Vědci zapnuli vůbec první satelitní přístroj schopný nepřetržitě detekovat blesky v Evropě a Africe. Nové snímky evropského přístroje „Lighting Imager“ potvrzují, že způsobí revoluci v detekci a předpovídání silných bouří.
Nová evropská družice poslala snímky blesků. Je tak citlivá, že změní předpovídání bouří
Pár dní před loňskými Vánocemi odstartovala do vesmíru družice Meteosat třetí generace. Je vybavená přístrojem Lightning Imager, které umí odhalit rychlé světelné záblesky v zemské atmosféře – ať už ve dne, nebo v noci, a to ze vzdálenosti 36 000 kilometrů.
GALERIE
Snímky aktivity blesků z nové družice Meteosat
Přístroj má čtyři kamery, které sledují Evropu, Afriku, Blízký východ a část Jižní Ameriky. Každá kamera může pořídit až 1000 snímků za sekundu a díky tomu může pozorovat bleskovou aktivitu z vesmíru nepřetržitě.
K čemu to je?
Tato data poskytnou meteorologům větší jistotu při předpovědích silných bouří, zejména v odlehlých oblastech a na oceánech, kde až doposud byly možnosti detekce blesků velmi omezené.
Detekce a analýza dat o blescích poskytne podle vědců cennou podporu při studiu krátkodobých předpovědí počasí a také pro pochopení důsledků těchto jevů na klimatické změny. Současně bude tento přístroj hrát klíčovou roli i v oblasti bezpečnosti leteckého provozu, protože blesky představují vysoké riziko pro palubní přístroje letadel.
Generální ředitel společnosti Eumetsat Phil Evans k tomu uvedl: „Silným bouřím často předcházejí náhlé změny v bleskové aktivitě. Díky jejich pozorování poskytnou data z Lightning Imageru meteorologům další informace při předpovědích silných bouří. Pokud se tato data použijí ve spojení s daty s vysokým rozlišením z kamery Flexible Combined Imager, budou meteorologové schopni lépe sledovat vývoj silných bouří a budou mít delší časový předstih pro varování úřadů a obcí.“
Díky sledování atmosférické nestability ve třech rozměrech sonda také poskytne jedinečné informace o rozšíření ozonu, oxidu uhelnatého a sopečného popela v atmosféře.
Co bude dál
Přístroj je zatím stále ve fázi testování – vědci pořád ještě vyvažují a nastavují přesnost přístrojů tak, aby byly co nejcitlivější a nejpřesnější. Do plného provozu by měl vstoupit až na začátku roku 2024.
Novou generaci satelitů Meteosat budou tvořit celkem tři družice, zbylé dvě mají na oběžnou dráhu odstartovat v letech 2024 a 2026. Poté bude snímkování dokonce ještě rychlejší, obraz budou družice vysílat každé dvě a půl minuty.
