Studie varuje před „planetou diabetiků“. Brzy jich má být přes 1,3 miliardy

Cukrovka je celosvětově na alarmujícím vzestupu. Pokud státy nic neučiní, vzroste poměrný počet diabetiků v příštích třech dekádách v každé zemi světa, varuje ve své studii Washingtonská univerzita. Do roku 2050 by pak celkový počet cukrovkářů vzrostl na více než dvojnásobek ze současných 529 milionů na zhruba 1,3 miliardy.

Tři čtvrtiny obyvatel Kataru ve věku 75 let trpí cukrovkou. Tato země je diabetem vůbec nejpostiženější na světě a podle vědců představuje ukázku toho, jak bude vypadat zdravotní stav lidstva v blízké budoucnosti. 

Nárůst rozšíření cukrovky není ve světě rovnoměrný. Například v severní Africe a na Blízkém východě se očekává, že podíl nemocných cukrovkou dosáhne v polovině století 16,8 procenta a v Latinské Americe a Karibiku 11,3 procenta, zatímco celosvětový průměr má podle těchto projekcí činit 9,8 procenta. Nyní je prevalence na úrovni 6,1 procenta.

  • Diabetes mellitus, česky úplavice cukrová, krátce cukrovka, je souhrnný název pro skupinu závažných chronických onemocnění, která se projevují poruchou metabolismu sacharidů.
  • Rozlišují se dva základní typy: diabetes I. typu a diabetes II. typu, které vznikají důsledkem absolutního nebo relativního nedostatku inzulinu. Obě dvě nemoci mají podobné příznaky, ale odlišné příčiny vzniku. V prvotních stadiích diabetu I. typu jsou ničeny buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin, vlastním imunitním systémem. Proto se řadí mezi autoimunitní choroby. Diabetes II. typu je způsoben sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu.

Zdroj: Wikipedia

Zasažena však bude každá země, varují vědci. „Rychlost, kterou cukrovka roste, je nejen alarmující, ale také náročná pro každý zdravotnický systém na světě,“ řekla podle agentury Reuters hlavní autorka studie otištěné v časopise The Lancet Liane Ongová. 

Většinu případů tvoří celosvětově cukrovka druhého typu, která souvisí s obezitou a do značné míry jí lze předcházet, poznamenali vědci.

Předpověď počtu nemocných s cukrovkou
Zdroj: The Lancet

Vývoj v Česku je alarmující

Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku v současné době evidován přes jeden milion pacientů, kterým byl diagnostikován diabetes. Jedná se o asi 505 tisíc mužů a 514 tisíc žen. V průběhu roku 2018 zemřelo s diabetem přibližně 37,5 tisíce osob, z toho 4280 zemřelo v důsledku tohoto onemocnění.

Každoročně onemocní dalších šedesát tisíc lidí. Za posledních 35 let se počet diabetiků v populaci ztrojnásobil. Narůstá navíc počet nemocných ve středním věku. Jsou odhady, že v roce 2030 bude v tuzemsku kolem jednoho a čtvrt milionu diabetiků nebo i více.

Rozšíření cukrovky
Zdroj: The Lancet

Řešení má přitom většina postižených ve vlastních rukách. „Pohyb je základním kamenem nejen v prevenci diabetu, ale i u diabetiků samotných. Od útlého věku má být dítě vedeno k dostatku pohybu zahrnujícího běžné sportovní aktivity, jako jízdu na kole, pěší výlety, v zimě lyžování, spíše běžecké, a podobně. V dospělém věku se doporučuje denně pohyb, například aspoň pět až osm tisíc kroků denně,“ popsal Jan Škrha z České diabetologické společnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 2 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 7 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026
Načítání...