Studie varuje před „planetou diabetiků“. Brzy jich má být přes 1,3 miliardy

Cukrovka je celosvětově na alarmujícím vzestupu. Pokud státy nic neučiní, vzroste poměrný počet diabetiků v příštích třech dekádách v každé zemi světa, varuje ve své studii Washingtonská univerzita. Do roku 2050 by pak celkový počet cukrovkářů vzrostl na více než dvojnásobek ze současných 529 milionů na zhruba 1,3 miliardy.

Tři čtvrtiny obyvatel Kataru ve věku 75 let trpí cukrovkou. Tato země je diabetem vůbec nejpostiženější na světě a podle vědců představuje ukázku toho, jak bude vypadat zdravotní stav lidstva v blízké budoucnosti. 

Nárůst rozšíření cukrovky není ve světě rovnoměrný. Například v severní Africe a na Blízkém východě se očekává, že podíl nemocných cukrovkou dosáhne v polovině století 16,8 procenta a v Latinské Americe a Karibiku 11,3 procenta, zatímco celosvětový průměr má podle těchto projekcí činit 9,8 procenta. Nyní je prevalence na úrovni 6,1 procenta.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Zasažena však bude každá země, varují vědci. „Rychlost, kterou cukrovka roste, je nejen alarmující, ale také náročná pro každý zdravotnický systém na světě,“ řekla podle agentury Reuters hlavní autorka studie otištěné v časopise The Lancet Liane Ongová. 

Většinu případů tvoří celosvětově cukrovka druhého typu, která souvisí s obezitou a do značné míry jí lze předcházet, poznamenali vědci.

Předpověď počtu nemocných s cukrovkou
Zdroj: The Lancet

Vývoj v Česku je alarmující

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku v současné době evidován přes jeden milion pacientů, kterým byl diagnostikován diabetes. Jedná se o asi 505 tisíc mužů a 514 tisíc žen. V průběhu roku 2018 zemřelo s diabetem přibližně 37,5 tisíce osob, z toho 4280 zemřelo v důsledku tohoto onemocnění.

Každoročně onemocní dalších šedesát tisíc lidí. Za posledních 35 let se počet diabetiků v populaci ztrojnásobil. Narůstá navíc počet nemocných ve středním věku. Jsou odhady, že v roce 2030 bude v tuzemsku kolem jednoho a čtvrt milionu diabetiků nebo i více.

Rozšíření cukrovky
Zdroj: The Lancet

Řešení má přitom většina postižených ve vlastních rukách. „Pohyb je základním kamenem nejen v prevenci diabetu, ale i u diabetiků samotných. Od útlého věku má být dítě vedeno k dostatku pohybu zahrnujícího běžné sportovní aktivity, jako jízdu na kole, pěší výlety, v zimě lyžování, spíše běžecké, a podobně. V dospělém věku se doporučuje denně pohyb, například aspoň pět až osm tisíc kroků denně,“ popsal Jan Škrha z České diabetologické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 13 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.