První předpovědi počasí na zimu se obávají vlivu El Niña. Prosinec zřejmě moc sněhu nepřinese

Letošní zima bude po celém světě pod vlivem několika současně působících jevů. Jednak zrychlující se změnou klimatu, ale také sílícím jevem El Niño. První předpovědi naznačují, jaký to bude mít vliv na průběh blížící se zimy.

Globálně nejteplejší léto a následně suverénně nejteplejší září vyvolávají otázky, jaký bude další vývoj teplot v tomto roce. Podle řady klimatologů se dá očekávat pokračování nadprůměrně teplých měsíců, což s velkou pravděpodobností bude znamenat i to, že se rok 2023 stane nejteplejším v historii měření. Současně se v této souvislosti často skloňuje vliv probíhajícího jevu El Niño – tedy situace, kdy voda v centrální a východní části tropického Pacifiku je nadprůměrně teplá. To se pak projevuje i v atmosféře a vede k řadě anomálií teploty a srážek zejména v okolí Tichého oceánu.

Očekávaná odchylka teploty vzduchu za zimu – multimodelový průměr
Zdroj: climate.copernicus.eu

Aktuálně probíhá El Niño s mírnou intenzitou, v příštích týdnech by ale mělo ještě zesílit, tedy měla by se zvětšit odchylka teploty vody v centrální a východní části tropického Pacifiku. Téměř všechny modely se shodují v tom, že vrchol současné fáze El Niña nastane během tříměsíčního období od listopadu do ledna. Následně bude zvolna slábnoucí El Niño přetrvávat nejspíš do jara příštího roku.

  • Při El Niñu dochází v obecně chladnější východní části Tichého oceánu podél rovníku k nárůstu teploty povrchu moře oproti dlouhodobému průměru až o více než tři stupně Celsia. To zde způsobuje nadnormální srážky, které zasahují i na západní pobřeží Jižní Ameriky, kde vyvolávají mnohdy katastrofální záplavy. Naopak v Austrálii, západním Tichomoří i Indii často nastává sucho. Pokles tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zeslabení pasátů, takže slábnou povrchové oceánské proudy i přesuny vody bohaté na živiny z hlubin směrem k hladině (takzvaný upwelling) při západním pobřeží Jižní Ameriky. To zde vede k hynutí ryb.
  • La Niña se projevuje naopak teplejší vodou moře podél rovníku oproti normálu až o více než tři stupně Celsia. Způsobuje zesílení srážek v západním Tichomoří, a naopak sucho v jeho centrální části. Nárůst tlaku vzduchu ve východním Tichomoří způsobuje zesílení pasátů, takže zesilují povrchové oceánské proudy i upwelling hlubinné vody při západním pobřeží Jižní Ameriky. Označení La Niña (holčička) vzniklo jako protiklad k pojmenování dříve poznané, opačné fáze El Niño (chlapeček, jezulátko).

Zdroj: Slovnik.cmes.cz

Vliv El Niña na zimní počasí se poměrně výrazně projevuje v Severní Americe. V těchto případech probíhá tryskové proudění poměrně jižně, což znamená vlhčí a chladnější počasí v jižních oblastech Spojených států amerických, kde pak nemusí být nouze o sníh. Na druhé straně, sever USA a centrální a západní části Kanady mívají obvykle teplotně nadprůměrnou zimu. Pro oblast střední Evropy už ale souvislost zimního počasí s jevem El Niño je velmi malá, a nelze tedy říct, co by to pro naši zimu mohlo znamenat.

Na druhé straně je nutné zdůraznit, že v atmosféře „všechno souvisí se vším“. A pro dění v Evropě je důležitá podoba polárního víru. Jde o proudění kolem polárních oblastí, které se vyskytuje v různých hladinách atmosféry. Z pohledu sezonní předpovědi je důležitá jeho část ve stratosféře, kde se v podobě ohromného cyklonálního víru (tedy se západním větrem) vyskytuje především ve výškách od cca 15 do 40 kilometrů. Občas ale dojde k jeho zhroucení, když nastane takzvané náhlé stratosférické oteplení (výrazný vzestup teploty vzduchu následovaný změnou směru a rychlosti větru).

A dopady tohoto zhroucení se pak do jisté míry projeví i v troposféře, tedy nejnižší vrstvě atmosféry, která určuje počasí u země. Tam pak dochází k většímu meandrování tryskového proudění, což může vést ke snadnějšímu pronikání studeného vzduchu z Arktidy do nižších zeměpisných šířek. Výskytu stratosférického oteplení přitom napomáhají východní větry v rámci takzvané kvazidvouleté oscilace, které jsou spojeny s procesy v tropech, a tedy i s jevem El Niño. Jak je vidět, dění v atmosféře je opravdu hodně komplikované.

El Niño by mělo dosáhnout vrcholu v období od listopadu do ledna
Zdroj: cpc.ncep.noaa.gov

Po zahrnutí výše uvedených faktů a zvážení dostupných sezonních výstupů numerických modelů lze zatím říct, že mírně chladnější zimu lze čekat především v centrálních, jihovýchodních a východních částech USA. Pro Evropu to zatím vypadá na zimu celkově spíš v mezích normálu nebo mírně teplotně nadprůměrnou. Ani v rámci teplejší zimy se nedají vyloučit kratší vpády studeného vzduchu. Jejich pravděpodobnost je větší ve druhé polovině zimy.

Sníh bude, ale nemusí vydržet

A co to znamená pro sníh? Z hlediska množství sněhových srážek nejsou modely úplně pesimistické s výjimkou prosince, kde panuje největší shoda na podprůměrném množství. Pro leden je poměrně velký rozptyl mezi modely, ale pro únor je naopak jistá převaha výpočtů očekávajících nadprůměrné množství sněhu. Nicméně jde o sníh, který spadne na zem. To, jak dlouho vydrží, už závisí na počasí a zejména teplotách v následujících dnech – jinými slovy, napadlý sníh pak může ležet přes týden ale třeba také jen jeden den.

Celkově lze říct, že první výhledy na letošní zimu neslibují žádné extrémní scénáře. Teplotně by mělo jít o zimu spíš bližší dlouhodobému průměru nebo mírně nadprůměrnou, s pravděpodobnějšími vpády studeného vzduchu ve druhé polovině sezony. Největší šance na častější sněžení je v únoru. Podotkněme ale, že úspěšnost těchto vzdálených sezonních výhledů je samozřejmě poněkud menší, než bychom si přáli, a je nutné je proto brát s určitou rezervou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na výletní lodi byl zjištěn smrtící hantavirus. Tři lidé zemřeli

Tři pasažéři výletní lodi plující z Jižní Ameriky zemřeli, podle některých zpráv u jednoho z nich odborníci zjistili hantavirus. U dalších pěti osob existuje podezření na nákazu. Oznámila to Světová zdravotnická organizace (WHO), ohrožení široké veřejnosti podle ní zůstává na nízké úrovni. Hantavirus je vzácné, ale potenciálně smrtelné onemocnění, které se šíří trusem infikovaných hlodavců.
10:20Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoPro vznik požárů byly v Českém Švýcarsku ideální podmínky, vysvětluje bioklimatolog

Podmínky pro vznik požárů byly v Česku o víkendu velmi vhodné – zásoba vody v půdě je nízká a dřevo suché, uvedl pro ČT24 Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd. Navíc foukal poměrně silný vítr, vznik rozsáhlých oblastí v Českém Švýcarsku zasažených plameny tedy podle něj není překvapivý. Nejrizikovější jsou pro požáry holiny zarostlé suchou trávou a také borovicové lesy se suchým jehličím. Naopak zarostlejší části mladého lesa jsou méně zranitelné – už jen proto, že jimi hůř prostupuje vítr, jenž šíření ohně nahrává, doplnil vědec. Riziko bude podle něj přetrvávat zejména v pondělí a úterý hlavně na východě Česka.
před 3 hhodinami

NASA zveřejnila dvanáct tisíc fotek z mise Artemis. Podívejte se

Od začátku dubna sledoval celý svět s napětím, jak čtyři astronauti z USA a Kanady letí při misi Artemis II směrem k Měsíci, oblétají ho a pak se po dvou týdnech vrací úspěšně na Zem. Americká kosmická agentura NASA teď zveřejnila kompletní fotoarchiv celé mise – celkem 12 217 snímků. Podívejte se na výběr z nich.
před 5 hhodinami

Vědci ze Stanfordu popsali nový kryptický způsob, jak bakterie tvoří DNA

Bakterie umí vytvářet DNA nejen tím, že kopírují starší vzory, ale vyvinuly si i další způsob, jak tuto deoxyribonukleovou kyselinu tvořit. Nový objev, který překvapil celou řadu biologů, by mohl podle autorů pomoci i při vytváření nových genetických nástrojů v medicíně.
před 5 hhodinami

Antarktidu zasáhla uprostřed zimy vlna veder. Vědci popsali příčiny

V červenci a srpnu roku 2024 vrcholila na Antarktidě zima. Během těchto měsíců téměř úplné temnoty klesají teploty hluboko pod třicet pod nulu. Jenže toho roku se východ kontinentu na dva týdny ohřál až o osmadvacet stupňů Celsia. Skupina klimatologů teď prokázala, že nešlo jen o neobvyklý výstřelek počasí, ale jednalo se o vzácnou atmosférickou poruchu, zesílenou klimatickými změnami způsobenými člověkem. Naznačuje to, co by se v příštích desetiletích mohlo stát běžnějším jevem.
před 7 hhodinami

Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.
před 9 hhodinami

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
včera v 08:00

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026
Načítání...