Silničáři se po zimě pustili do oprav silnic i nových staveb. Řidiči tak na některých místech musí počítat se zdržením a objížďkami. Část krajů zároveň hlásí, že údržba a výstavba komunikací je kvůli inflaci nákladnější. Navíc teď na projekty dostávají míň peněz z Integrovaného regionálního operačního programu, a víc tak musí dávat ze svého rozpočtu.
Jednou z poškozených silnic je například dálnice D46 na Prostějovsku. „Museli jsme přistoupit k rychlé výměně povrchu vozovky. Je zatížená, především pokud jde o těžkou kamionovou dopravu, a to se samozřejmě na povrchu podepisuje,“ popsal mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.
Protože po dálnici mezi Prostějovem a Vyškovem projede denně více než osmatřicet tisíc aut, hrozí každé zúžení kolonami. A dlouhé kolony čekají i na silnici první třídy u Bělé pod Pradědem. Pokud by ji teď silničáři neopravili, po další zimě by se prý nejspíš rozpadla.
„Naši občané se budou moci dopravit přes stavbu, ale samozřejmě byli upozorněni na to, že bude docházet k možným časovým zpožděním,“ upřesnila místostarostka Bělé pod Pradědem Vlasta Ťulpíková (nestr.).
Skoro rok pak bude trvat stavba kruhového objezdu na Ústecku. Řidičům má přinést plynulejší dopravu a obyvatelům města její zklidnění. Jenže než bude kruhový objezd hotový, čeká je pravý opak. „Budeme stavět takzvaně za provozu. Dopravní režimy budeme v jednotlivých etapách upravovat tak, aby provoz projel a my jsme mohli plynule stavět,“ poznamenal mluvčí ŘSD.
Například na silnici u Adamova na Brněnsku je teď naopak naprostý klid, protože je celá uzavřená. Při opravách železničního koridoru ji poničila stavební technika a nákladní vozy. Dostane tak zcela nový povrch. „Celé to zajišťuje a financuje Správa železnic. Je to vlastně oprava komunikací poškozených stavbou,“ vysvětlil Martin Hofírek ze Správy železnic. Jihomoravský kraj díky tomu ušetří peníze. Na jeho území je ale dalších víc než sedm set kilometrů silnic druhé a třetí třídy ve špatném stavu.
Krajská tíseň
Významné částky na výstavbu, modernizace a rekonstrukce silnic druhé a třetí třídy šly v posledních osmi letech z peněz EU. Celkem to bylo skoro dvaatřicet miliard korun. V následujícím období ale kraje dostanou pouze třetinovou částku, a navíc jen pro silnice druhé třídy. Ministerstvo pro místní rozvoj odhaduje, že tři čtvrtiny peněz půjdou na modernizace a opravy, čtvrtina pak na výstavbu nových úseků.
„Většina silnic je ve vlastnictví krajů a finanční prostředky na jejich opravu z operačních programů Evropské unie se bohužel snižují. Jsou peníze ze státního programu dopravní infrastruktury, ale ani těch není mnoho,“ potvrzuje komplikovanou situaci výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková.
„Věřím tomu, že dojde ke změně rozpočtového určení daní, a tím pádem budeme mít větší daňové příjmy a budeme si moct dovolit opravovat více silnic, nebo stejné množství silnic, i když už nebudou tak štědré dotace z Evropské unie,“ soudí hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich (KDU-ČSL).
Omezení v hlavním městě
Velké komplikace čekají taky řidiče v Praze. Dělníci za plného provozu opravují dilatační spáry na Radotínském mostě. Denně se kvůli tomu v místě tvoří dlouhé kolony. Silničáři tvrdí, že oprava bude hotova do konce dubna a nijak nenaruší start rekonstrukce Barrandovského mostu – právě Radotínský most bude zásadní objízdnou trasou.
Přípravné práce druhé etapy barrandovské rekonstrukce už začaly, zatím se pracuje hlavně uvnitř mostu. Opravit se musí i opěrné zdi podél strakonické rampy a pilíře barrandovské rampy. S ostrým startem rekonstrukce ale přijdou i komplikace, spojnici denně využije 140 tisíc aut.
„Od 15. května bude uzavřená jedna rampa a řidiči budou moci využít druhou rampu, která vede na Smíchov,“ sdělila mluvčí TSK Praha Barbora Lišková. U Lihovaru bude opět k dispozici takzvaná vratná rampa a 15. května se zábrany odstraní a řidiči se tudy dostanou od Smíchova na Jižní spojku.
Řidiči by určitě měli používat mobilní dopravní aplikace. Pražský magistrát pak všem doporučuje využívat městskou hromadnou dopravu.
Nové způsoby oprav
S opravou silnic může pomoct také mikrovlnná technologie. Ministerstvo dopravy tento týden k jejímu využití udělilo potřebné oprávnění. Náklady jsou ve srovnání s klasickým postupem asi poloviční. Už teď ji využívá třeba Technická správa komunikací v Praze nebo Ředitelství silnic a dálnic.
„Technologie je vhodná pro noční provoz, rovněž má využití v zimě, kdy obalovny neprodukují teplé směsi a tato technologie výtluk ohřívá lokálně. Tam, kde se to nehodí, jsou už potom výtluky větších rozměrů,“ popsal generální ředitel TSK Praha Jozef Sinčák. Zacelit jedno menší poškození silnice trvá necelou hodinu. Aktuálně pomocí mikrovln zvládnou opravit kolem tří set výtluků za měsíc.
