Za pravěkou změnu klimatu mohl jediný organismus, popsali čínští vědci

Čínští vědci popsali, co bylo údajně příčinou klimatické změny, která se odehrála v pravěku. K vysvětlení jim pomohl průzkum severočínských jezer s velmi zásaditou vodou. Právě v ní se měla skrývat neviditelná příčina toho, co se odehrálo před 304 miliony lety.

Globální změna klimatu je jedna z nejvážnějších výzev, jimž lidstvo v jednadvacátém století čelí. Není to ale ani první ani poslední klimatická změna, kterou Země zažívá – liší se jen v tom, jak je rychlá, a tím, že za ni poprvé může člověk. Není ale ani první, kterou způsobil jediný druh organismu. 

Jedna z těch významnějších globálních změn klimatu byla před přibližně 304 miliony lety. Vědci o ní vědí už delší dobu, hlavně z geologických důkazů. Došlo k ní vlastně docela podobně jako k té současné, také ona nebyla způsobená žádným cyklickým jevem. Doprovázely ji zvyšující se teploty zemského povrchu, ústup kontinentálních ledovců a zvyšující se hladina oceánů, které zaplavovaly pobřežní oblasti – a to všechno současně.

Nový výzkum čínských vědců zřejmě našel viníka, který tohle všechno způsobil. Lidským okem by byl, stejně jako oxid uhličitý spojený se současnou klimatickou krizí, neviditelný. Ale i přes mikroskopické rozměry měl v dostatečném množství sílu změnit podobu planety na dlouhé miliony let.

Z jezer do atmosféry

Tým čínských vědců popsal v odborném žurnálu Geology, co zjistili výzkumem pravěkých, silně zásaditých jezer – voda v nich měla pH mezi 9–12. Pro srovnání: mořská voda má pH asi 8, čpavek 11,5 a louh 13,5.

  • pH (anglicky potential of hydrogen, tedy „potenciál vodíku“) je číslo, kterým se v chemii vyjadřuje, jestli vodný roztok reaguje kysele nebo naopak zásaditě (alkalicky). Jedná se o logaritmickou stupnici s běžně užívanými hodnotami od 0 do 14 (pro většinu vodných roztoků, roztoky silných kyselin a zásad či jiné než vodné roztoky mohou nabývat odlišných hodnot); přitom neutrální voda má pH při standardních podmínkách rovno 7. U kyselin je pH menší než sedm, naopak zásady mají pH větší.

Geologové popsali, že se z těchto jezer masivně uvolňoval do atmosféry metan, silný skleníkový plyn, který hraje menší roli i při současné klimatické změně. Metan zadrží ve stejném množství osmadvacetkrát tolik tepla, co oxid uhličitý – a tehdy to stačilo k tomu, aby to zcela změnilo klimatické podmínky planety. Ale kde se tenhle metan v jezerech vzal?

I na to mají čínští vědci odpověď. V současné době ho 74 procent produkují specializované bakterie. Právě na ně proto experti zaměřili svou pozornost – podívali se na ně v Džungarské pánvi na severozápadě Číny. Odebrali ze dna dnes vyschlých pravěkých silně zásaditých jezer vzorky, které pak analyzovali – zajímal je poměr uhlíku z různých zdrojů.

Džungarská pánev
Zdroj: Wikimedia Commons

Zjistili, že zde převažoval jeden konkrétní druh aktivity. Nejlépe se v těchto podmínkách dařilo velmi starým mikroorganismům, kterým se říká odborně archea. Nejsou to ani bakterie ani mnohobuněční tvorové, jde o zcela samostatnou větev evoluce, která ale zřejmě umožnila vývoj mnohobuněčných organismů. Důležité je, že jde zřejmě o jednu z vůbec nejstarších forem života na Zemi – první důkazy o nich pocházejí z doby před 3,5 miliardami let. Za tak dlouhou dobu si vybudovaly mechanismy, jak přežít prakticky jakékoliv změny planety.

Typ archeí z čínských jezer získával energii nutnou pro své rozmnožování a růst tak, že uvolňoval do vody obrovské množství metanu. Z něj se pak tento plyn uvolnil do atmosféry. Do jezer se dostával uhlík ze sopečné aktivity a hydrotermálních procesů, což zvyšovalo jejich zásaditost a současně to umožňovalo zmíněným mikroorganismům se množit – získali z uhlíku prakticky neomezený zdroj živin a energie. Současně to podporovalo i růst dalších organismů, jakou jsou například sinice, jež také vytvářejí jako odpadní produkt metan.

Moderní archea produkující metan
Zdroj: Environmental Microbiology

Podle této nové analýzy byla Země před třemi sty miliony let podobnými jezery doslova posetá. Jen metan z těch, která leží na území dnešní kontinentální Číny, by byl v množství asi 109 gigatun, což odpovídá asi 7521 gigatunám oxidu uhličitého. Pro srovnání: mezi roky 1850 a 2019 vypustilo lidstvo spalováním fosilních paliv do atmosféry asi 2400 gigatun oxidu uhličitého.

Poučení do budoucna

Tento výzkum se nedívá jen do minulosti, ale může pomoci i v lepším pochopení budoucnosti. Zdůrazňuje důležitou roli jezer se silně zásaditou vodou a ukazuje, že by se dala v případy potřeby měnit na více kyselou – to by mohlo snížit emise metanu z nich. Tato řešení už věda zná, dalo by se to udělat například zavážením některých druhů jílu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
před 2 hhodinami

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
před 20 hhodinami

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
před 23 hhodinami

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
včera v 10:14‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
včera v 08:55‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Je tu GTA VI. Očekávají se stamiliardové tržby, unavené palce i kritika

Po třinácti letech vychází další díl videoherní série Grand Theft Auto (GTA). Těší se na něj desítky milionů hráčů po celém světě, ale na výsledky už čekají i ekonomové. Zisk hry by totiž měl překonat všechny filmy v dějinách. Ostatně globálním fenoménem se GTA VI stalo ještě před vydáním.
18. 11. 2026‌‌

Jediná jaderná exploze na orbitě může zničit skoro všechny družice

Moderní civilizace se opírá o satelity. Předpovídají počasí, pomáhají bezpečnosti, přenášejí klíčová data, sledují každý metr zemského povrchu. V současné době je na nízké oběžné dráze asi třináct tisíc družic a každá z nich usnadňuje lidem život. Ale podle nové studie jsou nečekaně zranitelné. Pokud by někdo na nízké oběžné dráze odpálil jadernou zbraň, vyřadilo by to z provozu většinu satelitů, popsali vědci v nové, zatím nerecenzované studii.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.