Ptačí chřipka ničí kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech

Kolonie mořských ptáků na Britských ostrovech jsou ohrožené stále sílící ptačí chřipkou. Oznámila to ochranářská organizace National Trust, která současně vyzvala britskou vládu, aby tuto krizi sledovala.

Epidemie nemoci se podle nové zprávy výrazně zhoršuje. Ještě roku 2022 zasáhla ptačí chřipka jen jednu z lokalit mořských ptáků, které National Trust sleduje. Ale letos už postihla kolonií pět a zahubila tam víc než sedm tisícovek ptáků. 

„Pro tyto ptáky je to naprosto ničivé,“ posteskl si Ben McCarthy z této organizace v rozhovoru pro deník The Guardian. „A také pro strážce parků je to opravdu těžké, když kolem sebe musí vidět tolik smrti.“

Vůbec nejhorší je podle National Trust situace na ostrovech Farne. Tam loni zahynulo na ptačí chřipku více než šest tisíc opeřenců, letos je to asi polovina. Ornitologové věří, že k letošnímu nižšímu počtu úmrtí přispěla ochranná opatření, především sbírání těl uhynulých ptáků. 

Letos nejvíce trpí větší druhy racků, zejména rackové tříprstí, ale také rybáci a zahynulo také asi sedm stovek papuchalků. Podle vědců je vidět, že virus prochází postupně různými populacemi ptačích druhů podle toho, jak se u nich vyskytuje a vyvíjí imunita vůči nemoci.

Vědci zaznamenali, že mezi uhynulými kusy je vysoké množství mláďat, to se týká právě výše zmíněných rybáků.

Problém s ptačí chřipkou se objevuje v mnoha částech Británie – od jižního Walesu přes Severní Irsko až po mnoho malých a větších ostrovů.

Zpráva obsahuje i drobné záblesky pozitivních novinek, konkrétně ze severního pobřeží Norfolku, kde se nachází významná hnízdní kolonie rybáků malých. Vypadá to, že se jim tam zatím nemoc z nějakého neznámého důvodu vyhnula a ptáci naopak velmi dobře prosperovali. 

Celkově se ale situace významně zhoršila. „Z letošních ztrát se můžeme vzpamatovávat i několik let,“ podotýkají experti. „A to s tím, že nevíme, jak by tato nemoc mohla ovlivnit kolonie opět v příštím roce.“ 

Mořští ptáci pod tlakem ze všech stran

McCarthy uvedl, že ptačí chřipka se přidala k extrémnímu tlaku, kterému jsou mořští ptáci už nyní vystaveni v důsledku klimatických změn. Vládní opatření proti této nemoci jsou podle něj sice nezbytná, ale musí být součástí širšího kontextu. „Potřebujeme, aby vláda přijala odvážnější, silnější a naléhavější opatření v souvislosti s existenčními výzvami, jako je změna klimatu a přírodní krize,“ dodal. 

Chřipkový virus H5N1 patří mezi ty novější, jaké lidstvo poznalo. Mohl sice mezi zvířaty cirkulovat už dříve, ale poprvé ho vědci popsali na husí farmě v Číně až roku 1996. A už o rok později pronikl do chovu drůbeže v Hongkongu, kde se také poprvé od ptáků nakazili lidé. Virus se ale nikdy mezi lidmi nešířil.

Netrvalo to dlouho a viru se podařilo uniknout z průmyslových chovů do přírody – stalo se to podle genetických analýz někdy kolem roku 2005. To mu umožnilo rozšířit se se stěhovavými ptáky dál po světě – pronikl do Evropy i do Severní Ameriky. A kvůli množství nových hostitelů se mohl patogen také lépe přizpůsobovat a měnit. Jeho nová varianta, která se objevila roku 2020, oběhla svět prakticky za rok a ničila chovy drůbeže na všech kontinentech.

Podle genetiků je právě ptákům skvěle přizpůsobený a nahrává mu to, jak je lidé chovají v uzavřených chovech, kde jsou zvířata blízko u sebe – stačí pak jediný pták a rychle se nakazí všichni. Jediným řešením je potom likvidace celého chovu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 14 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 15 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 17 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 18 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 18 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 21 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
19. 1. 2026

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
19. 1. 2026
Načítání...