Lékaři člověku transplantovali prasečí ledvinu. Znamená to naději pro miliony

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Chirurg Robert Montgomery transplantoval ledvinu geneticky modifikovaného prasete do lidského těla 14. července. O dvaatřicet dní později orgán stále pracoval a fungoval přesně tak, jak by měl – filtroval tělesné tekutiny a odstraňoval z nich nečistoty. Podle lékařů z NYU Langone, kde zákrok proběhl, i podle nezávislých expertů, jde o zásadní úspěch, který může spoustě nemocných prodloužit důstojný život.

Ledvinu dostal muž, který nedlouho předtím „zemřel“. Jeho tělo sice žije fyziologicky dál, ale utrpěl „mozkovou smrt“. Pokud se něco takového normálně stane, jsou takoví lidé odpojeni od přístrojů. V tomto případě se ale rodina dohodla s nemocnicí, že tělo využije pro neobvyklý vědecký experiment, který v budoucnosti může zachránit životy obrovskému množství lidí.

Montgomery je nejen špičkový specialista na transplantace, ale sám má transplantované srdce – nebýt něj, už dávno by nemohl pomáhat jiným lidem. Jeho nová práce dává naději všem, kdo marně čekají na ledvinu od lidského dárce – v Česku to trvá asi rok, ve Spojených státech ale až čtyři. Spousta nemocných se tak orgánu ani nedočká.

Vědci už dlouho hledají možnost v náhradě od zvířete. Roku 2021 se jim poprvé povedlo transplantovat prasečí ledvinu do těla člověka, kterému už přestal fungovat mozek – i tenkrát provedl zákrok Montgomery. Tehdy ale orgán fungoval jen týden

Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé žijí déle a chronické nemoci jsou častější. Transplantace ledvin jsou nejčastější výměnou orgánů a představují přibližně 62 procent všech transplantací v Evropě. Zásoby orgánů ale nemohou pokrýt poptávku.

Ve Spojených státech je situace ještě horší. Podle posledních údajů federální sítě pro odběr orgánů a transplantace (OPTN) je tam na seznamu čekatelů více než 103 tisíc lidí, z toho téměř 88 tisíc potřebuje ledvinu. V roce 2022 podstoupilo transplantaci ledviny přibližně 26 tisíc lidí. Mezitím ve Spojených státech téměř 808 tisíc lidí trpí onemocněním ledvin v konečném stadiu.

Zkrátka, lidské ledviny jsou po celém světě nedostatkové zboží, potvrzuje Montgomery: „Příliš mnoho lidí umírá kvůli nedostatku dostupných orgánů a já pevně věřím, že xenotransplantace je životaschopný způsob, jak to změnit.“

Prasata medicína hojně využívá

O xenotransplantacích se uvažovalo už v 17. století. Proběhla tehdy řada neúspěšných pokusů s použitím zvířecí krve při transfuzích. Později se lékaři pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantaci. Známý je případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila jednadvacet dní s transplantovaným srdcem paviána.

Pak se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to zvířata chovaná na maso, takže využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém. Mají více mláďat, kratší graviditu a orgány podobné lidským.

Například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev, kůže je využitelná u popálenin a Číňané použili prasečí rohovku při operacích očí.

Stačilo vyřadit jediný gen

Na současném zákroku bylo zajímavé, že kombinoval pokročilou chirurgii s genetickým inženýrstvím. Dárcovské prase, které ledvinu poskytlo, totiž muselo být právě tímto způsobem upravené, aby lidský příjemce orgán neodmítl.

Zatímco předchozí transplantace prasečích orgánů pomocí genetického inženýrství zahrnovaly až deset genetických modifikací, tato nejnovější studie ukazuje, že prasečí ledvina s jedním vyřazeným genem může stále fungovat optimálně po dobu nejméně 32 dní bez odmítnutí.

„Shromáždili jsme další důkazy, které ukazují, že přinejmenším u ledvin může pouhé odstranění jediného genu, který vyvolává hyperakutní rejekci, spolu s klinicky schválenými imunosupresivními léky stačit k úspěšnému zvládnutí transplantace u člověka pro optimální výkon, potenciálně v dlouhodobém horizontu,“ potvrzuje Montgomery.

Sledování příjemce prasečí ledviny bude pokračovat ještě další měsíc, samozřejmě se souhlasem rodiny, schválením etické komise a kontrolních orgánů univerzity. Všechny údaje budou dále analyzovány, aby lékaři ještě lépe porozuměli tomuto nadějnému postupu.

„Věříme, že nás náš postup přibližuje k fázi klinických zkoušek,“ doplnil Montgomery. „Víme, že to má potenciál zachránit tisíce životů, ale chceme zajistit maximální bezpečnost a péči při dalším vývoji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 1 hhodinou

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 1 hhodinou

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 6 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 7 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...