V Řecku napršelo za jediný den víc vody než v Česku za rok. Za extrémní srážky může meteorologický jev zvaný omega blok. Je možné, že v sobotu v jeho důsledku může zemi zasáhnout i středomořská obdoba hurikánu.
Řecko je uvězněné v omega bloku. Důsledkem jsou rekordní deště, o víkendu hrozí dokonce medikán
Řecko je v posledních týdnech extrémním počasím těžce zkoušenou zemí. Po historicky nejrozsáhlejších požárech na území Evropské unie zasáhly kolébku starověké demokracie extrémně vydatné deště. Za srážky může tlaková níže Daniel, které je dobře vyjádřena především ve vyšších vrstvách atmosféry.
Ta se zde prohloubila díky vhodnému uspořádání proudění nad Evropou, které vytvořilo takzvaný omega blok. Výškové proudění je totiž deformováno takovým způsobem, že připomíná tvar velkého řeckého omega (Ω): zatímco nad západní Evropou směřuje k severu, nad Evropou severní se stáčí k východu, a nad východem kontinentu pak směřuje naopak k jihu až jihozápadu.
Omega blok nad Evropou
Zatímco většinu Evropy při této situaci ovlivňuje tlaková výše přinášející slunečné, a hlavně do západní Evropy pro září rekordně teplé počasí, jihozápadní a jihovýchodní okraje jsou pod vlivem tlakových níží. Ta na jihozápadě přinesla během uplynulého víkendu silné bouře a ničivé přívalové povodně do Španělska, kde si vyžádaly i několik obětí.
Na jihovýchodě Evropy se pak vytvořila zmíněná tlaková níže Daniel. Její střed u země se usídlil nad Jónským mořem, což pro Řecko a oblast Egejského moře znamená přísun velmi vlhkého vzduchu od jihu, a to v poměrně silném proudění. Tvoří se mohutné oblaky prostoupené konvektivními jádry a tedy bouřkami, které přinášejí mimořádně vydatné deště. Intenzitě srážek pak napomáhají vynucené výstupy vzduchu na návětří hor a kopců v Řecku.
Asi nejhůř postiženou oblastí je centrální část země, Thesálie, kam směřuje nejintenzivnější přísun vlhkosti. Na stanici Zagora naměřili za den 780 litrů vody na metr čtvereční, což je asi o 100 litrů vody víc, než kolik v Česku spadne v průměru za celý rok. Jde o hodnotu, která je novým 24hodinovým rekordem pro Řecko; doposud nejvyšší úhrn byl naměřen při přechodu medikánu Janos v září 2020, a to 644,7 milimetru. Hodinový úhrn v nejintenzivnějším období deště pak přesáhl 135 milimetrů. Důsledkem takto enormních srážek jsou velmi ničivé přívalové povodně s mimořádně rychlým nástupem.
Extrémní deště a záplavy ale nehlásí jen řecká pevnina, prší i na tamních ostrovech, k nejhůř zasaženým patří Skiathos. A bouře doprovázené intenzivními přívalovými dešti zasáhly taky sousední Turecko, kde voda zaplavila například istanbulské metro, nebo oblast Burgasu v Bulharsku. Tam přívalové deště trvaly skoro 20 hodin a přinesly ničivé povodně, které si vyžádaly nejmíň dvě oběti. Z Řecka je hlášena zatím jedna oběť.
Stěny vody budou padat až do čtvrtka
Tlaková níže Daniel se bude přesouvat mírně k jihu až jihozápadu, její vliv na počasí v Řecku tak potrvá do čtvrtečního odpoledne. Do té doby hrozí další silné bouře a vydatné deště i s tím spojené přívalové povodně. V Turecku a Bulharsku už by se počasí mělo zlepšovat, ale problémy lze čekat na Maltě a v jižní Itálii, zejména Sicílii. Tam by sice srážky a bouřky neměly být tak extrémní jako v Řecku, přesto hrozí vydatné přívalové deště, a navíc i prudký až bouřlivý vítr, který bude zvedat vysoké vlny na moři.
O víkendu by nad jižním Středomořím severně od Libye mohl z tlakové níže Daniel vzniknout medikán
Během víkendu by se z níže Daniel mohl nad teplými vodami jižního Středozemního moře stát dokonce medikán, někdy nevhodně označovaný jako středomořský hurikán. Oproti klasickým hurikánům mají ale medikány podstatně menší velikost, v průměru několik málo stovek kilometrů. Pokud se současné předpovědi naplní, měl by medikán vzniklý z Daniela zasáhnout severní Libyi v prostoru mezi Tripolisem a Benghází. V pobřežních oblastech tam hrozí prudký vítr s nárazy i přes 120 km/h, vysoké vlny a také intenzivní déšť vedoucí k rychlým povodním. Po přechodu nad severoafrickou pevninu by na začátku příštího týdne měl Daniel zaniknout.
