Lékaři člověku transplantovali prasečí ledvinu. Znamená to naději pro miliony

Americkým lékařům se podařil unikátní zákrok. Transplantovali geneticky upravenou ledvinu prasete lidskému příjemci. Orgán pracuje už víc než měsíc přesně tak, jak má. Právě na ledviny marně čeká nejvíc nemocných.

Chirurg Robert Montgomery transplantoval ledvinu geneticky modifikovaného prasete do lidského těla 14. července. O dvaatřicet dní později orgán stále pracoval a fungoval přesně tak, jak by měl – filtroval tělesné tekutiny a odstraňoval z nich nečistoty. Podle lékařů z NYU Langone, kde zákrok proběhl, i podle nezávislých expertů, jde o zásadní úspěch, který může spoustě nemocných prodloužit důstojný život.

Ledvinu dostal muž, který nedlouho předtím „zemřel“. Jeho tělo sice žije fyziologicky dál, ale utrpěl „mozkovou smrt“. Pokud se něco takového normálně stane, jsou takoví lidé odpojeni od přístrojů. V tomto případě se ale rodina dohodla s nemocnicí, že tělo využije pro neobvyklý vědecký experiment, který v budoucnosti může zachránit životy obrovskému množství lidí.

Montgomery je nejen špičkový specialista na transplantace, ale sám má transplantované srdce – nebýt něj, už dávno by nemohl pomáhat jiným lidem. Jeho nová práce dává naději všem, kdo marně čekají na ledvinu od lidského dárce – v Česku to trvá asi rok, ve Spojených státech ale až čtyři. Spousta nemocných se tak orgánu ani nedočká.

Vědci už dlouho hledají možnost v náhradě od zvířete. Roku 2021 se jim poprvé povedlo transplantovat prasečí ledvinu do těla člověka, kterému už přestal fungovat mozek – i tenkrát provedl zákrok Montgomery. Tehdy ale orgán fungoval jen týden

Poptávka po transplantacích orgánů roste, protože lidé žijí déle a chronické nemoci jsou častější. Transplantace ledvin jsou nejčastější výměnou orgánů a představují přibližně 62 procent všech transplantací v Evropě. Zásoby orgánů ale nemohou pokrýt poptávku.

Ve Spojených státech je situace ještě horší. Podle posledních údajů federální sítě pro odběr orgánů a transplantace (OPTN) je tam na seznamu čekatelů více než 103 tisíc lidí, z toho téměř 88 tisíc potřebuje ledvinu. V roce 2022 podstoupilo transplantaci ledviny přibližně 26 tisíc lidí. Mezitím ve Spojených státech téměř 808 tisíc lidí trpí onemocněním ledvin v konečném stadiu.

Zkrátka, lidské ledviny jsou po celém světě nedostatkové zboží, potvrzuje Montgomery: „Příliš mnoho lidí umírá kvůli nedostatku dostupných orgánů a já pevně věřím, že xenotransplantace je životaschopný způsob, jak to změnit.“

Prasata medicína hojně využívá

O xenotransplantacích se uvažovalo už v 17. století. Proběhla tehdy řada neúspěšných pokusů s použitím zvířecí krve při transfuzích. Později se lékaři pokoušeli využít orgány paviánů pro transplantaci. Známý je případ novorozené holčičky Fae, která v roce 1984 žila jednadvacet dní s transplantovaným srdcem paviána.

Pak se vědci zaměřili na vepře. Na rozdíl od lidoopů jsou to zvířata chovaná na maso, takže využívat jejich orgány nepředstavuje takový etický problém. Mají více mláďat, kratší graviditu a orgány podobné lidským.

Například heparin, který se používá na snížení srážlivosti krve, se získává z prasečích střev, kůže je využitelná u popálenin a Číňané použili prasečí rohovku při operacích očí.

Stačilo vyřadit jediný gen

Na současném zákroku bylo zajímavé, že kombinoval pokročilou chirurgii s genetickým inženýrstvím. Dárcovské prase, které ledvinu poskytlo, totiž muselo být právě tímto způsobem upravené, aby lidský příjemce orgán neodmítl.

Zatímco předchozí transplantace prasečích orgánů pomocí genetického inženýrství zahrnovaly až deset genetických modifikací, tato nejnovější studie ukazuje, že prasečí ledvina s jedním vyřazeným genem může stále fungovat optimálně po dobu nejméně 32 dní bez odmítnutí.

„Shromáždili jsme další důkazy, které ukazují, že přinejmenším u ledvin může pouhé odstranění jediného genu, který vyvolává hyperakutní rejekci, spolu s klinicky schválenými imunosupresivními léky stačit k úspěšnému zvládnutí transplantace u člověka pro optimální výkon, potenciálně v dlouhodobém horizontu,“ potvrzuje Montgomery.

Sledování příjemce prasečí ledviny bude pokračovat ještě další měsíc, samozřejmě se souhlasem rodiny, schválením etické komise a kontrolních orgánů univerzity. Všechny údaje budou dále analyzovány, aby lékaři ještě lépe porozuměli tomuto nadějnému postupu.

„Věříme, že nás náš postup přibližuje k fázi klinických zkoušek,“ doplnil Montgomery. „Víme, že to má potenciál zachránit tisíce životů, ale chceme zajistit maximální bezpečnost a péči při dalším vývoji.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Polovina stanic překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Nejvíce naměřili v Plzni

Meteorologové očekávali, že úterý bude na velké části Česka jedním z nejteplejších dnů letošního léta, což se vyplnilo. Moravský absolutní rekord padl ve Strážnici už před druhou hodinou odpoledne. Polovina stanic fungujících alespoň třicet let v úterý překonala či dorovnala absolutní teplotní rekord. Vůbec nejtepleji bylo v Plzni-Bolevci, kde bylo naměřeno 41,5 stupně Celsia. Na dvanácti místech teploty přesáhly čtyřicetistupňovou hranici.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kolektivní inteligence mravenců roste s počtem

Mravenci patří mezi nejstudovanější hmyz – přitahují pozornost svou pracovitostí, organizovaností, ale také společenstvy, která svou složitostí připomínají lidské civilizace. V poslední době jejich jednoduché, ale velmi účinné chování inspiruje i vývoj umělých inteligencí (AI), konkrétně agentů, kteří umí spolupracovat. Vědci se teď podívali na to, jak složité problémy umí mravenci vyřešit, když je to nutné. Ukázalo se, že víc hlav víc ví.
před 16 hhodinami

Změna klimatu ohrožuje pěstování rýže, hlavně v Indii

Hladem trpí nejméně lidí v dějinách. Loni to bylo 7,8 procenta populace, už tři roky tento podíl klesá. Jenže se to může brzy otočit. Viníkem jsou vyšší teploty a hlavně teplotní extrémy, které špatně snáší nejvyužívanější plodina světa – rýže.
před 23 hhodinami

Opět padaly rekordy. Morava a Slezsko hlásí nejteplejší den v dějinách měření

Vlna veder v pondělí po víkendové přestávce pokračovala. Zejména na jihovýchodě Česka překonávaly teploty rekordy pro tento den. Vůbec nejvyšší hodnoty meteorologové naměřili ve Strážnici na Hodonínsku. Rekordy ale padaly i na jihu Čech. V úterý by podle předpovědi mělo být ještě tepleji, na Moravě pravděpodobně poprvé v historii měření teplota dosáhne 40 stupňů Celsia.
3. 8. 2026Aktualizováno3. 8. 2026

Zesílené El Niňo zvyšuje riziko extrémního počasí, varuje OSN

Zesilující klimatický jev El Niňo, který by podle vědců mohl letos nebo příští rok dosáhnout rekordní intenzity, zvyšuje riziko dalších extrémních projevů počasí a „přilévá olej do ohně na planetě, která už hoří“, varoval generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Svět se podle něj kvůli kombinaci přirozeného jevu a pokračujících změn klimatu v důsledku lidské činnosti dostává do „neprobádaného území“. Informovaly o tom agentury AFP a AP.
3. 8. 2026

Satelitní data ukazují strádající evropské řeky

Nízký stav vody v Dunaji vedl k zastavení provozu většiny reaktorů v maďarské jaderné elektrárně Paks. Podobné problémy měly i zařízení ve Francii. Na Rýně v Německu zase sucho omezuje provoz lodí, které převážejí klíčové suroviny pro tamní průmysl. Vyschlé břehy ale odhaluje celá řada menších i větších evropských toků. Podívejte se na mapu, která stav říčního sucha na celém kontinentu přehledně ukazuje.
3. 8. 2026

Lovci mamutů si vybírali. Upřednostňovali samice

V době ledové byli mamuti z mnoha důvodů oblíbenou kořistí lovců v Eurasii a Severní Americe. Jediné zvíře poskytlo celé tlupě spoustu masa a tuku, jeho kůže se dala použít na oblečení, z kostí a klů se daly vyřezat nástroje, zbraně i sošky. A největší kosti bylo možné použít jako stavební materiál na přístřešky a další stavby.
3. 8. 2026

Zborcená Eiffelovka, jaderná sila. Google stáhl kontroverzní nástroj

Společnost Google nasadila a pak rychle zrušila novou funkci, která umožňovala upravovat satelitní snímky. Po stížnostech expertů přiznala, že možností zneužití bylo příliš.
3. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.