Česká republika může mít dalšího astronauta. Dostala nabídku, zbývá sehnat peníze

Nahrávám video

Po více než 45 letech by mohl Čech znovu letět do vesmíru. Česká republika dostala v rámci soukromých misí Axiom nabídku poslat astronauta na oběžnou dráhu Země a na Mezinárodní vesmírnou stanici. Letět by mohl už příští rok – pokud by se podařilo pro tuto misi sehnat finance. Politici se již zabývají tím, jestli by se to vyplatilo a jak to případně financovat.

Pokud se peníze podaří sehnat, český astronaut poletí na Mezinárodní vesmírnou stanici a na oběžnou dráhu Země by ho dopravila kosmická loď Crew Dragon SpaceX v rámci soukromého programu Axiom.

Tato mise by Českou republiku stála přibližně jednu miliardu korun a do vesmíru by se tak druhý Čech po Vladimíru Remkovi mohl podívat už příští rok.

„Pokud by se nám podařilo zajistit nějaké finanční prostředky ze soukromých zdrojů, tak si myslím, že náš rezort by na tom určitě participovat mohl,“ uvedla pro Českou televizi ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podobně to vidí i ministr dopravy Martin Kupka (ODS). „My určitě chceme hledat finanční prostředky a navázat na to další důležité kroky,“ uvedl. 

Konkrétně chce, aby let do vesmíru pomohl rozvoji českých firem dlouhodobě: „Abychom s tím dokázali spojit další přínos – vyzkoušení českých technologií, vyzkoušení českých přístrojů. A je to snaha posílit českou ekonomiku s vysokou přidanou hodnotou.“

Každý astronaut se na oběžné dráze zapojuje do experimentů, které pocházejí z jeho domovské země, a tím přispívá k jejímu vývoji – může jít třeba o pokusy s novými materiály, v oblasti medicíny, botaniky nebo elektroniky. „Každá koruna investovaná do kosmického odvětí se vrací do ekonomiky sedm až desetkrát,“ uvádí odborný pracovník Hvězdárny a Planetária hlavního města Prahy Jan Spratek.

Zároveň by tuzemské firmy mohly mít větší šanci na zakázky od vesmírných společností – už dnes jde o desítky firem, které připravují části raket nebo družic, a proto mají zájem o vlastního astronauta i ony.

Jednání o tom, co by český astronaut přesně dělal, budou v následujících týdnech. Finální rozhodnutí pak udělá vláda.

Svoboda do vesmíru

Současně se už ví, kdo by měl být druhým Čechem ve vesmíru. Šestatřicetiletý kapitán Aleš Svoboda je bojovým pilotem Armády ČR. Slouží na 21. základně taktického letectva v Čáslavi, od roku 2016 létá na stroji JAS-39 Gripen. Na nich a na starších L-159 má nalétáno přes 1300 hodin. Že je špičkovým pilotem, dokazuje i fakt, že roku 2011 získal první místo v akrobatickém létání na kluzácích.

Nahrávám video

Má řadu zkušeností ze zahraničí, několik měsíců strávil v USA, Švédsku a také v Pobaltí, kde byl nasazen k ochraně vzdušného prostoru. Sloužil tak jako operační pilot a velitel Pohotovosti rychlé reakce (QRA) NATO – v této roli byl zodpovědný za pět letadel. A má také doktorát z letecké a raketové techniky na Univerzitě obrany.

Kapitán Aleš Svoboda v kokpitu
Zdroj: Archiv Aleše Svobody

Pro misi ho kvalifikuje ale především to, že se na konci loňského roku stal členem záložního týmu astronautů Evropské kosmické agentury. Tento náhradní tým je tvořený tuctem lidí, kteří splňují všechny podmínky pro let do kosmu. Pokud z nějakého důvodu „vypadne“ vybraný astronaut, náhrada pochází právě z této rezervy. Tito lidé, na rozdíl od astronautů, ale nadále vykonávají svá povolání a jen čekají na případné povolání. Svoboda uspěl při výběru z více než 22 tisíc lidí.

Do kosmu s Axiomem

Společnost Axiom, která nabídku České republice učinila, je soukromá firma, která se specializuje na komerční lety do vesmíru. Roku 2016 ji založili Michael T. Suffredini a Kam Ghaffarian s cílem vlastnit a provozovat první komerční vesmírnou stanici na světě. Mezičlánkem jsou právě komerční lety. Společnost vyslala své první komerční astronauty na oběžnou dráhu v roce 2022. Plánuje také lety s lidskou posádkou do vesmíru pro vládou financované a komerční astronauty, kteří se zabývají výzkumem ve vesmíru, výrobou ve vesmíru a průzkumem vesmíru.

Firma dokázala za krátkou dobu díky kvalitnímu financování získat mezi své zaměstance řadu špičkových profesionálů – jsou mezi nimi například bývalý šéf NASA Charles Bolden a astronauti Michael Lopez-Alegria a Brent W. Jett Jr.

Mise Axiom
Zdroj: Wikimedia Commons

Do kosmu už vyslala dvě podobné mise. První se pod názvem Ax-1 uskutečnila v dubnu 2022; cestu na Mezinárodní vesmírnou stanici si tehdy zaplatili Američan, Kanaďan a Izraelec. Druhá proběhla na konci loňského roku, kdy na ISS letěla dvojice Saúdských Arabů a dva Američané. Ještě jedna mise má proběhnout v zimě 2023 a zatím poslední oznámená mise je plánovaná na polovinu příštího roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Šimpanzi vnímají nespravedlnost. Silněji, když jsou u toho ostatní z tlupy

Vnímání spravedlnosti a nespravedlnosti je u šimpanzů podle nového výzkumu velmi silné. Prohlubuje ho nejen rozdíl v tom, jak nespravedlivému jednání jsou vystaveni, ale také to, jaké v tu chvíli mají publikum.
před 11 hhodinami

Google zodpovídá za obsah a pravdivost svých AI shrnutí, rozhodl německý soud

Soud v Bavorsku rozhodl, že Google je přímo zodpovědný za obsah a pravdivost souhrnů ve výsledcích vyhledávání, které společnost sestavuje pomocí umělé inteligence (AI) a předkládá uživatelům. Současně přikázal nejpoužívanějšímu vyhledávači světa, aby skrze tato AI shrnutí přestal poškozovat pověst dvou společností. Byly to právě ony, kdo se na soud obrátil.
před 14 hhodinami

Ve zmrzlých výkalech pravěkých syslů se v Kanadě našla mamutí DNA

Vědci objevili obrovský „poklad“ v podobě starověké DNA zvířat – včetně dnes již vyhynulých mamutů. Nalezli ho v exkrementech syslů, které se uchovaly v kanadském permafrostu, plyne z nové studie, píše agentura AFP.
před 14 hhodinami

„Bojím se, že vše, co umím, přes noc zastará.“ Strach z AI je reálný, tvrdí studie

Menší americký výzkum popsal sedm nejčastějších pocitů, které lidé mají, když je o práci připraví umělá inteligence (AI). Ukázalo se, že dojmy celé řady těchto osob jsou velmi negativní a spojují obavy, vztek a rezignaci.
před 16 hhodinami

V Číně operovali s lokální anestezií už před 600 lety. Využívali vlčí mor

Už ve středověku se v Číně za dynastie Ming snažili tehdejší zdravotníci o operaci tak, aby pacienti netrpěli bolestí. Používali k tomu rostliny, které dokázali pomocí příslušné reakce zbavit jejich jinak smrtící toxicity. Použité anestetikum nyní vědci identifikovali s využitím moderních technologií.
před 18 hhodinami

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
10. 6. 2026

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
10. 6. 2026

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
10. 6. 2026
Načítání...