Němečtí vědci dokončili zdokonalený návrh na továrnu, která by vyráběla vodík přímo na moři. Autoři věří, že jejich koncept je technicky i ekonomicky životaschopný a že by mohl pomoci Evropě k přechodu od fosilních paliv k ekonomice, která by už neničila klima planety.
Německý Frauenhofer institut je jedním z předních evropských výzkumných ústavů, které se zaměřují na řešení energetické stránky klimatické krize. Teď oznámil, že po mnoha letech tamní vědci vyvinuli technický koncept a návrh zařízení na výrobu vodíku, a to přímo na moři z tamní vody.
Jejich projekt má jméno „OffsH2ore“. Měl by dokázat pomocí elektrolýzy a výměnné membrány vyrábět vodík, stlačovat ho a nakonec i dopravit na pevninu. Při elektrolýze vody dochází v roztoku ke štěpení chemické vazby mezi vodíkem a kyslíkem a vzniká plynný vodík a kyslík. V současnosti se celková účinnost pohybuje okolo padesáti až šedesáti procent v závislosti na využití technologie elektrolyzéru.
Stroj na vodík
Základem je větrná elektrárna na moři. Tam vane vítr dostatečně často, silně, a hlavně pravidelně, aby mělo zařízení ekonomický smysl. Turbína je připojena na elektrolýzní plošinu o výkonu 500 megawattů, energie tedy pochází z větru.
Celá platforma může ročně vyrobit až padesát tisíc tun ekologického vodíku – žádný vstup do jeho výroby totiž nepochází z fosilních zdrojů. Čerstvá voda pro elektrolyzér se získává odsolováním mořské vody s využitím zbytkového tepla z elektrolýzy.
Vyrobený vodík se čistí, stlačuje se na pět set barů a převáží se do přepravního plavidla, které může z plošiny na pevninu přepravit najednou až čtyři sta tun vodíku. Tato koncepce je nezávislá na zranitelném vodíkovém přepravním potrubí a nabízí tak i dostatečnou pružnost při výběru místa, kde by tato zařízení mohla vyrůstat.
„Výsledky ukazují, že výroba vodíku přímo v moři pomocí elektrolyzéru PEM je technicky a ekonomicky proveditelná,“ vysvětlili vědci. Ve zprávě tvrdí, že další výhodou jejich konceptu je, že se dá poměrně snadno stavět, protože není založený na žádných nových technologiích.
Náklady
Hlavní výhodou projektu je, že nepotřebuje žádnou infrastrukturu – žádná potrubí ani elektrické vedení. Do přístavů a k existujícím zásobníkům stačí vodík dovézt pomocí lodí. „Výroba vodíku na moři nabízí možnost pokrýt celý řetězec na národní úrovni a zároveň oddělit rozšiřování větrné energie na moři od rozšiřování rozvodné sítě,“ uvedl Marius Holst, který projekt koordinoval.
Minimální náklady na výrobu vodíku vyplývají z větrného výkonu elektrárny. Pokud by činil například 602 megawattů, kilogram vodíku by přišel na 5,92 eura.
Náklady na výrobu vodíku se samozřejmě zvyšují, pokud vítr fouká slaběji a řidčeji, případně když je větrná turbína slabší. Například u větrné farmy s výkonem 490 megawattů činí náklady na výrobu vodíku 6,37 eura za kilogram.
