Dezinformační scéna v Česku oslabila. Ruská propaganda ale bude sílit, říká politolog Gregor

Nahrávám video
Studio ČT24: Politolog Miloš Gregor komentuje dezinformace o válce na Ukrajině
Zdroj: ČT24

V souvislosti s válkou na Ukrajině se objevuje řada dezinformací. Centrum proti terorismu a hybridním hrozbám (CTHH) ministerstva vnitra doporučuje vzhledem k eskalaci ruské invaze na Ukrajině sdílet jen ověřené informace z důvěryhodných zdrojů, aktivně vystupovat proti kremelské válečné propagandě a nahlašovat nenávistný nebo nelegální obsah na sociálních sítích. Podle expertů je nyní v Česku nicméně vliv dezinformací utlumený i kvůli blokaci osmi dezinformačních webů. „Evidentně je teď dezinformační scéna ještě trochu rozhozená a nekonsolidovaná,“ míní politolog Miloš Gregor z Masarykovy univerzity.

Internetová skupina Čeští elfové, která si klade za cíl boj s cizími dezinformačními kampaněmi, uvedla, že návštěvnost dezinformačních webů v posledním týdnu klesla na polovinu. 

Přispěl k tomu i krok tuzemského internetového sdružení CZ.NIC. Po konzultacích s bezpečnostními složkami státu a na základě doporučení vlády totiž zablokovalo osm dezinformačních webů. Podle politologa Miloše Gregora tento krok výrazně omezil vliv ruské propagandy v Česku, do budoucna ale očekává postupnou „konsolidaci dezinformační scény“. 

V rozhovoru pro Českou televizi dodal, že vnímá tři příčiny současného utlumení vlivu dezinformačních webů. „Pokud odstřihnete od provozu osm nejvýznamnějších a nejvýraznějších kanálů, tak to samozřejmě ovlivní proud informací. Druhá věc, stejně zásadní, je, že se o válce bavíme přibližně týden. To je relativně krátká doba na to, aby se i dezinformátoři vzpamatovali,“ míní Gregor. 

Zásadní přičinou pro současnou situaci v České republice je podle něj ale změna postoje části politické scény. „Byli tu dlouho viditelní čelní politici, kteří byli takovými ideovými a názorovými vůdci pro řadu dezinformátorů – ať už jde o Miloše Zemana, Tomio Okamuru, nebo zástupce KSČM. Ti politici teď buď, jako Tomio Okamura, mlčí, nebo invazi a Vladimira Putina kritizují. Celá scéna tak přišla o někoho, o jehož názory by se mohla opřít ,“ upřesňuje svůj argument. 

Dezinformátoři budou podle Gregora v příštích týdnech stále víc přebírat propagandu Moskvy

„Konflikt je stále příliš čerstvý na to, aby tady byla živná půda pro nějaký příběh, který by šel proti hlavnímu sdělení, které vidíme, že Rusko napadlo Ukrajinu. Otázka je, jak to bude vypadat v následujících týdnech a měsících, pokud bude konflikt dále přetrvávat,“ řekl.  V dalších týdnech podle něj totiž bude zejména ruská propaganda v Česku sílit. 

Obsah a podoba dezinformací ohledně války na Ukrajině podle něj bude kopírovat oficiální stanoviska Kremlu. „Weby z drtivé většiny případů jen papouškují to, co říká Kreml. Můžete se podívat do hlavních ruských médií, která jsou hlásnou troubou místní propagandy a jsou tvrdě cenzurována, abychom viděli, co nás čeká,“ uvádí.

Upozorňuje, že se „dá očekávat obhajoba invaze jakožto mírové mise na nacistický stát, který ohrožuje Ruskou federaci, a že západní spojenci konflikt vyvolávají a Rusko je jen v pozici, kdy se brání.“ 

Vláda musí monitorovat informační toky dezinformací, apeluje Gregor

Recept, jak zabránit dalšímu šíření nepravdivých a propagandistických zpráv, podle Gregora neexistuje, souhlasí ale s iniciativou úřadů, které vyzývají k blokaci dezinformačních webů. „To, že CZ.NIC odstřihl od provozu ty nejhlásnější trouby kremelské propagandy, je správně. Věřím, že je na čase se zamyslet i nad jinými weby, které tuto propagandu hlásají, byť ne třeba tak explicitně a nejsou napojeny na Kreml, ale podrývají národní bezpečnost,“ dodal. 

Ohrožení státu vnímá v tom, že část webů podle něj prostřednictvím propagandy zmanipulovala jednotlivce z Česka, aby se účastnili bojů na ruské straně. „Napadené Ukrajině  pomáháme se bránit zbrojními dodávkami, finančně, humanitární pomocí, přičemž někteří jedinci pomáhají ze strany Ruska rozpoutávat válku,“ ilustruje svůj příklad s tím, že by v tomto připadě měla vláda zachovat dosavadní postoj. 

„V podobných případech musí být vláda velice tvrdá, protože už není prostor si jen vysvětlovat, jak funguje propaganda. Zároveň je třeba sledovat, kam se přesouvají informační zdroje. Tohle by měla vláda vyhodnocovat a na základě toho případně navrhovat další kroky,“ uzavírá.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 8 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 9 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami
Načítání...