Česká republika může mít dalšího astronauta. Dostala nabídku, zbývá sehnat peníze

7 minut
Události: Další český astronaut
Zdroj: ČT24

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Pokud se peníze podaří sehnat, český astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici a na oběžnou dráhu Země by ho dopravila kosmická loď Crew Dragon SpaceX v rámci soukromého programu Axiom.

Tato mise by Českou republiku stála přibližně jednu miliardu korun a do vesmíru by se tak druhý Čech po Vladimíru Remkovi mohl podívat už příští rok.

„Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podobně to vidí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl. 

Konkrétně chce, aby let do vesmíru pomohl rozvoji českých firem dlouhodobě: „Abychom s tím dokázali spojit další přínos – vyzkoušení českých technologií, vyzkoušení českých přístrojů. A je to snaha posílit českou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.“

Každý astronaut se na oběžné dráze zapojuje do experimentů, které pocházejí z jeho domovské země, a tím přispívá k jejímu vývoji – může jít třeba o pokusy s novými materiály, v oblasti medicíny, botaniky nebo elektroniky. „Každá koruna investovaná do kosmického odvětí se vrací do ekonomiky sedm až desetkrát,“ uvádí odborný pracovník Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Zároveň by tuzemské firmy mohly mít větší šanci na zakázky od vesmírných společností – už dnes jde o desítky firem, které připravují části raket nebo družic, a proto mají zájem o vlastního astronauta i ony.

Jednání o tom, co by český astronaut přesně dělal, budou v následujících týdnech. Finální rozhodnutí pak udělá vláda.

Svoboda do vesmíru

Současně se už ví, kdo by měl být druhým Čechem ve vesmíru. Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

14 minut
Rozhovor s kapitánem Alešem Svobodou
Zdroj: ČT24

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

Pro misi ho kvalifikuje ale především to, že se na konci loňského roku stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Tento náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání. Svoboda uspěl při výběru z více než 22 tisíc lidí.

Do kosmu s Axiomem

Společnost Axiom, která nabídku České republice učinila, je soukromá firma, která se specializuje na komerční lety do vesmíru. Roku 2016 ji založili Michael T. Suffredini a Kam Ghaffarian s cílem vlastnit a provozovat první komerční vesmírnou stanici na světě. Mezičlánkem jsou právě komerční lety. Společnost vyslala své první komerční astronauty na oběžnou dráhu v roce 2022. Plánuje také lety s lidskou posádkou do vesmíru pro vládou financované a komerční astronauty, kteří se zabývají výzkumem ve vesmíru, výrobou ve vesmíru a průzkumem vesmíru.

Firma dokázala za krátkou dobu díky kvalitnímu financování získat mezi své zaměstance řadu špičkových profesionálů – jsou mezi nimi například bývalý šéf NASA Charles Bolden a astronauti Michael Lopez-Alegria a Brent W. Jett Jr.

Mise Axiom
Zdroj: Wikimedia Commons

Do kosmu už vyslala dvě podobné mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022; cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec. Druhá proběhla na konci loňského roku, kdy na ISS letěla dvojice Saúdských Arabů a dva Američané. Ještě jedna mise má proběhnout v zimě 2023 a zatím poslední oznámená mise je plánovaná na polovinu příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Předškolákům AI králíček radí se sexem, další hlásá čínskou propagandu

Hračky, které jsou vybavené nějakou formou umělé inteligence, se stávají hitem letošních Vánoc. Horší dárek ale dát dětem nemůžete, varují vědci i spotřebitelské organizace. Příkladů, kdy se hračky vymkly kontrole a komunikovaly s dětmi zcela nevhodnými způsoby, je totiž podle expertů obrovské množství.
před 5 hhodinami

Povodně zabily desetinu ohrožených orangutanů na Sumatře, bojí se vědci

Ničivé povodně v Indonésii mohly podle vědců zahubit až desetinu populace orangutanů, kteří jsou na Sumatře na pokraji vyhynutí. Napsala to agentura AFP. Při záplavách, které od konce listopadu pustoší severozápad tohoto indonéského ostrova, přišlo o život téměř tisíc lidí a více než 220 dalších je nadále nezvěstných.
před 6 hhodinami

Očkování proti covidu děti chrání, zjistil Kennedyho úřad. Přesto ho už nedoporučuje

Nová zpráva amerických Středisek pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) pojmenovává, jak účinná je ochrana dětí před nemocí covid-19, pokud se nechají očkovat aktuální verzí vakcíny – oproti těm, které očkované nejsou.
před 8 hhodinami

„Hobity“ nevyhubil Sauron, ale tisíce let trvající sucho

Záhada zmizení pravěkých příbuzných lidí z ostrova Flores je zřejmě vyřešená. Trpasličí lovce pralesních slonů pravděpodobně zničilo dlouhodobé sucho, na které se nedokázali adaptovat.
13. 12. 2025

Deset let po Pařížské dohodě se vědci obávají, že je mrtvá

Pařížská úmluva OSN o změně klimatu byla uzavřena přesně před deseti lety, 12. prosince 2015, vstoupila ale v platnost až skoro o rok později – v listopadu 2016. Podle dokumentu, který nahradil Kjótský protokol, se má oteplování udržet pod dvěma stupni Celsia, nejlépe do 1,5 stupně ve srovnání s předindustriálním obdobím. Průměrné teploty i emise skleníkových plynů se ale stále zvyšují.
12. 12. 2025

AI umí znepokojivě účinně ovlivňovat voliče, ukazují dvě studie

Nové výzkumy ukazují, že chatboty mohou velmi silně ovlivňovat rozhodování voličů. Výsledky, které vydaly odborné časopisy Nature a Science, podle autorů vyvolávají zásadní otázky ohledně role umělé inteligence v budoucích volbách.
12. 12. 2025

Publikace Martina Rychlíka provede Dějinami skalpování

Vyšly Dějiny skalpování. Držitel Litery za publicistiku Martin Rychlík se v rozsáhlé publikaci věnuje zvyku zbavovat nepřítele vlasů s částí kůže napříč historií lidstva. Nabourává přitom i zažité představy.
12. 12. 2025

Věčné chemikálie ve vodě škodí dětskému zdraví i peněženkám

Negativní dopady na zdraví, které způsobují takzvané věčné chemikálie v pitné vodě, stojí Spojené státy v současné době už nejméně osm miliard dolarů (160 miliard korun) ročně v sociálních nákladech. Popsali to vědci z Arizonské univerzity.
12. 12. 2025
Načítání...