Jakub Železný

Zajímavá je otázka, kolik našich prezidentů se osobně setkalo s některým jiným naším prezidentem: U Masaryka s Benešem je to jasné, byli to blízcí spolupracovníci. Oba se znali i s Emilem Háchou, který za první republiky zastával významné pozice v justici.

České volby jsou tajné volby, a volič dokonce nesmí odhlasovat, pokud před tím nezamíří za plentu. Příčinu to má historickou, a sice čtyřicet let komunismu, kdy byl každý volič za plentou naopak podezřelý. Pozor by si měli dát i držitelé voličských průkazů. Po jejich vyzvednutí jsou v místě bydliště vyškrtnuti, a pokud se nakonec rozhodnou volit doma, musí s průkazem. Jinak neodvolí.

Nejdéle ze všech prezidentů strávil ve funkci hned ten první – Tomáš Garrigue Masaryk. Sedmnáct let a jeden měsíc. Přesto i Václav Havel drží jeden zajímavý rekord.

V roce 1990 vydali čeští jazykovědci doporučení, aby bylo slovo „prezident“ vzhledem k návratu vážnosti (a respektované osobnosti) do tohoto úřadu napříště spojováno pouze s hlavou státu. Jako by prorocky tušili, že s prezidenty se u nás doslova roztrhne pytel. I Václav Havel rád říkal, že ho fascinují prezidenti soutěží krásy a podobně.

Poslední dva čeští prezidenti mají (kromě v poslední době podobných názorů na řadu věcí) i jednu společnou položku v životopise, a je poměrně unikátní. Kromě nejvyšší státní funkce byli i v čele vlády a nějaké parlamentní komory.

Václav Klaus je jediným žijícím exprezidentem. Nikdy v historii jsme neměli víc než jednoho žijícího exprezidenta. Například ve Spojených státech se nyní teoreticky může setkat pět bývalých prezidentů (Jimmy Carter, George Bush st., Bill Clinton, George Bush ml. a Barack Obama). Na Slovensku žijí dva bývalí prezidenti – Rudolf Schuster a Ivan Gašparovič.

Zvolením stávajícího prezidenta Miloše Zemana zažilo Česko v roce 2013 zcela neobvyklou situaci. Vzhledem k tomu, že do inaugurace bylo od zvolení ještě necelých šest týdnů, měli jsme po tu dobu „dva prezidenty“.

V roce 1975 byl těžce nemocný Ludvík Svoboda unikátní legislativní kličkou zbaven úřadu. Federální shromáždění změnilo ústavu tak, že pokud je prezident dlouhodobě nemocen, může být zvolen nový.

Rezignace Antonína Novotného během pražského jara 1968 postavila komunistickou stranu do zcela nové situace: prezident nezemřel, ale podal demisi.

Zní to možná jako zvláštní paradox, ale pokud se pečlivě podíváme na životopisy Tomáše Garrigua Masaryka, Edvarda Beneše a Emila Háchy, zjistíme, že ne nepodstatné (možná u každého z nich nejpodstatnější) části svého prezidentství vlastně zastávali, aniž by do prezidentské funkce byli řádně či standardně zvoleni.

Moderátor ČT24 Jakub Železný kromě své profese stíhá také doktorská studia oboru České dějiny na Filosofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Prezidenti jsou celoživotně jeho velké oblíbené téma – ostatně, možná si pamatujete i jeho reportování z Hradu při napjaté prezidentské volbě v roce 2008. Z téhož místa vám přinese dnes i zítra také Události. Mezitím se ale podíval na poznámky ke své přednášce a rozhodl se podělit se čtenáři webu ČT24 o některá méně známá historická fakta či souvislosti.

Celý svět si dnes připomíná události z 11. září 2001, které znamenaly začátek války proti terorismu. V rubrice Profil Dobrého rána na ně vzpomínal prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík. V rozhovoru, který moderoval Jakub Železný, se dotkl podoby současného světa a postavení náboženství v něm.

Hostem Jakuba Železného v pořadu Interview ČT24 z 23. července byla plavkyně Yvetta Hlaváčová. Ta je v současnosti držitelkou světového rekordu za přeplavání kanálu La Manche v nejrychlejším ženském čase a nejdelších nohou na světě. Nedávno se objevila v povědomí díky svému proplavání Vltavy, kdy za sedm dní urazila úsek 138 kilometrů dlouhý. V otevřeném rozhovoru, který byl první z týdenní série rozhovorů s úspěšnými českými sportovci, hovořila mimo jiné o nezbytnosti sponzorů a zkušenostech s nimi, kanálu La Manche a přeplavání Vltavy.

Jakub Železný přivítal 16. července v pořadu Interview ČT24 hejtmana Libereckého kraje Petra Skokana (ODS). Rozhovor, který byl první ze série rozhovorů s hejtmany českých krajů, se dotkl chystaného mistrovství světa v lyžování, budoucnosti Ještědu i nedávného cvičení Ochrana. Petr Skokan se vyjádřil také k samotné prestiži krajů a hejtmanů.

Hostem Jakuba Železného v rubrice Dobrého rána Profil z 25. června byl nedávno jmenovaný náčelník Generálního štábu Armády České republiky, generál Vlastimil Picek.

Hostem Jakuba Železného v pořadu Interview ČT24 z 11. června byl politolog, spisovatel, publicista, světoběžník, emeritní profesor New York University v Binghamptonu Ota Ulč. Evropské turné prezidenta George Bushe, umístění radarové základny v ČR, situace na africkém kontinentě, rusko-americké a evropsko-americké vztahy, česká politická kultura a kauza Čunek. Těchto i dalších témat se dotkl tento rozhovor.

V rubrice Dobrého rána Profil plus z 6. června poskytli Dagmar a Václav Havlovi rozhovor Jakubovi Železnému v sídle nadace Vize 97, která letos slaví své desáté výročí od založení. Nadace Vize 97 rozeběhla mnoho projektů, jako je například Fond porozumění, který pomáhá lidem, kteří se vlastními silami nemohou dostat z těžké situace, nebo Kolorektál, což je program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku, který ročně zachraňuje na 2000 lidí. Součástí rozsáhlé práce nadace je i projekt Pražská křižovatka, která je mezinárodním duchovním střediskem a místem multikulturního setkávání. Od roku 1999 uděluje Vize 97 mezinárodní Cenu nadace Vize 97.

Hostem Jakuba Železného v rubrice Dobrého rána Profil z 25. května byl slavný americký vyjednavač William Ury.

Jakub Železný přivítal 23. května v rubrice Dobrého Rána Profil plus prezidenta Václava Klause. Rozhovor se netradičně odehrával v prezidentově kanceláři na Pražském hradě. Osou rozhovoru byl páteční brněnský Summit středoevropských prezidentů. Došlo však i na plánovanou návštěvu prezidenta George Bushe a s tím i na možné umístění amerického radaru na našem území. Václav Klaus také komentoval připravovanou vládní ekonomickou reformu a zapeklitý Kuřimský případ zmizelé Aničky.

Jakub Železný přivítal v pravidelné rubrice Dobrého rána Profil z 2. května zajímavého hosta. Muže, který neúnavně po mnoho desetiletí bojuje za lidská práva v podstatě na celém světě. Byl jím bývalý prokurátor a člen kanadského parlamentu David Kilgour.