Svatopluku přepustila jedno místo ve věřitelském výboru. Maják má ve věřitelském výboru dva zástupce, družstvo Svatopluk jako druhý největší věřitel žádného. Největší, zhruba miliardovou pohledávku, drží firma Gomanold s kyperským majitelem.
Ústavní soud: Svatopluk musel vědět, že investovat do domů je problém
Podle ústavních soudců, kteří v úterý odmítli stížnost družstva Svatopluk proti rozhodnutí Nejvyššího soudu, museli obyvatelé domků nejpozději od soudního rozhodnutí z roku 2008 vědět, že nemovitosti patří do konkurzní podstaty H-Systemu. Stejně dlouho také bylo jasné, že jejich postup při svépomocné dostavbě představuje problém. Tehdy totiž justice zamítla vylučovací žalobu a potvrdila, že nemovitosti tvoří součást konkurzní podstaty.
„Jak správně podotkl Nejvyšší soud, od října 2008 tedy nebylo žádných pochyb o vlastnictví předmětných nemovitostí,“ stojí v usnesení.
Ústavní soudce zpravodaj Jiří Zemánek ve středu řekl, že nynější rozhodnutí je v podstatě ranou z milosti, ukončuje čekání na kroky, které byly celou dobu nevyhnutelné. Správce konkurzní podstaty podle něj postupuje logicky, musí chránit zájmy věřitelů jako celku. Lidé kolem Svatopluku mohli podle Zemánka podat ústavní stížnost už v roce 2008. Teď už nebyl prostor s tím něco udělat, konstatoval Zemánek.
Vyjdádřil také důvěru v to, že existuje prostor pro dohodu mezi družstvem Svatopluk a správcem Monsportem. Dohoda se může týkat ceny, za kterou by obyvatelé domky odkoupili, stejně jako podmínek jejich účasti ve výběrovém řízení při zpeněžování konkurzní podstaty.
Zemánek očekává, že Monsport bude postupovat tak, jak mu ukládá konkurzní řád. Výbor věřitelů by měl pokud možno brzy rozhodnout, jak bude konkurzní podstata zhodnocena, a zda se výběrového řízení, jehož účelem je zpeněžit nemovitosti, zúčastní i družstvo.
V usnesení soud vyzval Monsporta, aby postupoval vždy s ohledem na možné dopady pro rodiny žijící v domcích, a to třeba i při zpětném uplatňování nároku na nájemné.
Cenu domů při eventuálním odkupu by podle Zemánka určoval znalecký posudek. „Mělo by to být za tržní cenu dnešní, pochopitelně. Jestli dojde k nějakému narovnání, které umožní vrátit cenovou hladinu zpátky, to je mimo možnosti posouzení ÚS. To je věc jednání mezi nimi navzájem, jistě k tomu dojde, očekáváme, že náš apel na konkurzního správce bude vyslyšen,“ řekl Zemánek.
Nejvyšší soud nepochybil, řekli ústavní soudci
Nejvyšší soud podle ústavních soudců ve složité situaci a spleti protichůdných zájmů rozhodl správně. „Ústavní soud neshledal pochybení v postupu a rozhodnutí Nejvyššího soudu, který upřednostnil zájem řádově mnohem početnější skupiny účastníků projektu H-System, kteří se – na rozdíl od stěžovatelů – rozhodli uplatňovat svá práva zákonnou cestou jako věřitelé v konkurzním řízení,“ uvedl ÚS v tiskové zprávě.
Společnost H-System uzavřela po svém založení v roce 1993 se stovkami zájemců smlouvy o výstavbě a převodu bytů a domků v okolí Prahy. Na podzim 1997 zkrachovala, dokončila jen 34 rodinných domů. Tisícovka lidí přišla po pádu H-Systemu o miliardu korun. Majoritní akcionář Petr Smetka si za vytunelování firmy odpykal 12 let ve vězení.
Situace členů Svatopluku je specifická tím, že si byty sami na vlastní náklady dostavěli, ovšem bez souhlasu konkurzního soudu. Na ústavní soudce se obrátilo jednak družstvo, jednak 21 obyvatel domků, ti však podle ÚS vůbec neměli oprávnění stížnost podat. Povinnost vyklizení stanovená Nejvyšším soudem se totiž týkala družstva jako právnické osoby. I jeho stížnost ale soud odmítl, zdůvodnil to zjevnou neopodstatněností.
Družstvo poukazovalo například na údajný rozpor výkonu práva správce konkurzní podstaty s dobrými mravy a zdůrazňovalo svou vlastní dobrou víru. Podle ÚS však námitky postrádaly „potřebný ústavněprávní přesah“. Ani původně stanovenou měsíční lhůtu k vyklizení domů nepovažoval ÚS za natolik nepřiměřenou, aby zavdávala důvod pro zrušení rozsudku.
ÚS také konstatoval, že kdyby zrušil loňské rozhodnutí Nejvyššího soudu, postavení družstva ani obyvatelů domků by to nijak zásadně nezlepšilo. „Předmětné bytové domy jsou totiž stále součástí konkurzní podstaty a vyhovění ústavní stížnosti by je neochránilo před jejich případným zpeněžením a následným uplatňováním vlastnického práva nového nabyvatele,“ stojí v usnesení.
Na ústavní soudce se v kauze obracel i prezident Miloš Zeman. Nebyl však účastníkem řízení, soud tak podle Zemánka jen vzal jeho podnět na vědomí, byť chápal prezidentovu motivaci.
Monsport by rád domy prodal
Případ se týká zhruba šedesáti rodin. Dosud se vystěhovat nemusely, podle Monsporta to nehrozí ani v následujících dnech. „Ty nemovitosti jsou dlouhá léta zapsány v konkurzní podstatě, čili musí být podle zákona prodány. Čekali jsme na rozhodnutí ústavního soudu z toho důvodu, že tam bylo nejasné, jestli tam neváznou nějaká užívací práva lidí, kteří tam bydlí,“ dodal správce konkurzní podstaty Monsport.
Monsport v úterý řekl, že domy by rád prodal jako celek jednomu majiteli, který by je současným obyvatelům dál pronajímal. Rozhodnutí prodat domy i s lidmi by se družstvo podle svých představitelů nebylo schopné bránit, případný zájemce by totiž za domy nabídl mnohem vyšší sumu, než jakou může zaplatit Svatopluk.