Bývalý šéf rozvědky: Prezident by do jmenování Koudelky mluvit neměl, Babiš kličkuje

Nahrávám video
Karel Randák v Interview ČT24
Zdroj: ČT24

Premiér se jmenování šéfa Bezpečnostní informační služby vyhybá a vykrucuje, řekl v pořadu Interview ČT24 Karel Randák. Kauzu Vrbětice podle něj politici zpackali, nejvíce ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Bývalý šéf rozvědky je přesvědčen, že měli více jednat se spojenci tak, aby byla odezva vůči Rusku výraznější.

„Podle mě je premiér pod jakýmsi tlakem, měl by řešit něco v rámci své kompetence, ale vyhybá se tomu, řešit to nechce,“ řekl Randák. „Vláda a konkrétně premiér na to měl několik týdnů nebo měsíců, aby tu záležitost vyřešil,“ myslí si. „Z mého pohledu je to takové zoufalství. Částečně jde o podcenění situace, za druhé se můžeme domnívat, jestli jsou v tom nějaké boční politické tlaky, například ze strany pana prezidenta“ dodal. 

Randák hodnotí premiérovo odkládání Koudelkova jmenování jako kličkování. „Buď Michal Koudelka dělá svou práci dobře, nebo ji dělá špatně. Vyprší mu mandát a buď je třeba ho jmenovat, nebo je třeba ho odvolat. Pokud práci dělá dobře, nevidím důvod ho znovu nejmenovat a vyhýbat se rozhodnutí je čirý alibismus,“ řekl v pořadu. 

Premiér Andrej Babiš (ANO) se byl o prodloužení Koudelkova mandátu radit i s Milošem Zemanem, přestože prezident žádnou kontrasignační pravomoc v dané věci nemá. „Názor pana prezidenta na celou tuto záležitost je asi tak důležitý, jako názor můj nebo názor váš,“ myslí si bývalý šéf rozvědky. 

Zeman přitom dlouhodobě práci Bezpečnostní informační služby a zejména jejího šéfa Koudelky veřejně kritizuje a zesměšňuje. O službě Zeman například řekl, že jde o „čučkaře“. Podle Randáka to ale nemá na informační služby v praxi dopad, protože tajné služby ve všech zemích podle něho musí běžně odolávat tlaku politických garnitur ve všech svobodných zemích. 

Randák řekl, že BIS a její ředitel vadí lidem, kteří mají obchodní, politické či osobní zájmy a vazby v Rusku a Číně.  Kontratrozvědka podle Randáka funguje tak, že musí vytipovat největší hrozby pro zemi a na ty se při své práci zaměřovat. „Svou kapacitu, která je kvůli tomu, že jsme malý stát, velmi omezená, musí napřít tam, kde jsou největší rizika v bezpečnosti České republiky. A to dělá. Pokud jako ty hrozby shledala Ruskou federaci a Čínskou lidovou republiku, nejde proti tomu nic říct,“ popsal. „Oproti tomu rozvědky západoevropských či amerických spojenců zde pochopitelně sice také působí, ale neohrozují bezpečnost země,“ vysvětlil.

Hamáček zpackal Vrbětice, nevěřím mu

Randák také řekl, že vicepremiér a předseda ČSSD nejvíce ze všech politiků „zpackal“ kauzu Vrbětice: „Bylo to celé zpackané, ale ne z pozice BIS, ale z pohledu politiků,“ řekl. „A to je další věc, pokud nyní premiér říká, že se bude radit s Janem Hamáčkem, tak nevím, proč by se měl radit zrovna se člověkem, který celou kauzu Vrbětice poslal do ztracena, pohřbil ji.“ Konkrétní problém vidí v tom, že se ministr Hamáček podle zdrojů Seznam Zpráv chystal jet do Ruska vyměňovat informace o kauze za dodávky vakcíny Sputnik. Hamáček tuto verzi popírá. „Já mu nevěřím,“ řekl Randák. 

Podle Randáka měli politici po kauze lépe vyjednávat se spojenci tak, aby odezva vůči Rusku byla výraznější a aby ruské velvyslance vyloučilo více zemí tak, jako se to stalo v případě útoku ruských agentů na území Anglie před několika lety. 

Zpravodajec, který je i dobrým manažerem

Na druhou stranu problémem Koudelky podle Randáka je, že se příliš ukazuje na veřejnosti. „Částečně to chyba je. Ředitel tajné služby by měl být ředitelem tajné služby a ne veřejně činnou postavou. V médiích by se měl objevovat spíše tiskový mluvčí tajné služby a ředitel ve výjimečných případech,“ připustil. „Je v tom ale také rozdíl mezi rozvědkou a kontrarozvědkou, protože kontrarozvědka pracuje více jako policie,“ řekl. 

Dříve prý také měl Randák ke Koudelkovi výtky proto, že jde podle něho více o manažera či úředníka nežli o zpravodaje. Během doby se prý ale přesto ukazuje, že se v čele BIS osvědčil. „Možná, že BIS potřebuje ve svém čele právě zpravodajce, který je zároveň dobrým manažerem,“ řekl. Dodal, že podle něho to navíc vypadá, že Koudelka je schopný dobře odolávat politickým tlakům.

Jako vypnout obranné reflexy těla

Pokud se Babiš konkrétně nevyjádří a situace bude dál nejasná, bude o ní příští pátek jednat Poslanecká sněmovna. Schůzi si přála a podpisy sehnala koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09). „Já jsem o tom přemýšlel a ono nejmenovat šéfa BIS znamená tu službu částečně paralyzovat. Je to jako byste v těle vypnul ty ochranné mechanismy, které stáhnou ruku z plotny, když hrozí popálení. A nemůžeme nechat republiku paralyzovat třeba až šest měsíců do voleb,“ vysvětlil člen výboru pro obranu a místopředseda lidovců Jan Bartošek v pořadu Události, komentáře. Pokud premiér přijde se jménem nového šéfa během příštích dnů, svolá se podle Bartoška co nejdříve bezpečnostní výbor, aby mohl běžet proces jmenování. 

„Je to záležitostí vlády a vládu vede premiér,“ odpověděl předseda výboru pro bezpečnost Radek Koten (SPD) na otázku moderátora, jestli se jako šéf daného výboru předem zajímal a ptal premiéra, jestli už kandidáta má. 

Nahrávám video
Události, komentáře: Koten a Bartošek o BIS
Zdroj: ČT24

„Tajné služby jsou tajné a ne aby se z toho dělala nějaká velká politická kauza,“ řekl Babiš k tomu, jaké kroky v nejbližší době plánuje. Babiš se ale také vyjádřil, že by mohla šéfa BIS jmenovat až příští vláda.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i povolenky

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání prohlásil, že Evropská komise do června předloží návrh revize systému emisních povolenek.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 7 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 7 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami
Načítání...