Lubor Hruška-Tvrdý

Ostrava je město s polycentrickou strukturou vytvořenou průmyslovým vývojem. O průmyslovém rázu města Ostravy rozhodl nález uhlí v roce 1763, k rozmachu Ostravy došlo v letech 1830 – 1880, kdy proběhla přeměna zemědělských osad v industriální město. Technologické využití uhlí v moderním hutnictví, energetice, chemickém průmyslu, dopravě přineslo rozvoj ekonomiky a podnítilo industrializaci velkého rozsahu. Ta postupovala tak rychle, že se tomuto trendu nemohlo přizpůsobit urbanizační uspořádání opožďující se za průmyslovými zájmy. Rozmach hornictví přinesl sídelní roztříštěnost, která zbrzdila vývoj městotvorných aktivit, což způsobilo rozdělení města do tří center. Spolu s rozmachem průmyslu a těžby se zvyšoval zcela mimořádně i počet obyvatel. Tento jev podnítil rozvoj stavebního podnikání v oblasti bydlení, na kterém se kromě soukromých podnikatelů podíleli i majitelé dolů a hutí, kteří pronajímali dělníkům i úředníkům závodní byty. Tyto historické souvislosti spolu s výstavbou nových obytných sídel pro zaměstnance v průmyslu (Poruba, Hrabůvka, Výškovice, Dubina) ovlivňují dodnes současný charakter města. Bytová a domovní výstavba na území Ostravy se v současnosti soustřeďuje do okrajových venkovských obcí a je zaměřena především na výstavbu nových rodinných domů. Dochází k zahušťování rozvolněné zástavby.

Vyloučené lokality, nezaměstnanost, vysídlení, to jsou živé pojmy, které drtí obyvatele na Bruntálsku. Není toho už trochu moc? Podobné i jiné otázky se začaly vynořovat při pohledu na zpracování studie rekreačního potenciálu oblasti Nízkého a Hrubého Jeseníku v Moravskoslezském kraji.

Industriální společnost přechází na postindustriální a to přináší výraznou polarizaci území a regionálních disparit. Žijeme v období s výraznými proměnami společnosti, stávajících sociálních struktur, způsobu práce, úpadku tradičních oblastí ekonomiky, tradičních profesí, tradičních rolí v rodině. Každé století, každá doba přináší nové představy o tom, jak by měl vypadat budoucí vývoj společnosti, ne-li celého lidstva. Rychle, bez jakéhokoliv řádného ponaučení, s elegancí povrchního hodnocení a bez vyčerpání možností předešlé doby, zbavuje se názorů a představ minulosti.