Vědci našli v mateřském mléce „zázračnou molekulu“, explozivně rozvíjí propojení v mozku

V mateřském mléku se skrývá droboučká molekula, která kojencům pomáhá nevídaným způsobem rozvíjet mozek a propojení v něm. Nový objev by mohl pomoci s vývojem kvalitnějších náhrad tohoto zásadního zdroje pro děti, které se nemohou kojit.

Mateřské mléko není jen výživa pro dítě, obsahuje i spoustu důležitých látek, které mnoha různými způsoby pomáhají přežít kritické období vývoje a také zajišťují spoustu výhod oproti dětem, které nemohou být kojené přirozeně.

Vědci ale výhody mnoha látek obsažených v mateřském mléce odhalují teprve v současné době, díky pokroku v biomedicínských technologiích.

Nově našli v mateřském mléku složku, která nečekaně silně podporuje tvorbu neuronů v mozku kojenců. Neurony jsou mozkové buňky, jejichž propojení dává člověku to, čím je – inteligenci, empatii, schopnosti a osobnost. Touto látkou je malá molekula cukru jménem myo-inositol.

Nachází se i v běžné stravě, kterou konzumují dospělí, včetně ovoce a obilovin. „Účinky mikroživin na mozek jsou stále nedoceněné,“ uvedl lékař Thomas Biederer, který výzkum vedl. „Jako neurologa mě ty výsledky ohromily.“

Hledání příčiny

Předchozí studie prokázaly, že mateřské mléko je prospěšné pro kognitivní vývoj kojenců, ale vědci příliš nerozuměli tomu proč. V datech jasně viděli, že kojeným dětem se rychleji rozvíjí mozek, ale netušili, jaké látky v mléce za to nesou zodpovědnost.

Někteří experti navrhovali, že mateřské mléko obsahuje zatím neznámé složky, které tyto výhody zajišťují. „Mateřské mléko je bohaté na bioaktivní látky, kterým teprve začínáme rozumět,“ říká Biederer. „Mozek kojence tyto sloučeniny využívá k podpoře svých vývojových procesů.“

Výchozím bodem této studie byl podnět od amerických laboratoří, s nimiž Biederer spolupracuje. Ty zkoumaly vzorky mléka darované matkami z USA, Mexika a Šanghaje. Vybrali si geograficky různá místa proto, že předpokládali, že zásadní význam budou mít mikroživiny přítomné ve všech vzorcích – nezávisle na stravě, rase a místě.

Tým si všiml, že myo-inositol byl na počátku laktace přítomen ve všech vzorcích mateřského mléka ve vysokých koncentracích a poté se postupně snižoval. Také tento vývoj v čase byl na všech místech úplně stejný. 

Naděje pro ženy, které nemohou kojit

To Biederera zaujalo natolik, že prozkoumal účinky myo-inositolu na vyvíjející se mozek pomocí různých modelů, včetně těch vytvořených z laboratorně vypěstovaných lidských neuronů a kultivované mozkové tkáně. Zjistili, že molekula tohoto cukru zvyšuje počet synapsí v neuronech, a zlepšuje tak propojení neuronů.

„Naše studie ukazuje, že mateřské mléko je nesmírně cenné v tom, jak mohou matky podpořit vytváření spojení v mozku dítěte,“ říká Biederer. „Ukazuje to, jak je důležité opravdu správně pochopit složitost mateřského mléka. Není to jenom zdroj kalorií, ale nesmírně bohatá, komplexní biokapalina a tělo matky přizpůsobuje jeho složení tak, aby odpovídalo tomu, co kojenec v různých fázích vývoje potřebuje.“

Tyto výsledky mohou sloužit nejen jako doporučení pro přirozené kojení, ale mohou se stát také vodítkem pro doporučení pro dětskou výživu. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Sledujte v mapě, jak padají teplotní rekordy

Minimálně do neděle by v Česku měly převládat teploty, které jsou spojené spíše s červencem. Očekává se, že překročí 36 stupňů Celsia, což je asi o deset stupňů víc, než je pro tuto část roku běžné. Už od pátku padají teplotní rekordy.
19. 6. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Čeští vědci úpravou RNA opravili poruchu, která krade zrak

Výzkumný tým z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd vedený Davidem Staňkem vyvinul experimentální RNA terapii schopnou opravit genetickou poruchu spojenou s retinitis pigmentosa – dědičným onemocněním sítnice, které postupně vede ke ztrátě zraku.
před 19 hhodinami

Tlak Pekingu omezuje výzkum Číny. Švýcarští akademici žádají větší podporu státu

Stále přísnější kontroly zahraničního výzkumu Číny mnoha akademikům, včetně těch ve Švýcarsku, ztěžují pokračování v práci. Tito badatelé tvrdí, že Švýcarsko by je mělo podporovat více.
19. 6. 2026

Ptačí chřipka u Antarktidy zdecimovala mláďata rypoušů

Patogenní kmen ptačí chřipky zabil více než třináct tisíc mláďat rypoušů sloních poté, co nakazil jejich kolonie na sopečných ostrovech u Antarktidy, oznámili australští vědci, které citovala agentura AFP. Výzkumníci objevili Heardův ostrov a McDonaldovy ostrovy poseté mrtvými těly rypoušů, když v říjnu 2025 připluli na vědeckou misi do této oblasti v jižní části Indického oceánu.
19. 6. 2026

V Sherwoodu odumřel tisíciletý dub Robina Hooda

Památný dub v Sherwoodském lese spojený s legendou o Robinu Hoodovi je mrtvý. Shodují se na tom britští odborníci, podle nichž stromu starému až 1200 let na jaře poprvé v jeho dějinách nevyrašily vůbec žádné nové listy. Velký strom, za nímž se do lesa ve středoanglickém hrabství Nottinghamshire vypravovaly tisíce turistů, patřil k největším dubům v Británii, píší britská média.
19. 6. 2026

Rusko chce vyvrtat masivní díru na Sibiři. Doufá, že tam najde nekonečnou ropu

Ruští vědci se vrátili k v podstatě opuštěné hypotéze, že ropa vzniká v nitru planety bez přítomnosti živých organismů. A začnou proto už brzy vrtat do hloubky několika kilometrů, aby se pokusili tam tuto ropu najít.
19. 6. 2026

Vitamin C může hrát zásadní roli v neutralizaci uzenin

Konzumace potravin, které obsahují vitamin C, by měla mít nečekaně vysoký efekt při snižování negativních vlivů, které má konzumace uzenin na člověka. Naznačují to výsledky vědeckého modelu.
18. 6. 2026

Očkování proti HPV v Británii snížilo počty úmrtí mladých žen na rakovinu děložního čípku na nulu

Očkování proti HPV ve Spojeném království podle nové studie výrazně snížilo počty úmrtí na rakovinu děložního čípku u mladých žen. Mezi lety 2020 a 2024 tam nebylo ve věkové skupině 20 až 24 let zaznamenáno žádné úmrtí na tento druh rakoviny.
18. 6. 2026
Načítání...