Daniel Kraus

Před padesáti lety začal krvavý konflikt mezi Indií a Pákistánem. Pro jihoasijské země je 3. prosinec 1971 jedním z nejzásadnějších dní v historii. Válka vedla k největší vojenské kapitulaci po druhé světové válce, vzniku nezávislého Bangladéše a podle odhadů připravila o život dva až tři miliony civilistů. Výsledky konfliktu navíc výrazně zformovaly identitu Indie a Pákistánu nejenom politicky, ale i sociálně a demograficky. Dozvuky lze proto sledovat dodnes - a vztahy států nejsou ani po padesáti letech o moc lepší.

Lidská tvář socialismu a symbol pražského jara, výrazná listopadová osobnost, téměř první postkomunistický prezident, slovenská národní ikona, ale i kontroverzní politik – to vše byl Alexander Dubček, který se narodil před sto lety. Díky jeho svobodomyslnému pojetí socialismu je vyzdvihovanou postavou československých dějin, i přes jeho některé politické přešlapy.

Zájem o obchodování se sběratelskými kartičkami dosáhl díky pandemii astronomických výšin. Obrázky oblíbených hokejistů, které dříve lidé kupovali za pár korun třeba se žvýkačkami, mohou mít dnes až tisíckrát větší hodnotu. Podle zprávy amerického aukčního webu eBay byl rok 2020 rekordním obdobím pro svět sběratelů – kvůli absenci živého sportu a veřejného života se lidé obrátili alespoň ke sbírání svých oblíbených hráčů, nebo třeba i pokémonů, v karetní podobě. Roční nárůst obchodu s kartičkami v Americe přesáhl podle statistik on-line tržiště 142 procent.

17. dubna 1946 z tehdejšího francouzského mandátu v Sýrii po skoro třiceti letech odešel poslední francouzský voják. Syřané po táhlých sporech mohli konečně oficiálně vyhlásit svůj nezávislý stát. Počátky ale nebyly vůbec růžové. Střety mezi etniky a náboženstvími, stejně jako výrazné ekonomické rozdíly a politická nestabilita, navždy zanechaly skvrnu v syrské společnosti.

Zatímco pandemie covidu-19 negativně ovlivnila téměř všechny aspekty života a zábavního průmyslu, úspěch videoherní branže naopak prudce narostl. Kvůli přísným protiepidemickým opatřením a častým uzávěrám lidé hledají způsoby, jak trávit v izolaci čas. Mnoho z nich se obrátilo právě k virtuálnímu světu. Již velmi úspěšný průmysl tak díky epidemii zaznamenal nejlepší rok za poslední dekádu.

Před 80 lety, 22. ledna 1941, se ve stínu nacistické okupace roznesla zpráva o smrti nejvýznamnějšího vynálezce české historie, takzvaného „českého Edisona“, Františka Křižíka. Zemřel v nedožitých 93 letech na rodinném zámku ve Stádlci u Tábora, kde trávil své stáří. Jeho pozůstatky byly převezeny do Prahy, kde byl s národními poctami pochován na Vyšehradském hřbitově. Pohřeb českého velikána se stal tichou manifestací proti probíhající německé okupaci. Slavný vynálezce byl mezi Čechy ikonou, přitom mu ale úspěch nebyl předurčen.

Před stoletím a čtvrt, 28. prosince 1895, se v kavárně Grand Café na pařížském bulváru Kapucínů shromáždilo 33 váhavých hostů, kteří si nebyli jisti, na co se to vlastně přišli podívat. Přesto dal každý z nich za dlouho očekávané představení jeden frank. O několik okamžiků později bylo všem zřejmé, že právě byli svědky něčeho, co navždy změní celý svět. Toho večera se udál zrod nového zábavního průmyslu – takzvaného „sedmého umění“ – filmu. Auguste a Louis Lumièrové tehdy napjatému publiku představili deset krátkých snímků, které natočili na svůj nový vynález kinematograf.

Spisovatelce Tereze Boučkové, jedné z nejvýraznějším současných českých autorek, vyjde v nejbližší době cestopis „Bhútán, má láska“. Popisuje v něm svoji pouť jihoasijskou zemí ve východní části Himalájí. „Hodně jsem překonávala sama sebe. Zdolávala jsem tam tak trochu své osobní rekordy,“ říká Boučková, která byla hostem Událostí, komentářů.

Na několika místech v republice se opět začínají otevírat dětská hřiště. Děti a rodiče však musí dodržovat vládní nařízení pro pobyt ve veřejném prostoru. Hřiště se také budou opakovaně dezinfikovat. V Olomouci se rozhodli pro čištění horkou párou – je totiž šetrnější pro životní prostředí i člověka.

V socialistickém Československu symbolizoval Velkého bratra z Východu a Pražanům připomínal nejen osvobození od nacistů, ale i pozdější sovětskou okupaci. Objevoval se ve filmech, na plakátech, v básních, dokonce i ve školních čítankách – a po Sametové revoluci získal provokativní růžový nátěr. Dnes je ve své růžové podobě vystavován ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. Tank číslo 23, který před pětasedmdesáti lety neosvobodil Prahu, se stal symbolem komunistické propagandy nejen v hlavním městě.