Lékaři člověku transplantovali prasečí ledvinu. Znamená to naději pro miliony

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Chirurg Robert Montgomery transplantoval ledvinu geneticky modifikovaného prasete do lidského těla 14. července. O dvaatřicet dní později orgán stále pracoval a fungoval přesně tak, jak by měl – filtroval tělesné tekutiny a odstraňoval z nich nečistoty. Podle lékařů z NYU Langone, kde zákrok proběhl, i podle nezávislých expertů, jde o zásadní úspěch, který může spoustě nemocných prodloužit důstojný život.

Ledvinu dostal muž, který nedlouho předtím „zemřel“. Jeho tělo sice žije fyziologicky dál, ale utrpěl „mozkovou smrt“. Pokud se něco takového normálně stane, jsou takoví lidé odpojeni od přístrojů. V tomto případě se ale rodina dohodla s nemocnicí, že tělo využije pro neobvyklý vědecký experiment, který v budoucnosti může zachránit životy obrovskému množství lidí.

Montgomery je nejen špičkový specialista na transplantace, ale sám má transplantované srdce – nebýt něj, už dávno by nemohl pomáhat jiným lidem. Jeho nová práce dává naději všem, kdo marně čekají na ledvinu od lidského dárce – v Česku to trvá asi rok, ve Spojených státech ale až čtyři. Spousta nemocných se tak orgánu ani nedočká.

Vědci už dlouho hledají možnost v náhradě od zvířete. Roku 2021 se jim poprvé povedlo transplantovat prasečí ledvinu do těla člověka, kterému už přestal fungovat mozek – i tenkrát provedl zákrok Montgomery. Tehdy ale orgán fungoval jen týden

Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé žijí déle a chronické nemoci jsou častější. Transplantace ledvin jsou nejčastější výměnou orgánů a představují přibližně 62 procent všech transplantací v Evropě. Zásoby orgánů ale nemohou pokrýt poptávku.

Ve Spojených státech je situace ještě horší. Podle posledních údajů federální sítě pro odběr orgánů a transplantace (OPTN) je tam na seznamu čekatelů více než 103 tisíc lidí, z toho téměř 88 tisíc potřebuje ledvinu. V roce 2022 podstoupilo transplantaci ledviny přibližně 26 tisíc lidí. Mezitím ve Spojených státech téměř 808 tisíc lidí trpí onemocněním ledvin v konečném stadiu.

Zkrátka, lidské ledviny jsou po celém světě nedostatkové zboží, potvrzuje Montgomery: „Příliš mnoho lidí umírá kvůli nedostatku dostupných orgánů a já pevně věřím, že xenotransplantace je životaschopný způsob, jak to změnit.“

Prasata medicína hojně využívá

O xenotransplantacích se uvažovalo už v 17. století. Proběhla tehdy řada neúspěšných pokusů s použitím zvířecí krve při transfuzích. Později se lékaři pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantaci. Známý je případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila jednadvacet dní s transplantovaným srdcem paviána.

Pak se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to zvířata chovaná na maso, takže využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém. Mají více mláďat, kratší graviditu a orgány podobné lidským.

Například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev, kůže je využitelná u popálenin a Číňané použili prasečí rohovku při operacích očí.

Stačilo vyřadit jediný gen

Na současném zákroku bylo zajímavé, že kombinoval pokročilou chirurgii s genetickým inženýrstvím. Dárcovské prase, které ledvinu poskytlo, totiž muselo být právě tímto způsobem upravené, aby lidský příjemce orgán neodmítl.

Zatímco předchozí transplantace prasečích orgánů pomocí genetického inženýrství zahrnovaly až deset genetických modifikací, tato nejnovější studie ukazuje, že prasečí ledvina s jedním vyřazeným genem může stále fungovat optimálně po dobu nejméně 32 dní bez odmítnutí.

„Shromáždili jsme další důkazy, které ukazují, že přinejmenším u ledvin může pouhé odstranění jediného genu, který vyvolává hyperakutní rejekci, spolu s klinicky schválenými imunosupresivními léky stačit k úspěšnému zvládnutí transplantace u člověka pro optimální výkon, potenciálně v dlouhodobém horizontu,“ potvrzuje Montgomery.

Sledování příjemce prasečí ledviny bude pokračovat ještě další měsíc, samozřejmě se souhlasem rodiny, schválením etické komise a kontrolních orgánů univerzity. Všechny údaje budou dále analyzovány, aby lékaři ještě lépe porozuměli tomuto nadějnému postupu.

„Věříme, že nás náš postup přibližuje k fázi klinických zkoušek,“ doplnil Montgomery. „Víme, že to má potenciál zachránit tisíce životů, ale chceme zajistit maximální bezpečnost a péči při dalším vývoji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Kráva používá nástroje. Vědci se diví, že si toho dosud nevšimli

Veronika žije v Rakousku na horách a jako každou jinou krávu ji trápí hmyz. Bodavý hmyz dobytek otravuje odnepaměti, ale až Veronika našla řešení. Ze země zvedá klacky nebo třeba i odhozené koště, to uchopí do tlamy a pohybuje jím tak, aby dosáhla na jinak nedosažitelná místa, která ji svědí. Její majitel toto chování nafilmoval a záběry se pak dostaly do rukou expertů z Veterinární univerzity ve Vídni. Ti byli v šoku.
před 2 hhodinami

Evropu čekají silnější zemědělská sucha, i kdyby víc pršelo, varuje výzkum

Klimatické změny, které v současné době probíhají, musí nutně ovlivňovat nejen teploty, ale také všechno, na co teplo působí. Tedy včetně půdy a rostlin, které v ní rostou. Vědci z Univerzity v Readingu studovali, jak klimatické změny ovlivňují vlhkost půdy během vegetačního období, tedy v období roku, kdy zemědělské plodiny potřebují vodu nejvíce.
před 3 hhodinami

Šest příspěvků za 23 sekund. Donald Trump se umí na Truth Social rozvášnit

Sociální síť Truth Social je výkladní skříní toho, o co se americký prezident dělí s veřejností. Analýza příspěvků, které tam vydal od roku 2022 do současnosti, naznačuje, jak s ní pracuje.
před 5 hhodinami

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 6 hhodinami

Smaragdová, šarlatová, karmínová. Nebe nad Českem zbarvila polární záře

Na mnoha místech Česka bylo v noci na úterý možné pozorovat polární záři. Podle Českého meteorologického ústavu byla záře velmi dynamická a přechodně byla viditelná i z větších měst. Fotografie vzácného přírodního úkazu sdílela také řada uživatelů sociálních sítí.
před 6 hhodinami

Američtí vědci se teď bojí mluvit, hodnotí rok od návratu Trumpa Konvalinka

Americká věda měla dle renomovaného biochemika Jana Konvalinky problémy už před loňským návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, nyní se ale prohloubily. Poškodí to poznání celého lidstva, ale otevírá to celou řadu možností pro Evropu, míní Konvalinka s tím, že je ale na ní, jestli šanci dokáže uchopit.
před 9 hhodinami

Pompejské lázně byly špinavé a znečištěné těžkými kovy, ukázala studie

Nové objevy z lázní v Pompejích ukazují, že se jejich hygienické poměry značně lišily od toho, co se pokládá za římskou kvalitu. Nálezy ale současně naznačují, že se vědci mohou už brzy dozvědět o zaniklém městě mnohem víc.
včera v 16:21

Rychle zjistili, že jsme profesionálové, vzpomíná účastník Pouštní bouře

Válka v přímém přenosu – tak se říkalo konfliktu v Perském zálivu, který na začátku roku 1991 sledovaly díky televizním kamerám miliony lidí po celém světě. Do operace Pouštní bouře, která měla za cíl osvobodit okupovaný Kuvajt, se zapojili i českoslovenští vojáci z protichemické jednotky. Poprvé od druhé světové války se tak stali spojenci Američanů, Britů a Francouzů. Ti se na ně přesto – jako na své někdejší komunistické nepřátele – dívali nejdřív s opatrností.
včera v 11:49
Načítání...