Takzvané věčné chemikálie u žen patrně způsobují neplodnost, dokládá první studie

Ženy s vyššími hladinami takzvaných věčných chemikálií v krvi mají o čtyřicet procent nižší šanci otěhotnět do jednoho roku od prvního pokusu o početí potomka. Vyplývá to z první známé studie o vlivu perfluorovaných a polyfluorovaných látek (PFAS) na plodnost žen.

PFAS se používají k výrobě povrchů, které mají odolávat vlhkosti, mastnotě nebo zašpinění, jako jsou rozšířené materiály Gore-Tex, teflon nebo kosmetické produkty. Když se skrze vodu nebo jídlo dostanou do krevního oběhu, zůstávají v organismu natrvalo.

Podle expertů mohou způsobovat rakovinu, onemocnění jater, poruchy imunitního systému nebo pokles plodnosti u mužů. Perfluorovaným sloučeninám se přezdívá „věčné chemikálie“, protože se v přírodě v podstatě nerozkládají nebo se rozkládají jen velmi pomalu.

Dopady PFAS na lidské zdraví
Zdroj: Wikimedia Commons

Tyto látky byly nalezeny téměř u všech lidí, kteří na ně byli testováni. Ve Spojených státech je jimi podle odhadů kontaminováno 99 procent lidí. Výzkum vlivu na neplodnost provedli vědci v Singapuru, kde je znečištění PFAS nižší, ale přesto zjistili silnou souvislost s infertilitou, kterou podle Světové zdravotnické organizace (WHO) trpí každý šestý člověk na světě.

Některé perfluorované sloučeniny jsou zakázané. Vědci, kteří výzkum prováděli, ale vyzvali k zákazu celé skupiny těchto chemikálií.

„V současné době čelíme celosvětovému problému kontaminace PFAS. Jediný způsob, jak se můžeme zcela vyhnout, abychom byli vystaveni těmto látkám, je zcela je zakázat,“ zdůraznila spoluautorka výzkumu Damaskini Valviová. Do té doby podle ní lidé mohou přijmout určitá opatření, například používat speciální vodní filtry a vyhýbat se výrobkům obsahujícím PFAS.

8 minut
Horizont ČT24: Chemikálie PFAS v obalech potravin
Zdroj: ČT24

Šance nižší o desítky procent

Studie se zúčastnilo přes tisíc žen v plodném věku, které se snažily otěhotnět. Vědci zohlednili jejich věk a vzdělání i to, zda jsou kuřačky nebo kolik již mají dětí.

Vědci v krvi účastnic výzkumu odhalili řadu PFAS a hodnotili jejich vliv. Zjistili, že ženy, u nichž byla hladina věčných chemikálií o čtvrtinu vyšší než průměr, měly o 40 procent nižší šanci, že do roka otěhotní. Tyto ženy měly také o 34 procent nižší šanci, že do dvanácti měsíců porodí živé dítě.

Vliv hladin PFAS na plodnost byl větší, pokud byly posuzovány jako směs, a ne jednotlivě. „To dává smysl, protože více chemických látek může působit společně a ovlivňovat naše zdraví na mnohem větší úrovni než jedna chemická látka,“ vysvětlila Valviová.

Věčné chemikálie ovlivňují zdraví matky i dítěte, mohou mít vliv například na preeklampsii a opožděný neurologický vývoj. „Mnoho PFAS bylo zjištěno v pupečníkové krvi, placentě a mateřském mléce. Prevence expozice PFAS je proto nezbytná pro ochranu zdraví žen i jejich dětí,“ dodala Valviová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 13 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 14 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 17 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 19 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 22 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...