Česká republika může mít dalšího astronauta. Dostala nabídku, zbývá sehnat peníze

Nahrávám video

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Pokud se peníze podaří sehnat, český astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici a na oběžnou dráhu Země by ho dopravila kosmická loď Crew Dragon SpaceX v rámci soukromého programu Axiom.

Tato mise by Českou republiku stála přibližně jednu miliardu korun a do vesmíru by se tak druhý Čech po Vladimíru Remkovi mohl podívat už příští rok.

„Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podobně to vidí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl. 

Konkrétně chce, aby let do vesmíru pomohl rozvoji českých firem dlouhodobě: „Abychom s tím dokázali spojit další přínos – vyzkoušení českých technologií, vyzkoušení českých přístrojů. A je to snaha posílit českou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.“

Každý astronaut se na oběžné dráze zapojuje do experimentů, které pocházejí z jeho domovské země, a tím přispívá k jejímu vývoji – může jít třeba o pokusy s novými materiály, v oblasti medicíny, botaniky nebo elektroniky. „Každá koruna investovaná do kosmického odvětí se vrací do ekonomiky sedm až desetkrát,“ uvádí odborný pracovník Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Zároveň by tuzemské firmy mohly mít větší šanci na zakázky od vesmírných společností – už dnes jde o desítky firem, které připravují části raket nebo družic, a proto mají zájem o vlastního astronauta i ony.

Jednání o tom, co by český astronaut přesně dělal, budou v následujících týdnech. Finální rozhodnutí pak udělá vláda.

Svoboda do vesmíru

Současně se už ví, kdo by měl být druhým Čechem ve vesmíru. Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Nahrávám video

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

Pro misi ho kvalifikuje ale především to, že se na konci loňského roku stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Tento náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání. Svoboda uspěl při výběru z více než 22 tisíc lidí.

Do kosmu s Axiomem

Společnost Axiom, která nabídku České republice učinila, je soukromá firma, která se specializuje na komerční lety do vesmíru. Roku 2016 ji založili Michael T. Suffredini a Kam Ghaffarian s cílem vlastnit a provozovat první komerční vesmírnou stanici na světě. Mezičlánkem jsou právě komerční lety. Společnost vyslala své první komerční astronauty na oběžnou dráhu v roce 2022. Plánuje také lety s lidskou posádkou do vesmíru pro vládou financované a komerční astronauty, kteří se zabývají výzkumem ve vesmíru, výrobou ve vesmíru a průzkumem vesmíru.

Firma dokázala za krátkou dobu díky kvalitnímu financování získat mezi své zaměstance řadu špičkových profesionálů – jsou mezi nimi například bývalý šéf NASA Charles Bolden a astronauti Michael Lopez-Alegria a Brent W. Jett Jr.

Mise Axiom
Zdroj: Wikimedia Commons

Do kosmu už vyslala dvě podobné mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022; cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec. Druhá proběhla na konci loňského roku, kdy na ISS letěla dvojice Saúdských Arabů a dva Američané. Ještě jedna mise má proběhnout v zimě 2023 a zatím poslední oznámená mise je plánovaná na polovinu příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od kolapsu po soužití s AI. Vědci představili vize možné budoucnosti Česka

Následující řádky se mohou zdát jako čtyři vědeckofantastické povídky, ale jde o představy vědců, akademiků i zástupců tuzemské státní správy, kteří se pokoušejí představit si, jak rozdílnými cestami by se mohla ubírat budoucnost České republiky do konce 21. století.
před 6 hhodinami

Američtí vědci možná poprvé zaznamenali podivnou temnou hmotu

Mezinárodní vědecký projekt možná našel první částice, které jsou původcem záhadné temné hmoty. Zachycený signál je ale natolik zvláštní, že možná fyzici zachytili něco ještě podivnějšího.
včera v 09:00

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
4. 9. 2026

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
4. 9. 2026

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
4. 9. 2026

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
4. 9. 2026

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
4. 9. 2026

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
4. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.